ip* .
t|g|||^■
Slislburská pevnost, níž byl vžznčn učenec-revolucionář Morozov
„Lze snad soudit,” psal, „že atomy nikdy nerozpadají původní
částečky při jiných kosmických událostech, než jen nebeských požárů, které
lze občas pozorovat při spektrálním výzkumu náhle zaplanuvších hvězd?
Ovšem, ne! Existuje mnoho fakt svědčících tom, atomy chemických
prvků procházejí svou evolucí nekonečných dějinách tvorby světa.” Theorie stavby atomu, vytvořená Morozovem, pomohla
mu učinit ještě další pozoruhodný objev chemii. ponurých,
temných kasematech Šlislburské pevnosti roku 1883, tedy dlouho před tím, než
96
. Poukazoval příklad možnost synthesy atomů síry dvou atomů
kyslíku, možnost přeměny dvou atomů dusíku atom křemíku podobně. Kdyby
se byla kniha Morozovova, kterou marně pokoušel odeslat vězení Mendě-
lejevovi, dostala adresátovi, uviděl tvůrce periodického zákona nultou
skupinu chemických prvků, kterou sám své tabulce neuvedl.
V roce 1870 poukázal Mendělejev to, musí existovat prvky, které
nazýváme „vzácné plyny”, ale neurčil pro místa své tabulce prvků. teprve letech 1912—1913 objevil západní vědě pla
netární model atomu, němž opakovaly všechny základní rysy modelu
Čičerinova.
Skoro téže době, kdy Čičerin počal uveřejňovat své články, zabýval se
stavbou atomu ještě jeden ruský učenec. Učenec-revolucionář Nikolaj Alexandro^
vič Morozov, odloučený vnějšího světa uvězněný Šlislburské pevnosti,
došel nezávisle Čičerinovi základě theoretických úvah také planetární
theorii atomu, která zásadních rysech souhlasí názory Čičerinovými.”
Ve své knize „Periodické soustavy prvků” kapitole „Je možná přeměna
elementárních látek jiné předpověděl Morozov synthesu chemických
prvků. Učenec
sestrojil modely atomů všech prvků periodické tabulky Mendělejevovy.
„Theorie tedy ukazuje možnost,” psal, „synthesy obyčejných atomů pří
rodě kolem nás.
k ^#ígta|
■JSrW sEPsKSSmr ,
IH y
a**— m.model zavrhla
