Mluví také elektrochemických
a thermochemických výzkumech.
Lomonosov sestavil program pokusů pro fysikální chemii, něhož pojal
podrobný výzkum krystalisace, určení specifických vah, vazebných sil pevných
a kapalných látek rozsáhlé studium roztoků, totiž „rosolovatění roztoků spo
jování rosolů", koloidních stavů. ještě dvacet let později počali přednášet fysikální chemii za
hranicemi, Lipsku.
Tato věda vznikla vyrůstala Rusku."
Lomonosovova činnost daleko předstihla svou dobu. století Gess.ěku,
který musí všechno hledat hmatem. Avšak
hojnost faktů, která nebyla objasněna jednoho téhož hlediska, byla zdrojem
obtíží zmatků chemii.
Lomonosov předpověděl také příští souvislost chemie učením elektřině:
„Bez chemie cesta poznání skutečné podstaty elektřiny uzavřena. Jejím zakladatelem Michail Vasiljevič
Lomonosov. Jejím zakladatelem ruský učenec
první poloviny XIX. snaze
vyvést chemii slepé uličky, níž dostala koncem XIX.
H N
Lomonosov založil chemickou vědu.
82
. „Chemik bez znalosti fysiky," psal Lomonosov, „podobá člov. Hlavní zákon, jímž řídí svět che
mických prvků, objevil jiný velký ruský učenec Dmitrij Ivanovič Mendělejev.
Naprosto nesprávně považován rok 1887 rok zrození fysikální chemie."
Do roku 1753 přednášel Lomonosov dvakráte týdně dvou hodinách uni
versitním studentům fysikální chemii doprovázel přednášky četnými pokusy.
Nahromadilo velké množství vědomostí také jejich vlastnostech. tyto dvě vědy jsou vzájemně tak spojeny,
že jedna bez druhé nemůže být dokonalá." bylo
vysloveno roku 1765 jako ozvěna této myšlenky zazněla roku 1833 slova
Faradayova: „Táž síla příčinou elektrické analysy také obyčejné analysy
chemické. Nyní můžeme jen divit, jak málo program Lomono-
sovův Uší základních učebnic fysikální chemie konce XIX. Teprve sto šestnáct
let později začal Beketov přednášet fysikální chemii charkovské uni
versitě organisoval oddělení fysikálně chemických věd fysikálně chemické
praktikum. Učení tepelných účinech při chemických
změnách, které vzniklo laboratoři Lomonosova, rozrostlo později
v samostatné odvětví vědy, thermochemii."
Učenec vypracoval nejdůležitější úsek chemie, který nazýváme ještě dnes
tak, jak jej nazval Lomonosov 1752: fysikální chemie. století, objevil
geniální ruský chemik základní zákon, kterým řídí prvky. Německému chemiku Wohlerovi připadala chemie
jako „neprostupný les" bez pěšin cest, němž lze snadno zabloudit.mie. Lomonosov uvádí jasné
vymezení tohoto oboru: „Fysikální chemie věda, vysvětlující základě fysi-
kálních thesí pokusů příčinu toho, probíhá při chemických dějích slože
ném tělese. století, ačkoli je
dělí doba půl druhého století.
V dobách Mendělejevových bylo známo již dvaašedesát chemických prvků
