Dne 25.
V červenci 1781 akademik Zujev oznámil Akademii věd, Tule
setkal místním vynálezcem, zbrojířem Bobrinem.Myšlenka prvního zemědělského stroje vznikla ngší zemi XVIII. Vynálezcem stroje byl Andrej
Romanovič Vlasenko. Klasy řezaly jako nůžkami pohyblivým řezadlem (nožem), upevněným
vpředu posuvném rámu sypaly pytle.
„Časopis ministerstva státních statků** napsal všech těchto vynálezech:
„Nikde nevzbudila strojní sklizeň obilí tak živý, vřelý zájem veřejnosti jako nás
v Rusku, pozoruhodné, aspoň polovinu žacích strojů, sestrojených po
slední době Evropě Americe, vynalezli naši krajané.**
I tomto oboru cizinci nezřídka přisvojovali ruské vynálezy.
Smolenský statkář Žegalov sestrojil roku 1835 „žací stroj“ pro koňský
potah.
Téhož roku jiný smolenský statkář Grigorjev uveřejnil „Zemědělských
novinách'* popis svého žacího stroje, který odděloval klasy hřebenovými noži.
Carské Rusko pohřbilo tento cenný vynález. Avšak nedostalo jim
rovněž rozšíření. Howsay ne-
svědomitě zcizil konstrukci tohoto stroje vydával Anglii svou.
Dne 24. Bobrin „vymyslil stroj oceli,
kterým při práci jediného člověka může jedním záběrem pokosit mnoho obilí**. října 1869 „Petrohradské senátní zprávy** oznámily, odbor pro
zemědělství zemědělský průmysl vydal Andreji Vlasenkovi desetileté privile
gium výrobu jeho stroje, nazvaného „sklizeň obilí stojato koňským
potahem**.
Avšak Bobrinovu vynálezu, jak tehdy často dálo, nebyla věnována pozornost. Roku 1861
na výstavě Londýně byl vystaven žací stroj Howsayův. Rusku bylo vynálezci
Jazykovu vydáno privilegium výrobu těchto žacích strojů března 1846. století.
Vynálezci však nepoddali. dubna 1830 Svobodné hospodářské společnosti konaly pokusy
s čisticí (,,převívací“) mlátičkou, kterou vynalezl Andrej Vešňakov. Byla
vydána zpráva vynálezu tohoto stroje byl nabízen prodej.
★ ★
¥
Před osmdesáti lety, kdy nejdokonalejší sklizňové stroje považovaly
žací stroje mlátičky, pracoval vesnici Borisovsku běžeckém újezdu tverské
gubernie zajímavý stroj.
604
. Současně žal mlátil obilí.
Rovněž Zujev oznámil, nadaný mechanik jménem Soboljev, sestrojil „mlá-
tičku-vazačku“ rozdíl anglické mlátičky třiceti paličkami, dvěma
dělníky párem koní sestrojil ruční mlátičku padesáti paličkami koňskou mlá
tičku jen jedním koněm, jenž uváděl pohyb sedmdesát paliček; oba ruské
stroje byly značně výkonnější výhodnější než anglický. Členové
společnosti uznali, „čisticí mlátička pana Vešňakova před stroji toho
druhu, vynalezenými Evropě, nesporné přednosti jak svou prostotou malou
složitostí své konstrukce, tak správností chodu“ Stroj zpracoval hodinu až
dvě stě snopů čerstvého obilí, kdežto suchého tři sta snopů, při čemž vymlátil
klasy vyčistil zrní
