Kromě toho jarovisace zvyšuje úrodu. nejlepší druhy dovezených brambor tři čtyři roky jihu
degenerovaly; zhoršily jejich vlastnosti prudce klesala úrodnost.teplotní rozpětí enzymů, čímž rostlina získala schopnost začínat výměnu látek
při jiné teplotě, vyvíjet jiných podnebních podmínkách. Ozimou pšenici, získanou jarní, lze příslušnou „vý
chovou" dvou třech pokoleních učinit odolnou proti mrazu. Jen roku 1938 dala
jarovisace semen, provedená kolchozech, sto milionů pudů obilí více.
Po celém světě každoročně jezdily severu jih vlaky sadbovými
brambory.
Svými theoretickými pracemi pokračuje akademik Lysenko díle Mičuri-
nově, tvořivě rozvádí výšinám povznáší pokrokovou sovětskou agrobiolo-
gickou vědu. tom, aby mohla pšenice vy
držet krutou sibiřskou zimu, závisí stejnoměrné rozdělení pracovních sil na
kolchozních polích jaře podzim.
k k
*
595
.
Lysenko rozvíjí vše nové dobré, agrobiologii vytvořili jeho před
chůdci, zároveň bedlivě odděluje všechny chybné názory, jež byly jejich učení. Navrhl zaštipovat vrcholové výhonky bavlníku, což zdržuje vývoj listů
a zesilujíc výživu tobolek bavlny, omezuje jejich opadávání. Nyní před vý-
sevem jarovisují pšenice, oves, proso, ječmen jiné kultury.
Mnoho jiných nových důležitých method zavedl akademik Lysenko do
zemědělství: letní výsev vojtěšky, hnízdový způsob sadby kok-sagyzu jeho
množení řízky, vnitroodrůdové křížení, hnízdový výsev lesa. Jaro-
visovaná semena vzejdou dříve, lépe zužitkují vláhu půdě uzrávají pět
až deset dní dříve. Všechny tyto
methody mají veliký vědecký hospodářský význam.
Akademik Lysenko také vypracoval novou methodu, jak zvýšit úrodnost
bavlny.
Podle methody akademika Lysenka lze bavlnu „zaučit" chlad donutit
ji, aby rostla severnějších krajích.
Jarovisace široce pronikla praxe našeho zemědělství. Nová methoda zvý
šila výnos bavlny tři centy hektaru. Podle theorie sta-
dijním vývoji podle method navržených Lysenkem možné přetvořit ozimou
pšenici jarní naopak.
Zjistil, severu, kde léto kratší, děje tvoření hlízy koncem léta, jest
v chladnější době; jihu však dobu ještě horko hlízy tvoří velmi malé.
Až teprve akademik Lysenko, srovnávaje podmínky, nichž rostou bram
bory severu jihu, objevil příčinu jejich degenerace teplejších krajích.
Na tom, aby pšenice mohla začít vývoj při teplotě tři stupně nižší než
obyčejně, závisí úroda milionech hektarů.
Tak Trofim Děnisoyič Lysenko objevil zákony „jarovisace" semen.
Jestliže však sázíme brambory jihu jaře, nýbrž létě, aby tvoření
hlízy připadalo dobu, kdy vedro klesá, nebudou brambory degenerovat, ba
dokonce značně zvýší svou plodnost. Dlouho
usilovali učenci šlechtitelští pracovníci, aby „objevili" nemoc bramborů aby
vypěstovali „jižní" druhy
