Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 606 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dala výnos téměř sto centů hektaru. Sedmnáct odrůd nejdůležitějších zemědělských plodin vypěstoval akademik Petr Nikiforovič Konstantinov. Tyto odrůdy, které zaujímají naší zemi většinu ploch osetých slu­ nečnicí, umožnily zvýšit její výnos dvacet centů hektaru. Plachtovina, zhotovená z takové bavlny, nepotřebuje speciálního zpracování. pronikání vysoce olejnatých druhů vyneslo konci čtvrté pětiletky ještě 2—2,5 milionu tun oleje. Jsou odrůdy velmi úrodné, vzdorující suchu odo­ lávající mrazům. Sovětští šlechtitelé-mičurinovci vytvořili více než sto sedmdesát odrůd kulturních polních plodin. Dokázal, tato „pláňata" mohou kulturním rostlinám dodat velmi důležité potřebné vlastnosti. Zaváděním nových olejných kultur dosahuje naše země každoročně dva miliony centů větší úrody. Miliony hektarů polí osévá nás žitem, pohankou, ovsem jetelem, které vypěstoval Petr IvanoviČ Lisicyn. Za třicet let práce charkovské státní šlechtitelské stanici vypěstoval patnáct nových odrůd obilních kultur šlechtitel Jurjev. Vypěstoval též víceleté žito, vikev, slunečnici, čirok, jež lze sít písečných půdách. Krásných výsledků dopracoval Rudnickij. I. Tak žlutý akát, hojně roz- 597 . Vypěstoval odrůdu ozimé pšenice „Vjatka“, která seje sedmačtyřiceti oblastech Sovětského svazu. Tyto práce konají početnou třídou luštinatých, mezi nimiž jsou jak byliny rostliny popínavé, tak křoviny stromy. Mičurin objevil divokých rostlinách nevyčerpatelný zdroj otužilosti a úrodnosti. Drobinskij, který vypěstoval zvláštní odrůdu hořčice, dosáhl mnoha neobyčejně cenných vlastností: zvýšil výnos dva tři centy hektaru, zvýšil obsah tuku 5—6%, zvětšil semena, odstranil výdrol. Na podkladě mičurinovského učení vypěstovali sovětští vědci nevídaný druh vysoce úrodné větevnaté pšenice. Roku 1948 bylo oseto dvanáct hektarů.Uplatňování Mičurinova učení naší zemi účastní osoby nejrozmanitěj­ ších oborů: biologové, biochemikové, půdoznalci, rostlináři, chovatelé dobytka i drůbeže, konstruktéři zemědělských strojů, ekonomové, desetitisíce agronomů a miliony kolchozníků. Jeden klas této pšenice může dát deset gramů zrna. Více než dvacet odrůd pšenice vypěstoval Alexej Pavlovič Šechurdin. Jiný šlechtitel Ždanov vypěstoval odrůdy slunečnice, odolné proti chorobám. Řídě těmito zásadami zkřížil agronom Děržavin pšenici víceletým žitem, divoce rostoucím Arménii, dostal víceletého pšeničnožitného křížence, který netrpí rzí ani snětí. Zajímavé slibné jsou práce našich šlechtitelů hybridisaci bylin dřevi­ nami. Sovětští šlechtitelé vytvořili první barevnou bavlnu, modrou, červenou a citrónově žlutou. Barevná bavlna nejen dává hotovou „vybarvenou" tkaninu, nýbrž jinou cennou vlastnost: odolává hnilobě. B. Sovětský vědec Pustovojt vypěstoval odrůdy slunečnice, jež obsahují o 10—15% tuku více než všechny dosavadní odrůdy