své laboratoři Lomonosov spolu svým spolužákem Vinogradovem
„pracoval mnoha pokusech kromě jiných výzkumů vyrobili porcelánovou
hmotu” . Roku 1748 tam Lomonosov prováděl své práce současně vyučoval
studenty.
Při sestavování tohoto obšírného jasného programu viděl Lomonosov desítky
let dopředu.
Kromě toho zavedl jako první chemie methodu přesných kvantitativních
měření, která dávala znamenité výsledky mechanice, nejvypracovanější části
tehdejší přírodovědy. použitím své methodiky dokázal Lomonosov důmyslný
mi pokusy laboratoři zákon zachování váhy hmoty, jejž objevil.
Lomonosovova chemická laboratoř jako první vědecký výzkumný ústav je
pravzorem našich četných ústavů.
Také této důležité otázce vědecké chemie tedy Lomonosov daleko předešel
Lavoisiera Gay-Lussaca, kteří jsou považováni tvůrce methody kvantitativ
ního měření chemii. Založení této laboratoře znamenalo podstatě
novou etapu studiu přírody. Učenec také usiluje, aby „nadto chemickým pokusům
připojily, kde jen bude možné, pokusy optické, magnetické elektrické” .chemické laboratoři vznikly byly ověřeny mnohé velké objevy Lomono-
sovovy.
V první chemické laboratoři také zhotovovala barevná skla pro mosaikové
obrazy.
Program prací, který vypracoval Lomonosov svém návrhu chemického
ústavu, předpokládá vytváření nových method chemického výzkumu ověřování
důležitých pokusů jiných chemiků; Lomonosov zde píše nutnosti ověření
pokusů vakuu mikrochemických výzkumech rozsáhlým použitím kvanti
tativních rozborů. labo
ratoře vyšel roku 1753 „učeň architektury” Družinin, který Lomonosova
po dobu jednoho roku „horlivě učil výrobě barevných skel” potom přenesl své
zkušenosti ruské mistry sklářských dílen; nebylo tedy třeba zvát cizí specia
listy. krátké lhůtě vypracoval učenec podrobnou recepturu těchto skel, která
v Zachovalých mosaikových obrazech udivují bohatstvím svých odstínů. Již 1745 učenec
napsal: „Při všech uvedených pokusech budu zaznamenávat zapisovat nejen
děj sám, váhu míru upotřebených látek nádob, nýbrž také všechny ostatní
důležité okolnosti.
Váhy považoval nezbytné úspěšné práci pokusné.
Lomonosov rozhodl ověřit pokus známého anglického chemika XVII. Zavedení methody kvantitativního měření bylo neobyčejně užitečné pro
rozvoj chemické vědy.”
Lomonosov formuloval zásady analysy nejen váhové, nýbrž také obje
mové.
století Roberta Boyla, který pozoroval zvětšení váhy kovu při žíhání. Druhou takovou laboratoř zařídil německý pro
fesor chemie Liebig Giesenu teprv sedmdesát let později. Boylovo
objasnění, váha kovu zvětšila,o ohňovou materii, flogiston, odporovalo
Lomonosovovým názorům.
Lomonosov byl jedním prvních učenců, kteří jasně poznali, nutno
pracovat látkami chemicky čistými.
S atomistického hlediska, kterého přidržoval Lomonosov, byla flogisto-
79
