Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Jsou-li 2. Pro naše účely budeme používat lineární grafy, jejichž
všechny hrany mají definovanou orientaci. 10.1. Hrany grafu znázorňují jako úsečky nebo oblouky vrcholy jako
malé kroužky..
Podgrafy grafu jsou navzájem nesouvislé tehdy, pokud neobsahuje
žádnou hranu, jejíž jeden vrchol náleží druhý Pólový graf p-sekčního
m-pólu tedy obsahuje celkem (mf .5)
j l
Příklady některých reálných obvodových částí modelovaných jako dvousekční
čtyřpóly jsou obr. takový
lineární orientovaný graf, jehož každý vrchol jednoznačně přiřazen určitému
pólu mnohopólů. Lineární grafy jsou takové
abstraktní grafy, nichž neexistují žádné dvě hrany, jejichž společný bod není
současně vrcholem grafu. Geometrický tvar, délka nebo poloha oblouku znázorňujícího hranu
však hlediska významu abstraktního grafu nemá žádný ysl Rozhodující pouze
způsob vzájemného přiřazení vrcholů hran grafu. hranových veličin, jejichž počet porovnání počtem jeho pólových
veličin vždy menší.Dále užitečné zavést pojem mnohosekčního mnahopólu.
Nejprve zavedeme pomocný pojem pólový graf mnohopólů.
2......2.. Nyní ukážeme, každý mnohopól lze rovněž charakterizovat prostřed
nictvím tzv.
Branový graf jednosekčního m-pólu tvoří strom pólového grafu p
mnohopólů Stromem souvislého grafu vrcholech rozumíme jakýkoliv
podgraf, který obsahuje hran spojujících všechny vrcholy netvořící
37
.,p (2.
Abstraktní graf skládá množiny tzv. nohobrany
Zatím jsme uvažovali charakterizaci nohopólů prostřednictvím jejich pólových
veličin., indexy
pólů k-té sekce pro proudy těchto pólů platí
ik+nij,
£ /„,(/) l,2,. hran, jejichž koncové body představují
vrcholy grafu. Určitý m-pól je
p-sekční, pokud jeho pólů lze rozdělit takových sekcí, postulát splněn
pro proudy pólů každé sekce samostatně. případě p-sekčního
m-pólu pólový graf skládá navzájem nesouvislých úplných podgrafů,
přičemž vrcholy každého podgrafů jsou jednoznačně přiřazeny pólům jedné sekce M. m)j2 hran, kde je
počet pólů k-té sekce Příklady pólových grafů jednosekčního dvousekčního
pětipólu jsou uvedeny obr. každá dvojice jeho vrcholů společnou právě jednu hranu. Při odvozování vzájemných vztahů hranových pólových
veličin nohopólů použijeme pro větší názornost elementární teorii abstraktních
grafů. Pólový graf jednosekčního nohopólů přitom grafem úplným,
tj. 11. Orientaci hran grafu budeme vyznačovat
šipkou. Přerušovanou čarou jsou zde znázorněny příslušné mnoho-
pólové obálky, přičemž případech ohou tvořit obálku dvě navzájem ne
souvislé plochy
