Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 613 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rusku bylo vynálezci Jazykovu vydáno privilegium výrobu těchto žacích strojů března 1846. ★ ★ ¥ Před osmdesáti lety, kdy nejdokonalejší sklizňové stroje považovaly žací stroje mlátičky, pracoval vesnici Borisovsku běžeckém újezdu tverské gubernie zajímavý stroj.** I tomto oboru cizinci nezřídka přisvojovali ruské vynálezy. Členové společnosti uznali, „čisticí mlátička pana Vešňakova před stroji toho druhu, vynalezenými Evropě, nesporné přednosti jak svou prostotou malou složitostí své konstrukce, tak správností chodu“ Stroj zpracoval hodinu až dvě stě snopů čerstvého obilí, kdežto suchého tři sta snopů, při čemž vymlátil klasy vyčistil zrní. Howsay ne- svědomitě zcizil konstrukci tohoto stroje vydával Anglii svou. Dne 24. Klasy řezaly jako nůžkami pohyblivým řezadlem (nožem), upevněným vpředu posuvném rámu sypaly pytle. století. října 1869 „Petrohradské senátní zprávy** oznámily, odbor pro zemědělství zemědělský průmysl vydal Andreji Vlasenkovi desetileté privile­ gium výrobu jeho stroje, nazvaného „sklizeň obilí stojato koňským potahem**. Smolenský statkář Žegalov sestrojil roku 1835 „žací stroj“ pro koňský potah. dubna 1830 Svobodné hospodářské společnosti konaly pokusy s čisticí (,,převívací“) mlátičkou, kterou vynalezl Andrej Vešňakov. Rovněž Zujev oznámil, nadaný mechanik jménem Soboljev, sestrojil „mlá- tičku-vazačku“ rozdíl anglické mlátičky třiceti paličkami, dvěma dělníky párem koní sestrojil ruční mlátičku padesáti paličkami koňskou mlá­ tičku jen jedním koněm, jenž uváděl pohyb sedmdesát paliček; oba ruské stroje byly značně výkonnější výhodnější než anglický. Carské Rusko pohřbilo tento cenný vynález. „Časopis ministerstva státních statků** napsal všech těchto vynálezech: „Nikde nevzbudila strojní sklizeň obilí tak živý, vřelý zájem veřejnosti jako nás v Rusku, pozoruhodné, aspoň polovinu žacích strojů, sestrojených po­ slední době Evropě Americe, vynalezli naši krajané.Myšlenka prvního zemědělského stroje vznikla ngší zemi XVIII. Téhož roku jiný smolenský statkář Grigorjev uveřejnil „Zemědělských novinách'* popis svého žacího stroje, který odděloval klasy hřebenovými noži. V červenci 1781 akademik Zujev oznámil Akademii věd, Tule setkal místním vynálezcem, zbrojířem Bobrinem. Vynálezci však nepoddali. Bobrin „vymyslil stroj oceli, kterým při práci jediného člověka může jedním záběrem pokosit mnoho obilí**. Avšak nedostalo jim rovněž rozšíření. Současně žal mlátil obilí. Byla vydána zpráva vynálezu tohoto stroje byl nabízen prodej. Roku 1861 na výstavě Londýně byl vystaven žací stroj Howsayův. Vynálezcem stroje byl Andrej Romanovič Vlasenko. Dne 25. Avšak Bobrinovu vynálezu, jak tehdy často dálo, nebyla věnována pozornost. 604