Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 95 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
„Atom mikrokosmos, vesmír malém vydání,** tvrdil Čičerin. Tak dusík slučuje třemi atomy vodíku pěti atomy kyslíku, síra s dvěma atomy vodíku šesti atomy kyslíku, chlor jedním atomem vodíku a sedmi atomy kyslíku. Západě pokusil sestrojení prvního mo­ delu atomu roku 1903 Thomson.** skutečně záleží chemické vzájemné působení interakci vnějších, okrajových částic atomu elektronů.„se podobá matematickému bodu nemůže tedy mít žádnou strukturu**. Jiných vlastností hmota nemá nemůže mít. Ruský učenec první považoval chemii vědu, která nemá zabývat jen slučováním atomů molekuly, nýbrž také studovat procesy vzniku atomů Sa­ mých. „Když zkoumá velké množství chemických sloučenin,** psal učenec, „nalezneme, všechny vznikají účasti okrajových částic. pozoruhodnou bystrostí Čičerin předvídal, záporně nabité částice, elektrony, musí být nejpohyblivější. Bylo již objeveno, skládají elektronů a atomy radioaktivních prvků samovolně rozpadají. Takové studium velmi důležité, protože podle Čičerina „zákon původu atomů, jejž nám odhalila soustava chemických prvků** „zákonem vzniku hmoty samé, poněvadž všechna nám známá hmota atomickou stavbu**. Čičerin každého prvku rozlišuje centrální okrajovou valenci (dnes by­ chom řekli: kladnou zápornou), ale součet valencí všech případech roven osmi. době měla fysika disposici již veliký experimentální materiál atomech.** „Okrajové částice jsou účinným počátkem při slučování. Řídě svou theorií stavby atomu došel Čičerin závěrům, vysvětlu­ jícím chemickou afinitu prvků. Thomson předpokládal, že atom představuje kladně nabitou kuličku, jejímž povrchu drží elektrony. Zavedením pojmu kladné záporné valence předešel Čičerin Langmuira téměř čtvrt století. Práce Čičerinovy, který vytvořil theorii stavby atomů, udivují nás mohut­ ností theoretické předvídavosti. tom záleží veliká důle­ žitost periodického zákona**. Čičerin pravil také, čím prvek Mendělejevově tabulce dále, tím více má orbitů, nichž kolem jádra obíhají vnější částice atomu. Neopodstatněnost Thomsonova modelu byla brzy zjištěna věda tento 94 .“ Centrální hmota (podle dnešní terminologie jádro) nositelem klad­ ného náboje kolem rotující „kružnice** nabita záporňě. Čičerin však měl jiný názor. Čičerinovi byla vzdálena myšlenka, jeho theorie řeší všechny otázky stavby hmoty, ale domníval se, soustava chemických prvků, kterou věřil, „vyjadřuje základní vlastnosti hmoty jejich vzájemné nutné vnitřní sou­ vislosti. Ruský učenec provedl matematickou analysu této tabulky vytvořil model atomu, čímž předešel tehdejší vědu celá desetiletí. Čičerin jako první viděl Mendělejevově tabulce klíč k poznání stavby atomů. „Každý atom jest obrazem sluneční soustavy centrální hmotou tělesy seskupenými kolem ní. Jako první pochopil, periodičnost vlastností prvků, objevená velikým Mendělejevem, svědčí tom, různé atomy sklá­ dají stejných částic. Čičerinova „kruž- nice“ to, dnes nazýváme elektronový obal. přesto Thomso- novi nepodařilo sestrojit uspokojivý model atomu