Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 93 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž vzájemně slučují. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo­ lečnosti." Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. Pavlovovo bystré po­ znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj- mocný. Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci nové theorie. A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná. Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio­ aktivita. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo­ díku. Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že 92 . Jméno Pavlovovo, který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se v osmdesátých letech XIX." skutečně hlediska nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne­ tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů. Tato „kapacita" byla na­ zvána valence (mocnost). To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem XIX. Některé prvky, jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné, v jiných jako čtyrmocné. molekule amoniaku dusík troj- mocný atd. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků." „Když atomy vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. Před­ vídavost ruského učence zvítězila. „Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické děje pohybem. hle, našel jiný ruský chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické vazby atomů. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji atom atomem, jsou tedy jednomocné. Tuto proměnlivost nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii. Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. Tyto částice označují jménem atomy