Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd. Před
vídavost ruského učence zvítězila. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost)." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. Tyto částice označují jménem atomy.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky
