Sovětští šlechtitelé-mičurinovci vytvořili více než sto sedmdesát odrůd
kulturních polních plodin. Drobinskij, který vypěstoval zvláštní odrůdu hořčice, dosáhl mnoha
neobyčejně cenných vlastností: zvýšil výnos dva tři centy hektaru, zvýšil
obsah tuku 5—6%, zvětšil semena, odstranil výdrol.
Sovětští šlechtitelé vytvořili první barevnou bavlnu, modrou, červenou
a citrónově žlutou.
Miliony hektarů polí osévá nás žitem, pohankou, ovsem jetelem,
které vypěstoval Petr IvanoviČ Lisicyn.
Krásných výsledků dopracoval Rudnickij. Dokázal, tato „pláňata" mohou kulturním rostlinám dodat velmi
důležité potřebné vlastnosti. Vypěstoval též víceleté žito, vikev, slunečnici, čirok, jež lze
sít písečných půdách. Plachtovina, zhotovená
z takové bavlny, nepotřebuje speciálního zpracování.
Sovětský vědec Pustovojt vypěstoval odrůdy slunečnice, jež obsahují
o 10—15% tuku více než všechny dosavadní odrůdy. Mičurin objevil divokých rostlinách nevyčerpatelný zdroj otužilosti
a úrodnosti. Vypěstoval odrůdu ozimé
pšenice „Vjatka“, která seje sedmačtyřiceti oblastech Sovětského svazu.
Na podkladě mičurinovského učení vypěstovali sovětští vědci nevídaný
druh vysoce úrodné větevnaté pšenice. pronikání vysoce olejnatých druhů vyneslo konci
čtvrté pětiletky ještě 2—2,5 milionu tun oleje.
I.Uplatňování Mičurinova učení naší zemi účastní osoby nejrozmanitěj
ších oborů: biologové, biochemikové, půdoznalci, rostlináři, chovatelé dobytka
i drůbeže, konstruktéři zemědělských strojů, ekonomové, desetitisíce agronomů
a miliony kolchozníků. Jsou odrůdy velmi úrodné, vzdorující suchu odo
lávající mrazům.
Zajímavé slibné jsou práce našich šlechtitelů hybridisaci bylin dřevi
nami.
Více než dvacet odrůd pšenice vypěstoval Alexej Pavlovič Šechurdin. Tyto práce konají početnou třídou luštinatých, mezi nimiž jsou jak
byliny rostliny popínavé, tak křoviny stromy.
Řídě těmito zásadami zkřížil agronom Děržavin pšenici víceletým žitem,
divoce rostoucím Arménii, dostal víceletého pšeničnožitného křížence, který
netrpí rzí ani snětí.
Za třicet let práce charkovské státní šlechtitelské stanici vypěstoval
patnáct nových odrůd obilních kultur šlechtitel Jurjev. Tak žlutý akát, hojně roz-
597
. Dala výnos téměř sto
centů hektaru. Barevná bavlna nejen dává hotovou „vybarvenou" tkaninu,
nýbrž jinou cennou vlastnost: odolává hnilobě. Jeden klas této pšenice může dát deset
gramů zrna.
Zaváděním nových olejných kultur dosahuje naše země každoročně dva
miliony centů větší úrody.
Sedmnáct odrůd nejdůležitějších zemědělských plodin vypěstoval akademik
Petr Nikiforovič Konstantinov.
Jiný šlechtitel Ždanov vypěstoval odrůdy slunečnice, odolné proti
chorobám. Roku 1948 bylo oseto dvanáct hektarů.
B. Tyto odrůdy, které zaujímají naší zemi většinu ploch osetých slu
nečnicí, umožnily zvýšit její výnos dvacet centů hektaru
