"
V práci sestavování geografických map" podává Čebyšev vyčerpávající
odpověď otázku, jak určit takovou projekci, při níž porušení měřítka bylo
co nejmenší. „Spo
jení theorie praxí," říkal vědec, „poskytuje prospěšné výsledky, při čemž užitek
nemá pouze praxe; věda pod jejím vlivem rozvíjí objevuje stále nové oblasti
bádání nebo nové stránky problémů, třeba již dávno známých."
Těmito názory řídila veškerá Čebyševova činnost.
68
. Čebyšev psal:
„Velká většina praktických problémů vede hledání maximálních minimálních
hodnot, otázkám pro vědu úplně novým; pouze řešením takových úloh
můžeme uspokojit potřeby praxe, která vždy požaduje nejlepší nejvýhod
nější.
Jeho zájem praktické problémy byl tak veliký, osobně vysvětloval krej
čím výsledky svých prací, nimž dospěl své rozpravě stříhání šatů"; učil
je nejrozumnějšímu nejhospodárnějšímu způsobu, jak nastříhat látku šaty. Prvním, jak času, tak významu této slavné skupině byl
Pafnutij Lvovič Čebyšev.
Velký theoretik sloužil praxi, ale ani praxe nezůstala nic dlužna. Pro evropské Rusko dokládá Čebyšev své řešení numerickým
výpočtem ukazuje, bude-li mapa kreslit způsobem, odpovídajícím jeho
výsledkům, bude porušení měřítka sníženo polovinu. Za
nechal čas řešení praktických otázek pak dává genius tohoto velkého
theoretika orlí let.
Methody, které Čebyšev nalezl, užívá dodnes při stříhání látky padáky,
při sestavování některých přístrojů atd.
Podobně jako Euler Ostrogradskij, nevyhýbal ani Čebyšev praxi.Velcí čelní ruští učenci využívali své tvůrčí prád moudrých rad Ostro-
gradského.
Praktické otázky vítal Čebyšev jako tvůrčí podněty.
Nechť snobové „ryzí vědy" opovrhují „přízemními" problémy praxe —
Čebyšev není nimi. těchto pracích podává Čebyšev
matematickými prostředky řešení problémů pro praxi neobyčejně důležitých
a týkajících hospodárného racionálního využití prostředků. Ostrogradskij byl veliký učenec právem považován jednoho
ze zakladatelů ruské matematické školy. všech těchto Čebyševových pracích budeme podrobně mluvit
v kapitole „Tvůrci mechaniky". století dala ruská věda světu mnoho významných mate
matiků.
Čebyševův život byl klidný, pravidelný, navenek jednotvárný. Současně zlepšením Wattova rovnoběžníku vytvořil Če
byšev celou znamenitou theorii mechanismů, čímž vyzbrojil techniky ěním
propočítávat konstruovat nejsložitější skloubení pák, ojnic, šestizubých pas
torků kol. Mnohé jeho práce
nesou názvy naprosto nematematické: sestavování geografických map",
„O stříhání šatů", ozubených kolech" atd. Ale jak rušná
a namáhavá byla tvůrčí práce tohoto bouřliváka novátora vědy! Čebyševovy
myšlenky dodnes pomáhají vědě jejím pokroku. Přichází pomoc
inženýrům, kteří již velmi dlouho snažili zdokonalit Wattův rovnoběžník
(paralelogram). Získali něho dokonalou methodu pro přesný výpočet to
hoto mechanismu.
V polovině XIX