Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 604 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Všechny tyto methody mají veliký vědecký hospodářský význam. Nyní před vý- sevem jarovisují pšenice, oves, proso, ječmen jiné kultury. Nová methoda zvý­ šila výnos bavlny tři centy hektaru.teplotní rozpětí enzymů, čímž rostlina získala schopnost začínat výměnu látek při jiné teplotě, vyvíjet jiných podnebních podmínkách. Kromě toho jarovisace zvyšuje úrodu. tom, aby mohla pšenice vy­ držet krutou sibiřskou zimu, závisí stejnoměrné rozdělení pracovních sil na kolchozních polích jaře podzim. Lysenko rozvíjí vše nové dobré, agrobiologii vytvořili jeho před­ chůdci, zároveň bedlivě odděluje všechny chybné názory, jež byly jejich učení. Jaro- visovaná semena vzejdou dříve, lépe zužitkují vláhu půdě uzrávají pět až deset dní dříve. Jarovisace široce pronikla praxe našeho zemědělství. Akademik Lysenko také vypracoval novou methodu, jak zvýšit úrodnost bavlny. nejlepší druhy dovezených brambor tři čtyři roky jihu degenerovaly; zhoršily jejich vlastnosti prudce klesala úrodnost. Navrhl zaštipovat vrcholové výhonky bavlníku, což zdržuje vývoj listů a zesilujíc výživu tobolek bavlny, omezuje jejich opadávání. Zjistil, severu, kde léto kratší, děje tvoření hlízy koncem léta, jest v chladnější době; jihu však dobu ještě horko hlízy tvoří velmi malé. Podle methody akademika Lysenka lze bavlnu „zaučit" chlad donutit ji, aby rostla severnějších krajích. Tak Trofim Děnisoyič Lysenko objevil zákony „jarovisace" semen. Na tom, aby pšenice mohla začít vývoj při teplotě tři stupně nižší než obyčejně, závisí úroda milionech hektarů. Jestliže však sázíme brambory jihu jaře, nýbrž létě, aby tvoření hlízy připadalo dobu, kdy vedro klesá, nebudou brambory degenerovat, ba dokonce značně zvýší svou plodnost. Podle theorie sta- dijním vývoji podle method navržených Lysenkem možné přetvořit ozimou pšenici jarní naopak. Mnoho jiných nových důležitých method zavedl akademik Lysenko do zemědělství: letní výsev vojtěšky, hnízdový způsob sadby kok-sagyzu jeho množení řízky, vnitroodrůdové křížení, hnízdový výsev lesa. Jen roku 1938 dala jarovisace semen, provedená kolchozech, sto milionů pudů obilí více. k k * 595 . Po celém světě každoročně jezdily severu jih vlaky sadbovými brambory. Ozimou pšenici, získanou jarní, lze příslušnou „vý­ chovou" dvou třech pokoleních učinit odolnou proti mrazu. Až teprve akademik Lysenko, srovnávaje podmínky, nichž rostou bram­ bory severu jihu, objevil příčinu jejich degenerace teplejších krajích. Svými theoretickými pracemi pokračuje akademik Lysenko díle Mičuri- nově, tvořivě rozvádí výšinám povznáší pokrokovou sovětskou agrobiolo- gickou vědu. Dlouho usilovali učenci šlechtitelští pracovníci, aby „objevili" nemoc bramborů aby vypěstovali „jižní" druhy