Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 611 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Křížením divokého muflona askánskou rambouillet- kou vytvořil Ivanov nové plemeno ovcí, horskou merinku, která podržela hed­ vábnou bílou srst rambouilletky podědila muflonovi vytrvalost hbitost v horském prostředí. Za třicet let vytvořili sovětští chovatelé sedmnáct nových plemen hospo­ dářských zvířat. Dosahuje 157 živé váhy přesto vyniká neobyčejnou hbitostí. 602 . Dobrá píce pravidelný rozvrh krmení zvětšují produktiv- nost zvířat, dojivost krav, nosnost slepic, množství vlny ovcí. Křížení indického zebu červeným stepním skotem umožnilo vytvořit nové plemeno velmi produktivního skotu, odolného proti chorobám. Křížením jednohrbého velblouda dvou- hrbým dosáhlo nového plemene velbloudů, které vyniká ještě větší silou a velikostí. Chov sobů byl vyspělý jen Rusku. Krávy plemene, vychovaného Štějmanem, dávají 16. Jsou nenahraditelní při pochodech karavan přes pouště, neboť žádná jiná zvířata takové pochody nevydrží. Zákony objevené Mičurinem umožnily nejenom vytvářet plemena, nýbrž nové druhy zvířat, velmi krátkou dobu. A sob, jenž zaslouží názvu polární kůň! Ani jeden živočich ním . Jako ičurin postupoval cestou křížení živočišných plemen, vzdálených rodem místem chovu. Velmi vytrvalým zvířetem ukázal kříženec zebry domácím koněm. Odtud odesílali sobi velkých stádech rozličných zemí. Plemena, jež vychovaly, nemají sobě rovných. Známý sovětský chovatel dobytka Stanislav Ivanovič Štějman vytvořil v krátké době plemeno skotu vysokou dojivostí. Nesprávná výživa zdržuje růst, snižuje odolnost organismu proti nemocem, zmenšuje plodnost.suchých stepích Střední Asie Sibiři již mnoho století používá velbloudů. Vlivem správného ošetřování výživy žijí nyní krávy, které dříve žily nejvýše dvanáct čtrnáct let, osmnáct dvacet let dojí velké množství mléka. Výběrem, jakož rozličnými vlivy vývoj zvířat, potravou, ošetřováním, lze měnit plemeno jen mezích určitého druhu. Pěstuje mladý dobytek chladných chlévech zavedl „methodu studeného odchovu**.235 mléka ročně (v Americe dosáhla světového rekordu kráva, která dala 15.600 mléka). Křížení yaka krávou dalo nové plemeno tažného skotu, nadaného velkou silou vytrvalostí. Horská merinka dává ročně 21,4 nejvzácnější vlny, mnohem více než obyčejná ovce. Prvním takovým tvůrcem nových forem zvířat byl akademik Ivanov.ne­ může měřit rychlosti běhu zápřeží čerstvě napadlém sněhu. Štějman přikládá velký význam chovu zvířat určitých, přesně stanovených podmínkách. Sovětští chovatelé drůbeže vytvořili nové plemeno slepic, jejichž maso velmi chutné. Ještě minulém století desítky stovky tisíc rozmanitých hospodářských zvířat každoročně vyvážely Ruska ciziny. Národy našeho Dalekého Severu již věků chovaly pěstovaly tažné psy. Takovým otužováním dosáhl toho, patnáct let mu nejenom nezahynulo, nýbrž dokonce ani neonemocnělo jediné tele