století.
★ ★
¥
Před osmdesáti lety, kdy nejdokonalejší sklizňové stroje považovaly
žací stroje mlátičky, pracoval vesnici Borisovsku běžeckém újezdu tverské
gubernie zajímavý stroj. Současně žal mlátil obilí.
Vynálezci však nepoddali.
Dne 25. Rusku bylo vynálezci
Jazykovu vydáno privilegium výrobu těchto žacích strojů března 1846. Bobrin „vymyslil stroj oceli,
kterým při práci jediného člověka může jedním záběrem pokosit mnoho obilí**. Členové
společnosti uznali, „čisticí mlátička pana Vešňakova před stroji toho
druhu, vynalezenými Evropě, nesporné přednosti jak svou prostotou malou
složitostí své konstrukce, tak správností chodu“ Stroj zpracoval hodinu až
dvě stě snopů čerstvého obilí, kdežto suchého tři sta snopů, při čemž vymlátil
klasy vyčistil zrní.Myšlenka prvního zemědělského stroje vznikla ngší zemi XVIII. Klasy řezaly jako nůžkami pohyblivým řezadlem (nožem), upevněným
vpředu posuvném rámu sypaly pytle. Vynálezcem stroje byl Andrej
Romanovič Vlasenko.
604
. dubna 1830 Svobodné hospodářské společnosti konaly pokusy
s čisticí (,,převívací“) mlátičkou, kterou vynalezl Andrej Vešňakov.
Avšak Bobrinovu vynálezu, jak tehdy často dálo, nebyla věnována pozornost.
V červenci 1781 akademik Zujev oznámil Akademii věd, Tule
setkal místním vynálezcem, zbrojířem Bobrinem. Byla
vydána zpráva vynálezu tohoto stroje byl nabízen prodej.**
I tomto oboru cizinci nezřídka přisvojovali ruské vynálezy. října 1869 „Petrohradské senátní zprávy** oznámily, odbor pro
zemědělství zemědělský průmysl vydal Andreji Vlasenkovi desetileté privile
gium výrobu jeho stroje, nazvaného „sklizeň obilí stojato koňským
potahem**.
Téhož roku jiný smolenský statkář Grigorjev uveřejnil „Zemědělských
novinách'* popis svého žacího stroje, který odděloval klasy hřebenovými noži.
Rovněž Zujev oznámil, nadaný mechanik jménem Soboljev, sestrojil „mlá-
tičku-vazačku“ rozdíl anglické mlátičky třiceti paličkami, dvěma
dělníky párem koní sestrojil ruční mlátičku padesáti paličkami koňskou mlá
tičku jen jedním koněm, jenž uváděl pohyb sedmdesát paliček; oba ruské
stroje byly značně výkonnější výhodnější než anglický.
Smolenský statkář Žegalov sestrojil roku 1835 „žací stroj“ pro koňský
potah.
Carské Rusko pohřbilo tento cenný vynález. Avšak nedostalo jim
rovněž rozšíření. Roku 1861
na výstavě Londýně byl vystaven žací stroj Howsayův.
„Časopis ministerstva státních statků** napsal všech těchto vynálezech:
„Nikde nevzbudila strojní sklizeň obilí tak živý, vřelý zájem veřejnosti jako nás
v Rusku, pozoruhodné, aspoň polovinu žacích strojů, sestrojených po
slední době Evropě Americe, vynalezli naši krajané. Howsay ne-
svědomitě zcizil konstrukci tohoto stroje vydával Anglii svou.
Dne 24
