Západě pokusil sestrojení prvního mo
delu atomu roku 1903 Thomson.
Neopodstatněnost Thomsonova modelu byla brzy zjištěna věda tento
94
.
Čičerin však měl jiný názor. Čičerinova „kruž-
nice“ to, dnes nazýváme elektronový obal. Jiných vlastností hmota nemá nemůže mít.„se podobá matematickému bodu nemůže tedy mít žádnou strukturu**. Čičerin jako první viděl Mendělejevově tabulce klíč
k poznání stavby atomů.
Čičerin každého prvku rozlišuje centrální okrajovou valenci (dnes by
chom řekli: kladnou zápornou), ale součet valencí všech případech roven
osmi. Bylo již objeveno, skládají elektronů
a atomy radioaktivních prvků samovolně rozpadají.** „Okrajové částice
jsou účinným počátkem při slučování. přesto Thomso-
novi nepodařilo sestrojit uspokojivý model atomu.** skutečně záleží chemické vzájemné
působení interakci vnějších, okrajových částic atomu elektronů.
Zavedením pojmu kladné záporné valence předešel Čičerin Langmuira
téměř čtvrt století. tom záleží veliká důle
žitost periodického zákona**.
„Atom mikrokosmos, vesmír malém vydání,** tvrdil Čičerin.
Ruský učenec první považoval chemii vědu, která nemá zabývat jen
slučováním atomů molekuly, nýbrž také studovat procesy vzniku atomů Sa
mých.
Čičerinovi byla vzdálena myšlenka, jeho theorie řeší všechny otázky
stavby hmoty, ale domníval se, soustava chemických prvků, kterou věřil,
„vyjadřuje základní vlastnosti hmoty jejich vzájemné nutné vnitřní sou
vislosti.
„Když zkoumá velké množství chemických sloučenin,** psal učenec,
„nalezneme, všechny vznikají účasti okrajových částic.
Práce Čičerinovy, který vytvořil theorii stavby atomů, udivují nás mohut
ností theoretické předvídavosti. době měla fysika disposici již veliký
experimentální materiál atomech. pozoruhodnou bystrostí
Čičerin předvídal, záporně nabité částice, elektrony, musí být nejpohyblivější. Takové studium velmi důležité, protože podle Čičerina „zákon původu
atomů, jejž nám odhalila soustava chemických prvků** „zákonem vzniku
hmoty samé, poněvadž všechna nám známá hmota atomickou stavbu**. Tak dusík slučuje třemi atomy vodíku pěti atomy kyslíku, síra
s dvěma atomy vodíku šesti atomy kyslíku, chlor jedním atomem vodíku
a sedmi atomy kyslíku.“ Centrální hmota (podle dnešní terminologie jádro) nositelem klad
ného náboje kolem rotující „kružnice** nabita záporňě. Thomson předpokládal, že
atom představuje kladně nabitou kuličku, jejímž povrchu drží elektrony. Jako první pochopil, periodičnost vlastností
prvků, objevená velikým Mendělejevem, svědčí tom, různé atomy sklá
dají stejných částic.
Čičerin pravil také, čím prvek Mendělejevově tabulce dále, tím více má
orbitů, nichž kolem jádra obíhají vnější částice atomu.
Řídě svou theorií stavby atomu došel Čičerin závěrům, vysvětlu
jícím chemickou afinitu prvků. „Každý
atom jest obrazem sluneční soustavy centrální hmotou tělesy seskupenými
kolem ní. Ruský učenec provedl matematickou analysu této
tabulky vytvořil model atomu, čímž předešel tehdejší vědu celá desetiletí
