" skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd.
Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie. Tyto částice označují jménem atomy. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost). Před
vídavost ruského učence zvítězila.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují. Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné. valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin
