Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Zpětná trans
formace symbolicky vyjadřuje zápisem f(í) _1{F(p)}.
Na doplnění těchto vlastností uvádíme ještě větu počáteční hodnotě
Dále budeme předpokládat, uvažovaná racionální funkce H(p) R(p)/Q(p) ryze
vlastní, tj. Jednostrannou transformaci možné použít pouze pro takové
předměty f(í), které jsou nulové pro všechna Tato podmínka, která nás
z fyzikálního hlediska nikterak neomezuje, přináší výhodu, vzájemné při
řazení transformačních předmětů obrazů jednoznačné (podle tzv..
V tab.121)
a větu konečné hodnotě
f(oo) lim F(p) (5.122)
které nám dovolují danému obrazu F(p) určit počáteční konečnou hodnotu
předmětu f(t), aniž bychom potřebovali znát celý jeho průběh. Výpočet předmětu racionálnímu obrazu
H(p) .
'<7 joO
kde kladná konstanta musí být zvolena tak, aby všechny póly funkce F(.119) nazývá jedno
stranná rozdíl oboustranných transformací, jejichž definiční integrál má
meze —oo, oo. dlouhým dělením převést součet
kde stupeň polynomu P(p) nejvýše takže funkce (5..4. (5.
Zpětnou transformaci vzhledem (5.Laplaceova transformace charakterizovaná vztahem (5. 21.2.124)
244
. přehled základních vlastností Laplaceovy transformace.
5.) ležely
f(0 lim pF{p) (5.
Laplaceovy obrazy některých elementárních funkcí jsou uvedeny tab. Lerchovy
věty).119) vyjadřuje vztah
nalevo integrační cesty. 21).124) ryze vlastní. Pokud uvažovaná funkce tuto podmínku nesplňuje, mů
žeme vždy tzv.123)
(5., stupeň polynomu R(p) jejím čitateli menší než stupeň polynomu
Q{p) jejím jmenovateli.
Z uvedeného současně vyplývá, předmět nevlastní racionální funkci obsahuje
impulsy jejich derivace (viz korespondenci tab.
Vzájemnou korespondenci mezi předměty obrazy Laplaceovy transformace
obvykle zapisujeme symbolicky jako f(ř) F(p) nebo F(p) jSf{f(í)}
