Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 606 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Roku 1948 bylo oseto dvanáct hektarů. Za třicet let práce charkovské státní šlechtitelské stanici vypěstoval patnáct nových odrůd obilních kultur šlechtitel Jurjev. Vypěstoval též víceleté žito, vikev, slunečnici, čirok, jež lze sít písečných půdách. pronikání vysoce olejnatých druhů vyneslo konci čtvrté pětiletky ještě 2—2,5 milionu tun oleje. Řídě těmito zásadami zkřížil agronom Děržavin pšenici víceletým žitem, divoce rostoucím Arménii, dostal víceletého pšeničnožitného křížence, který netrpí rzí ani snětí. Krásných výsledků dopracoval Rudnickij. Sedmnáct odrůd nejdůležitějších zemědělských plodin vypěstoval akademik Petr Nikiforovič Konstantinov. Tyto odrůdy, které zaujímají naší zemi většinu ploch osetých slu­ nečnicí, umožnily zvýšit její výnos dvacet centů hektaru. Zaváděním nových olejných kultur dosahuje naše země každoročně dva miliony centů větší úrody. Více než dvacet odrůd pšenice vypěstoval Alexej Pavlovič Šechurdin. Tyto práce konají početnou třídou luštinatých, mezi nimiž jsou jak byliny rostliny popínavé, tak křoviny stromy. Sovětský vědec Pustovojt vypěstoval odrůdy slunečnice, jež obsahují o 10—15% tuku více než všechny dosavadní odrůdy. Mičurin objevil divokých rostlinách nevyčerpatelný zdroj otužilosti a úrodnosti. Plachtovina, zhotovená z takové bavlny, nepotřebuje speciálního zpracování. Miliony hektarů polí osévá nás žitem, pohankou, ovsem jetelem, které vypěstoval Petr IvanoviČ Lisicyn.Uplatňování Mičurinova učení naší zemi účastní osoby nejrozmanitěj­ ších oborů: biologové, biochemikové, půdoznalci, rostlináři, chovatelé dobytka i drůbeže, konstruktéři zemědělských strojů, ekonomové, desetitisíce agronomů a miliony kolchozníků. I. Vypěstoval odrůdu ozimé pšenice „Vjatka“, která seje sedmačtyřiceti oblastech Sovětského svazu. Drobinskij, který vypěstoval zvláštní odrůdu hořčice, dosáhl mnoha neobyčejně cenných vlastností: zvýšil výnos dva tři centy hektaru, zvýšil obsah tuku 5—6%, zvětšil semena, odstranil výdrol. Zajímavé slibné jsou práce našich šlechtitelů hybridisaci bylin dřevi­ nami. Jeden klas této pšenice může dát deset gramů zrna. Sovětští šlechtitelé-mičurinovci vytvořili více než sto sedmdesát odrůd kulturních polních plodin. Barevná bavlna nejen dává hotovou „vybarvenou" tkaninu, nýbrž jinou cennou vlastnost: odolává hnilobě. Jiný šlechtitel Ždanov vypěstoval odrůdy slunečnice, odolné proti chorobám. Jsou odrůdy velmi úrodné, vzdorující suchu odo­ lávající mrazům. Tak žlutý akát, hojně roz- 597 . B. Na podkladě mičurinovského učení vypěstovali sovětští vědci nevídaný druh vysoce úrodné větevnaté pšenice. Dokázal, tato „pláňata" mohou kulturním rostlinám dodat velmi důležité potřebné vlastnosti. Sovětští šlechtitelé vytvořili první barevnou bavlnu, modrou, červenou a citrónově žlutou. Dala výnos téměř sto centů hektaru