Čičerinovi byla vzdálena myšlenka, jeho theorie řeší všechny otázky
stavby hmoty, ale domníval se, soustava chemických prvků, kterou věřil,
„vyjadřuje základní vlastnosti hmoty jejich vzájemné nutné vnitřní sou
vislosti.
„Atom mikrokosmos, vesmír malém vydání,** tvrdil Čičerin.** skutečně záleží chemické vzájemné
působení interakci vnějších, okrajových částic atomu elektronů. Jiných vlastností hmota nemá nemůže mít.
Práce Čičerinovy, který vytvořil theorii stavby atomů, udivují nás mohut
ností theoretické předvídavosti.
Čičerin pravil také, čím prvek Mendělejevově tabulce dále, tím více má
orbitů, nichž kolem jádra obíhají vnější částice atomu.
Řídě svou theorií stavby atomu došel Čičerin závěrům, vysvětlu
jícím chemickou afinitu prvků.
Zavedením pojmu kladné záporné valence předešel Čičerin Langmuira
téměř čtvrt století. Západě pokusil sestrojení prvního mo
delu atomu roku 1903 Thomson.
Neopodstatněnost Thomsonova modelu byla brzy zjištěna věda tento
94
. Tak dusík slučuje třemi atomy vodíku pěti atomy kyslíku, síra
s dvěma atomy vodíku šesti atomy kyslíku, chlor jedním atomem vodíku
a sedmi atomy kyslíku.
Čičerin každého prvku rozlišuje centrální okrajovou valenci (dnes by
chom řekli: kladnou zápornou), ale součet valencí všech případech roven
osmi.“ Centrální hmota (podle dnešní terminologie jádro) nositelem klad
ného náboje kolem rotující „kružnice** nabita záporňě. Čičerin jako první viděl Mendělejevově tabulce klíč
k poznání stavby atomů.
„Když zkoumá velké množství chemických sloučenin,** psal učenec,
„nalezneme, všechny vznikají účasti okrajových částic. „Každý
atom jest obrazem sluneční soustavy centrální hmotou tělesy seskupenými
kolem ní. pozoruhodnou bystrostí
Čičerin předvídal, záporně nabité částice, elektrony, musí být nejpohyblivější.
Ruský učenec první považoval chemii vědu, která nemá zabývat jen
slučováním atomů molekuly, nýbrž také studovat procesy vzniku atomů Sa
mých.„se podobá matematickému bodu nemůže tedy mít žádnou strukturu**. přesto Thomso-
novi nepodařilo sestrojit uspokojivý model atomu. Thomson předpokládal, že
atom představuje kladně nabitou kuličku, jejímž povrchu drží elektrony. Jako první pochopil, periodičnost vlastností
prvků, objevená velikým Mendělejevem, svědčí tom, různé atomy sklá
dají stejných částic. Čičerinova „kruž-
nice“ to, dnes nazýváme elektronový obal. Ruský učenec provedl matematickou analysu této
tabulky vytvořil model atomu, čímž předešel tehdejší vědu celá desetiletí. tom záleží veliká důle
žitost periodického zákona**.
Čičerin však měl jiný názor. době měla fysika disposici již veliký
experimentální materiál atomech. Takové studium velmi důležité, protože podle Čičerina „zákon původu
atomů, jejž nám odhalila soustava chemických prvků** „zákonem vzniku
hmoty samé, poněvadž všechna nám známá hmota atomickou stavbu**. Bylo již objeveno, skládají elektronů
a atomy radioaktivních prvků samovolně rozpadají.** „Okrajové částice
jsou účinným počátkem při slučování
