nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. Před
vídavost ruského učence zvítězila. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita. Tyto částice označují jménem atomy.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost)." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti.
Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní
