Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 33 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8b.). elektrické proudy vcházející póly mnoho- pólu označujeme jako pólové proudy vzájemná napětí pólů jako mezipólová napětí.1. nohopóly Při elektrotechnických návrzích nejčastěji snažíme uvažovanou reálnou elek­ trickou soustavu rozložit diskrétní dílčí částí tak, aby bylo možné dosta­ tečnou přesností modelovat jako soustavu mnohopólů. reálná část pěti přípojnými svorkami, která á být modelována pětipólem znázorněným obr. transform átor, dynamo, polovodi­ čovou součástku) stejně jako kombinaci noha takovýchto prvků (zesilovač, elek­ trický rozvod, regulační soustavu apod. Obr. shodě obr. noho- pólové modely tedy představují kvazistatickou aproximaci elektromagnetického pole reálných elektrických soustavách, proto jejich přesnost použitelnost omezená. ODELOVÁNÍ 2.1. Část reálné elektrické soustavy s nohopólovou obálkou S.„ b) příslušný pětipól M 34 . Pro praktické výpočty však nohopólové modelování velmi výhodné, neboť podstatně zjednodušuje formulaci matematického popisu elektrických soustav. obr.Modely elektrických soustav 2. odelovaná reálná část může představovat jediný technologický prvek (např.1. M nohopól plně charakterizován časovými průběhy fyzikálních veličin pří­ slušejících jeho pólům. a) K tomu, aby určitá část reálné soustavy mohla být odelována jako mnoho- pól, musí být především definovány její svorky, kterým mají odpovídat póly m nohopólů; např. Mnohopóly modelují vzá­ jem nou energetickou interakci příslušných dílčích částí reálné soustavy, jako kdyby probíhala výhradně konečném počtu idealizovaných bodových svorek