Více než dvacet odrůd pšenice vypěstoval Alexej Pavlovič Šechurdin. Tyto odrůdy, které zaujímají naší zemi většinu ploch osetých slu
nečnicí, umožnily zvýšit její výnos dvacet centů hektaru.
Miliony hektarů polí osévá nás žitem, pohankou, ovsem jetelem,
které vypěstoval Petr IvanoviČ Lisicyn.
Sovětští šlechtitelé vytvořili první barevnou bavlnu, modrou, červenou
a citrónově žlutou.
Zaváděním nových olejných kultur dosahuje naše země každoročně dva
miliony centů větší úrody. pronikání vysoce olejnatých druhů vyneslo konci
čtvrté pětiletky ještě 2—2,5 milionu tun oleje. Dokázal, tato „pláňata" mohou kulturním rostlinám dodat velmi
důležité potřebné vlastnosti.
Sovětští šlechtitelé-mičurinovci vytvořili více než sto sedmdesát odrůd
kulturních polních plodin.
Sovětský vědec Pustovojt vypěstoval odrůdy slunečnice, jež obsahují
o 10—15% tuku více než všechny dosavadní odrůdy.
Sedmnáct odrůd nejdůležitějších zemědělských plodin vypěstoval akademik
Petr Nikiforovič Konstantinov.
Krásných výsledků dopracoval Rudnickij.
Řídě těmito zásadami zkřížil agronom Děržavin pšenici víceletým žitem,
divoce rostoucím Arménii, dostal víceletého pšeničnožitného křížence, který
netrpí rzí ani snětí.Uplatňování Mičurinova učení naší zemi účastní osoby nejrozmanitěj
ších oborů: biologové, biochemikové, půdoznalci, rostlináři, chovatelé dobytka
i drůbeže, konstruktéři zemědělských strojů, ekonomové, desetitisíce agronomů
a miliony kolchozníků. Jeden klas této pšenice může dát deset
gramů zrna.
Za třicet let práce charkovské státní šlechtitelské stanici vypěstoval
patnáct nových odrůd obilních kultur šlechtitel Jurjev. Vypěstoval odrůdu ozimé
pšenice „Vjatka“, která seje sedmačtyřiceti oblastech Sovětského svazu.
Jiný šlechtitel Ždanov vypěstoval odrůdy slunečnice, odolné proti
chorobám. Mičurin objevil divokých rostlinách nevyčerpatelný zdroj otužilosti
a úrodnosti. Drobinskij, který vypěstoval zvláštní odrůdu hořčice, dosáhl mnoha
neobyčejně cenných vlastností: zvýšil výnos dva tři centy hektaru, zvýšil
obsah tuku 5—6%, zvětšil semena, odstranil výdrol.
Zajímavé slibné jsou práce našich šlechtitelů hybridisaci bylin dřevi
nami. Jsou odrůdy velmi úrodné, vzdorující suchu odo
lávající mrazům. Plachtovina, zhotovená
z takové bavlny, nepotřebuje speciálního zpracování. Roku 1948 bylo oseto dvanáct hektarů.
Na podkladě mičurinovského učení vypěstovali sovětští vědci nevídaný
druh vysoce úrodné větevnaté pšenice. Tak žlutý akát, hojně roz-
597
. Dala výnos téměř sto
centů hektaru. Vypěstoval též víceleté žito, vikev, slunečnici, čirok, jež lze
sít písečných půdách. Barevná bavlna nejen dává hotovou „vybarvenou" tkaninu,
nýbrž jinou cennou vlastnost: odolává hnilobě.
B. Tyto práce konají početnou třídou luštinatých, mezi nimiž jsou jak
byliny rostliny popínavé, tak křoviny stromy.
I
