Bobrin „vymyslil stroj oceli,
kterým při práci jediného člověka může jedním záběrem pokosit mnoho obilí**.
Smolenský statkář Žegalov sestrojil roku 1835 „žací stroj“ pro koňský
potah. Současně žal mlátil obilí.
„Časopis ministerstva státních statků** napsal všech těchto vynálezech:
„Nikde nevzbudila strojní sklizeň obilí tak živý, vřelý zájem veřejnosti jako nás
v Rusku, pozoruhodné, aspoň polovinu žacích strojů, sestrojených po
slední době Evropě Americe, vynalezli naši krajané.
Dne 25. Rusku bylo vynálezci
Jazykovu vydáno privilegium výrobu těchto žacích strojů března 1846.
Avšak Bobrinovu vynálezu, jak tehdy často dálo, nebyla věnována pozornost. října 1869 „Petrohradské senátní zprávy** oznámily, odbor pro
zemědělství zemědělský průmysl vydal Andreji Vlasenkovi desetileté privile
gium výrobu jeho stroje, nazvaného „sklizeň obilí stojato koňským
potahem**. Avšak nedostalo jim
rovněž rozšíření. Roku 1861
na výstavě Londýně byl vystaven žací stroj Howsayův. století.
Rovněž Zujev oznámil, nadaný mechanik jménem Soboljev, sestrojil „mlá-
tičku-vazačku“ rozdíl anglické mlátičky třiceti paličkami, dvěma
dělníky párem koní sestrojil ruční mlátičku padesáti paličkami koňskou mlá
tičku jen jedním koněm, jenž uváděl pohyb sedmdesát paliček; oba ruské
stroje byly značně výkonnější výhodnější než anglický.
Téhož roku jiný smolenský statkář Grigorjev uveřejnil „Zemědělských
novinách'* popis svého žacího stroje, který odděloval klasy hřebenovými noži. Vynálezcem stroje byl Andrej
Romanovič Vlasenko. Howsay ne-
svědomitě zcizil konstrukci tohoto stroje vydával Anglii svou.
Carské Rusko pohřbilo tento cenný vynález.
Vynálezci však nepoddali. dubna 1830 Svobodné hospodářské společnosti konaly pokusy
s čisticí (,,převívací“) mlátičkou, kterou vynalezl Andrej Vešňakov.
Dne 24.Myšlenka prvního zemědělského stroje vznikla ngší zemi XVIII.
V červenci 1781 akademik Zujev oznámil Akademii věd, Tule
setkal místním vynálezcem, zbrojířem Bobrinem. Byla
vydána zpráva vynálezu tohoto stroje byl nabízen prodej.
★ ★
¥
Před osmdesáti lety, kdy nejdokonalejší sklizňové stroje považovaly
žací stroje mlátičky, pracoval vesnici Borisovsku běžeckém újezdu tverské
gubernie zajímavý stroj.
604
. Klasy řezaly jako nůžkami pohyblivým řezadlem (nožem), upevněným
vpředu posuvném rámu sypaly pytle.**
I tomto oboru cizinci nezřídka přisvojovali ruské vynálezy. Členové
společnosti uznali, „čisticí mlátička pana Vešňakova před stroji toho
druhu, vynalezenými Evropě, nesporné přednosti jak svou prostotou malou
složitostí své konstrukce, tak správností chodu“ Stroj zpracoval hodinu až
dvě stě snopů čerstvého obilí, kdežto suchého tři sta snopů, při čemž vymlátil
klasy vyčistil zrní
