Horská merinka dává ročně 21,4 nejvzácnější vlny,
mnohem více než obyčejná ovce. Sovětští chovatelé drůbeže vytvořili nové plemeno slepic,
jejichž maso velmi chutné.
Jako ičurin postupoval cestou křížení živočišných plemen, vzdálených
rodem místem chovu.235 mléka ročně
(v Americe dosáhla světového rekordu kráva, která dala 15.
Národy našeho Dalekého Severu již věků chovaly pěstovaly tažné psy. Dosahuje 157 živé váhy přesto vyniká
neobyčejnou hbitostí. Křížením divokého muflona askánskou rambouillet-
kou vytvořil Ivanov nové plemeno ovcí, horskou merinku, která podržela hed
vábnou bílou srst rambouilletky podědila muflonovi vytrvalost hbitost
v horském prostředí.600 mléka).
Ještě minulém století desítky stovky tisíc rozmanitých hospodářských
zvířat každoročně vyvážely Ruska ciziny. Křížení yaka krávou dalo
nové plemeno tažného skotu, nadaného velkou silou vytrvalostí.
Nesprávná výživa zdržuje růst, snižuje odolnost organismu proti nemocem,
zmenšuje plodnost. Křížením jednohrbého velblouda dvou-
hrbým dosáhlo nového plemene velbloudů, které vyniká ještě větší silou
a velikostí.ne
může měřit rychlosti běhu zápřeží čerstvě napadlém sněhu.
Za třicet let vytvořili sovětští chovatelé sedmnáct nových plemen hospo
dářských zvířat.
Zákony objevené Mičurinem umožnily nejenom vytvářet plemena,
nýbrž nové druhy zvířat, velmi krátkou dobu.
Křížení indického zebu červeným stepním skotem umožnilo vytvořit nové
plemeno velmi produktivního skotu, odolného proti chorobám.
A sob, jenž zaslouží názvu polární kůň! Ani jeden živočich ním . Velmi vytrvalým
zvířetem ukázal kříženec zebry domácím koněm. Pěstuje mladý dobytek chladných chlévech zavedl „methodu
studeného odchovu**.
Plemena, jež vychovaly, nemají sobě rovných.
Známý sovětský chovatel dobytka Stanislav Ivanovič Štějman vytvořil
v krátké době plemeno skotu vysokou dojivostí.
Prvním takovým tvůrcem nových forem zvířat byl akademik Ivanov. Jsou nenahraditelní při pochodech karavan přes pouště, neboť žádná
jiná zvířata takové pochody nevydrží. Dobrá píce pravidelný rozvrh krmení zvětšují produktiv-
nost zvířat, dojivost krav, nosnost slepic, množství vlny ovcí. Vlivem správného
ošetřování výživy žijí nyní krávy, které dříve žily nejvýše dvanáct čtrnáct
let, osmnáct dvacet let dojí velké množství mléka.
Štějman přikládá velký význam chovu zvířat určitých, přesně stanovených
podmínkách.
Výběrem, jakož rozličnými vlivy vývoj zvířat, potravou, ošetřováním,
lze měnit plemeno jen mezích určitého druhu. Odtud odesílali sobi velkých stádech rozličných
zemí. Takovým otužováním dosáhl toho, patnáct let mu
nejenom nezahynulo, nýbrž dokonce ani neonemocnělo jediné tele.
602
. Chov sobů byl
vyspělý jen Rusku.suchých stepích Střední Asie Sibiři již mnoho století používá
velbloudů.
Krávy plemene, vychovaného Štějmanem, dávají 16
