nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost).
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo.
Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. Tyto částice označují jménem atomy. Před
vídavost ruského učence zvítězila.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny
