Neopodstatněnost Thomsonova modelu byla brzy zjištěna věda tento
94
. době měla fysika disposici již veliký
experimentální materiál atomech.** skutečně záleží chemické vzájemné
působení interakci vnějších, okrajových částic atomu elektronů. přesto Thomso-
novi nepodařilo sestrojit uspokojivý model atomu. Takové studium velmi důležité, protože podle Čičerina „zákon původu
atomů, jejž nám odhalila soustava chemických prvků** „zákonem vzniku
hmoty samé, poněvadž všechna nám známá hmota atomickou stavbu**. Bylo již objeveno, skládají elektronů
a atomy radioaktivních prvků samovolně rozpadají.
Čičerinovi byla vzdálena myšlenka, jeho theorie řeší všechny otázky
stavby hmoty, ale domníval se, soustava chemických prvků, kterou věřil,
„vyjadřuje základní vlastnosti hmoty jejich vzájemné nutné vnitřní sou
vislosti.
Čičerin však měl jiný názor.
Zavedením pojmu kladné záporné valence předešel Čičerin Langmuira
téměř čtvrt století. Čičerin jako první viděl Mendělejevově tabulce klíč
k poznání stavby atomů.„se podobá matematickému bodu nemůže tedy mít žádnou strukturu**. Jako první pochopil, periodičnost vlastností
prvků, objevená velikým Mendělejevem, svědčí tom, různé atomy sklá
dají stejných částic. „Každý
atom jest obrazem sluneční soustavy centrální hmotou tělesy seskupenými
kolem ní.“ Centrální hmota (podle dnešní terminologie jádro) nositelem klad
ného náboje kolem rotující „kružnice** nabita záporňě.
Ruský učenec první považoval chemii vědu, která nemá zabývat jen
slučováním atomů molekuly, nýbrž také studovat procesy vzniku atomů Sa
mých.
Řídě svou theorií stavby atomu došel Čičerin závěrům, vysvětlu
jícím chemickou afinitu prvků. pozoruhodnou bystrostí
Čičerin předvídal, záporně nabité částice, elektrony, musí být nejpohyblivější. Ruský učenec provedl matematickou analysu této
tabulky vytvořil model atomu, čímž předešel tehdejší vědu celá desetiletí. Tak dusík slučuje třemi atomy vodíku pěti atomy kyslíku, síra
s dvěma atomy vodíku šesti atomy kyslíku, chlor jedním atomem vodíku
a sedmi atomy kyslíku. Thomson předpokládal, že
atom představuje kladně nabitou kuličku, jejímž povrchu drží elektrony.** „Okrajové částice
jsou účinným počátkem při slučování. Čičerinova „kruž-
nice“ to, dnes nazýváme elektronový obal. Západě pokusil sestrojení prvního mo
delu atomu roku 1903 Thomson.
Práce Čičerinovy, který vytvořil theorii stavby atomů, udivují nás mohut
ností theoretické předvídavosti. tom záleží veliká důle
žitost periodického zákona**.
„Atom mikrokosmos, vesmír malém vydání,** tvrdil Čičerin. Jiných vlastností hmota nemá nemůže mít.
Čičerin každého prvku rozlišuje centrální okrajovou valenci (dnes by
chom řekli: kladnou zápornou), ale součet valencí všech případech roven
osmi.
Čičerin pravil také, čím prvek Mendělejevově tabulce dále, tím více má
orbitů, nichž kolem jádra obíhají vnější částice atomu.
„Když zkoumá velké množství chemických sloučenin,** psal učenec,
„nalezneme, všechny vznikají účasti okrajových částic
