Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost).
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie. Tyto částice označují jménem atomy. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. Před
vídavost ruského učence zvítězila. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti
