Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 93 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jméno Pavlovovo, který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. Tyto částice označují jménem atomy. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo­ díku. Před­ vídavost ruského učence zvítězila. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo­ lečnosti. Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že 92 . Některé prvky, jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné, v jiných jako čtyrmocné. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj- mocný.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní." „Když atomy vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. Tuto proměnlivost nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii. Tato „kapacita" byla na­ zvána valence (mocnost). molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji atom atomem, jsou tedy jednomocné. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. hle, našel jiný ruský chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické vazby atomů. molekule amoniaku dusík troj- mocný atd. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná. Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem XIX. Pavlovovo bystré po­ znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci nové theorie. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio­ aktivita." skutečně hlediska nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne­ tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin." Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. „Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické děje pohybem. Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se v osmdesátých letech XIX. Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž vzájemně slučují