Celý další vývoj vědy naprosto potvrdil správnost Lomonosovova učení
o atomech molekulách.
Lomonosov vycházeje těchto představ říkal, chemie věda slučování
atomů molekuly.
V dobách Lomonosovových chemické prvky považovaly kromě síry,
rtuti jiných látek také zápalnost, těkavost, vlhkost atd. mezi chemickým prvkem chemickou sloučeninou.44
Lomonosov tedy geniálně určil molekulu jako nejdrobnější částici látky,
skládající atomů, ale lišící atomů novou chemickou individualitou.
Tato chemická individualita molekul také přenáší látky vznikající těchto
molekul.protonů neutronů, částic, které jsou menší než atom, existuje atom přesto
jako chemické individuum. Lomonosov přetvořil vědu látce uvedl správnou cestu.44
Největší zásluhou Lomonosovovou jeho důsledné zdařilé zavádění ato-
mistických představ vědy. Jako diikaz uváděl
rozdíl specifických vah zlata jiných látek.*4
„Korpuskule jsou nestejnorodé, když jsou jejich elementy různé když jsou
sloučeny různým způsobem nebo různém počtu; tom závisí nekonečná
rozmanitost těles.
Lomonosov hluboce pronikal stavby látky učil, atomy jedné téže
látky jsou stejné, kdežto atomy různých látek vzájemně liší. Vlastnost zaměňovali
s látkou.
„Nauka nejdrobnějších dílcích, které jsou původci částečných vlastností
těles, jež vnímáme, stejně potřebná jako jsou samy tyto částečky potřebné
k vytvoření těles projevům částečných vlastností,44 psal Lomonosov. jeho
77
.
Na rozdíl svých předchůdců, filosofů-atomistů, používal Lomonosov
pro důkaz správnosti svých názorů chemických fysikálních pokusů. základě těchto představ přeměňuje velký učenec
fysiku, vytváří vědeckou chemii zakládá novou vědu fysikální chemii. Vlastnosti jak molekul
vody, tak látky vody jsou stejné, ačkoli kyslík vodík, nichž molekuly vody
skládají, naprosto svými vlastnostmi liší vody. Štěpení atomu neděje chemicky, nýbrž fysikálně
a atom při tom mění své fysikální vlastnosti, při čemž mění jiný prvek.
Stejně jasně určuje Lomonosov také chemickou sloučeninu. souhrn jednotlivých molekul vody. Látka voda je. Přesně
určil chemický prvek, který nazval „počátkem44, jako látku, skládající ze
„stejnorodých korpuskulí44. Lomonosov však hledal
příčinu rozdílných vlastností látek dokonce různém rozložení atomů mole
kule, čímž předešel učení isomerii, které vypracoval teprve roku 1828 Berze
lius. „Smíšená látka
je taková, která skládá dvou nebo několika počátků, sloučených navzájem
tak, každé jednotlivé korpuskuli stejný poměr množství počátků, jaký má
také celá smíšená látka.
„Korpuskule shluk elementů nepatrné hmotě,44 píše Lomonosov;
„korpuskule jsou stejnorodé, když skládají stejného počtu týchž elementů,
sloučených stejným způsobem.
Je nutno poznamenat, dokonce ani mnoho let později nečinil známý
anglický chemik Dalton jiní vědci takového rozdílu mezi atomem molekulou,
t
