Lysenko rozvíjí vše nové dobré, agrobiologii vytvořili jeho před
chůdci, zároveň bedlivě odděluje všechny chybné názory, jež byly jejich učení. Nová methoda zvý
šila výnos bavlny tři centy hektaru.
Až teprve akademik Lysenko, srovnávaje podmínky, nichž rostou bram
bory severu jihu, objevil příčinu jejich degenerace teplejších krajích.
Po celém světě každoročně jezdily severu jih vlaky sadbovými
brambory. Ozimou pšenici, získanou jarní, lze příslušnou „vý
chovou" dvou třech pokoleních učinit odolnou proti mrazu. Jaro-
visovaná semena vzejdou dříve, lépe zužitkují vláhu půdě uzrávají pět
až deset dní dříve. Podle theorie sta-
dijním vývoji podle method navržených Lysenkem možné přetvořit ozimou
pšenici jarní naopak.teplotní rozpětí enzymů, čímž rostlina získala schopnost začínat výměnu látek
při jiné teplotě, vyvíjet jiných podnebních podmínkách. tom, aby mohla pšenice vy
držet krutou sibiřskou zimu, závisí stejnoměrné rozdělení pracovních sil na
kolchozních polích jaře podzim. Nyní před vý-
sevem jarovisují pšenice, oves, proso, ječmen jiné kultury.
Svými theoretickými pracemi pokračuje akademik Lysenko díle Mičuri-
nově, tvořivě rozvádí výšinám povznáší pokrokovou sovětskou agrobiolo-
gickou vědu.
Jestliže však sázíme brambory jihu jaře, nýbrž létě, aby tvoření
hlízy připadalo dobu, kdy vedro klesá, nebudou brambory degenerovat, ba
dokonce značně zvýší svou plodnost. Všechny tyto
methody mají veliký vědecký hospodářský význam.
k k
*
595
. nejlepší druhy dovezených brambor tři čtyři roky jihu
degenerovaly; zhoršily jejich vlastnosti prudce klesala úrodnost.
Mnoho jiných nových důležitých method zavedl akademik Lysenko do
zemědělství: letní výsev vojtěšky, hnízdový způsob sadby kok-sagyzu jeho
množení řízky, vnitroodrůdové křížení, hnízdový výsev lesa.
Zjistil, severu, kde léto kratší, děje tvoření hlízy koncem léta, jest
v chladnější době; jihu však dobu ještě horko hlízy tvoří velmi malé. Jen roku 1938 dala
jarovisace semen, provedená kolchozech, sto milionů pudů obilí více.
Tak Trofim Děnisoyič Lysenko objevil zákony „jarovisace" semen.
Na tom, aby pšenice mohla začít vývoj při teplotě tři stupně nižší než
obyčejně, závisí úroda milionech hektarů.
Podle methody akademika Lysenka lze bavlnu „zaučit" chlad donutit
ji, aby rostla severnějších krajích.
Jarovisace široce pronikla praxe našeho zemědělství. Dlouho
usilovali učenci šlechtitelští pracovníci, aby „objevili" nemoc bramborů aby
vypěstovali „jižní" druhy. Navrhl zaštipovat vrcholové výhonky bavlníku, což zdržuje vývoj listů
a zesilujíc výživu tobolek bavlny, omezuje jejich opadávání.
Akademik Lysenko také vypracoval novou methodu, jak zvýšit úrodnost
bavlny. Kromě toho jarovisace zvyšuje úrodu
