Některé prvky,
jako příklad zinek, některých sloučeninách chovají jako dvojmocné,
v jiných jako čtyrmocné. již uvažovalo „kapacitě" atomů, jejich schopnosti
slučovat určitým množstvím atomů jiných prvků. Jméno Pavlovovo,
který učinil první kroky cestě poznání stavby atomů podstaty chemické
afinity jenž předešel myšlenky Bohrovy, Rutherfordovy Thompsonovy, mělo
by být vepsáno zlatým písmem dějin fysiky. molekule kyseliny chlorovodíkové (solné) vodík chlor slučuji
atom atomem, jsou tedy jednomocné.
Ve snaze vysvětlit schopnost atomů vzájemně slučovat vytvářeli učenci
nové theorie. Pavlovovo bystré po
znání podstaty chemické afinity později úplně potvrdilo. Tyto částice označují jménem atomy.nabitého kladně, jednoho elektronu, nesoucího náboj záporný, čteme obdivem
Pavlovova slova, která napsal před celým stoletím. Síra vyskytuje dvojmocná, čtyrmocná šestimocná.
Čičerinovy články, nichž vyložil své názory stavbu atomu, objevily se
v osmdesátých letech XIX.
„Je možné, mýlí ten," psal Butlerov, „kdo nazývá všechny chemické
děje pohybem. Před
vídavost ruského učence zvítězila.
To platí také chloru, železe mnohých jiných prvcích. století publikacích Ruské fysikálněchemické spo
lečnosti." „Když atomy
vzájemně sloučí," pokračuje Pavlov, „vzbuzují při tom nesouhlasné elektřiny. Atomy učenci představovali jako částice nedělitelné. těch dobách nebyl ještě objeven elektron, nebyla ještě známa radio
aktivita. hle, našel jiný ruský
chemik Butlerov, který geniálně předešel pochopení povahy chemické
vazby atomů. molekule vody váže atom kyslíku dva atomy vodíku; kyslík tedy dvoj-
mocný. molekule amoniaku dusík troj-
mocný atd. Přijde-li doba, která objasní souvislost mezi všemi druhy tohoto
pohybu, najde pro chemismus theorie mechanická.
Vynikající práce, odhalující tajemství stavby atomu, uveřejnil koncem
XIX.
Na přiklad významný anglický fysik Maxwell psal, atom nelze půlit, že
92
. Tato „kapacita" byla na
zvána valence (mocnost). valenční jednotku byla přijata valence atomu vo
díku.
Hluboké myšlenky vyslovil Pavlov také podstatě chemické afinity atomů. století ruský učenec Boris Nikolajevič Čičerin.
A protože chemické slučování uskutečňuje mezi atomy, musí mezi nimi také
nastat buzení nesouhlasné elektřiny, tom také záleží vzájemný vliv atomů."
Pavlovova hypothesa poukazovala schopnost atomů „budit se" při
vzájemném chemickém působení, rozdíl hypothesy Berzeliovy, který
předpokládal, atomy mají konstantní elektrický náboj.
Ukázalo však, valence není všech prvků konstantní." skutečně hlediska
nynějšího učení valenci vysvětluje chemická vazba podstatě silami magne
tickými, které jsou vlastně výsledkem pohybu částic atomu, elektronů. Tuto proměnlivost
nedovedla vysvětlit ani jedna tehdejších theorii.
Když přemýšlel tom, proč atomy slučují molekuly, napsal Pavlov své
práci polární atomistické theorii chemie" toto: „Tělesa skládají částic
o konstantní váze, které při chemických reakcích vzájemně nepronikají, nýbrž
vzájemně slučují
