již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. Tyto částice označují jménem atomy. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost). těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. Před
vídavost ruského učence zvítězila. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti.
Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní
