Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 95 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Čičerinovi byla vzdálena myšlenka, jeho theorie řeší všechny otázky stavby hmoty, ale domníval se, soustava chemických prvků, kterou věřil, „vyjadřuje základní vlastnosti hmoty jejich vzájemné nutné vnitřní sou­ vislosti.„se podobá matematickému bodu nemůže tedy mít žádnou strukturu**. „Každý atom jest obrazem sluneční soustavy centrální hmotou tělesy seskupenými kolem ní. Čičerin však měl jiný názor. době měla fysika disposici již veliký experimentální materiál atomech. Západě pokusil sestrojení prvního mo­ delu atomu roku 1903 Thomson. Ruský učenec první považoval chemii vědu, která nemá zabývat jen slučováním atomů molekuly, nýbrž také studovat procesy vzniku atomů Sa­ mých. Čičerin jako první viděl Mendělejevově tabulce klíč k poznání stavby atomů. Jiných vlastností hmota nemá nemůže mít.** „Okrajové částice jsou účinným počátkem při slučování. Neopodstatněnost Thomsonova modelu byla brzy zjištěna věda tento 94 . Thomson předpokládal, že atom představuje kladně nabitou kuličku, jejímž povrchu drží elektrony.“ Centrální hmota (podle dnešní terminologie jádro) nositelem klad­ ného náboje kolem rotující „kružnice** nabita záporňě. „Když zkoumá velké množství chemických sloučenin,** psal učenec, „nalezneme, všechny vznikají účasti okrajových částic. pozoruhodnou bystrostí Čičerin předvídal, záporně nabité částice, elektrony, musí být nejpohyblivější. Takové studium velmi důležité, protože podle Čičerina „zákon původu atomů, jejž nám odhalila soustava chemických prvků** „zákonem vzniku hmoty samé, poněvadž všechna nám známá hmota atomickou stavbu**. Práce Čičerinovy, který vytvořil theorii stavby atomů, udivují nás mohut­ ností theoretické předvídavosti. přesto Thomso- novi nepodařilo sestrojit uspokojivý model atomu. tom záleží veliká důle­ žitost periodického zákona**. Jako první pochopil, periodičnost vlastností prvků, objevená velikým Mendělejevem, svědčí tom, různé atomy sklá­ dají stejných částic. Čičerinova „kruž- nice“ to, dnes nazýváme elektronový obal. Bylo již objeveno, skládají elektronů a atomy radioaktivních prvků samovolně rozpadají. Zavedením pojmu kladné záporné valence předešel Čičerin Langmuira téměř čtvrt století.** skutečně záleží chemické vzájemné působení interakci vnějších, okrajových částic atomu elektronů. Tak dusík slučuje třemi atomy vodíku pěti atomy kyslíku, síra s dvěma atomy vodíku šesti atomy kyslíku, chlor jedním atomem vodíku a sedmi atomy kyslíku. Ruský učenec provedl matematickou analysu této tabulky vytvořil model atomu, čímž předešel tehdejší vědu celá desetiletí. Řídě svou theorií stavby atomu došel Čičerin závěrům, vysvětlu­ jícím chemickou afinitu prvků. „Atom mikrokosmos, vesmír malém vydání,** tvrdil Čičerin. Čičerin pravil také, čím prvek Mendělejevově tabulce dále, tím více má orbitů, nichž kolem jádra obíhají vnější částice atomu. Čičerin každého prvku rozlišuje centrální okrajovou valenci (dnes by­ chom řekli: kladnou zápornou), ale součet valencí všech případech roven osmi