„Spo
jení theorie praxí," říkal vědec, „poskytuje prospěšné výsledky, při čemž užitek
nemá pouze praxe; věda pod jejím vlivem rozvíjí objevuje stále nové oblasti
bádání nebo nové stránky problémů, třeba již dávno známých."
V práci sestavování geografických map" podává Čebyšev vyčerpávající
odpověď otázku, jak určit takovou projekci, při níž porušení měřítka bylo
co nejmenší.
Velký theoretik sloužil praxi, ale ani praxe nezůstala nic dlužna.
Jeho zájem praktické problémy byl tak veliký, osobně vysvětloval krej
čím výsledky svých prací, nimž dospěl své rozpravě stříhání šatů"; učil
je nejrozumnějšímu nejhospodárnějšímu způsobu, jak nastříhat látku šaty. století dala ruská věda světu mnoho významných mate
matiků.
Čebyševův život byl klidný, pravidelný, navenek jednotvárný. Za
nechal čas řešení praktických otázek pak dává genius tohoto velkého
theoretika orlí let. Získali něho dokonalou methodu pro přesný výpočet to
hoto mechanismu. těchto pracích podává Čebyšev
matematickými prostředky řešení problémů pro praxi neobyčejně důležitých
a týkajících hospodárného racionálního využití prostředků. Přichází pomoc
inženýrům, kteří již velmi dlouho snažili zdokonalit Wattův rovnoběžník
(paralelogram). Ale jak rušná
a namáhavá byla tvůrčí práce tohoto bouřliváka novátora vědy! Čebyševovy
myšlenky dodnes pomáhají vědě jejím pokroku. Současně zlepšením Wattova rovnoběžníku vytvořil Če
byšev celou znamenitou theorii mechanismů, čímž vyzbrojil techniky ěním
propočítávat konstruovat nejsložitější skloubení pák, ojnic, šestizubých pas
torků kol.
68
.
Praktické otázky vítal Čebyšev jako tvůrčí podněty.Velcí čelní ruští učenci využívali své tvůrčí prád moudrých rad Ostro-
gradského. všech těchto Čebyševových pracích budeme podrobně mluvit
v kapitole „Tvůrci mechaniky".
Methody, které Čebyšev nalezl, užívá dodnes při stříhání látky padáky,
při sestavování některých přístrojů atd."
Těmito názory řídila veškerá Čebyševova činnost. Prvním, jak času, tak významu této slavné skupině byl
Pafnutij Lvovič Čebyšev. Mnohé jeho práce
nesou názvy naprosto nematematické: sestavování geografických map",
„O stříhání šatů", ozubených kolech" atd. Čebyšev psal:
„Velká většina praktických problémů vede hledání maximálních minimálních
hodnot, otázkám pro vědu úplně novým; pouze řešením takových úloh
můžeme uspokojit potřeby praxe, která vždy požaduje nejlepší nejvýhod
nější. Pro evropské Rusko dokládá Čebyšev své řešení numerickým
výpočtem ukazuje, bude-li mapa kreslit způsobem, odpovídajícím jeho
výsledkům, bude porušení měřítka sníženo polovinu.
V polovině XIX.
Nechť snobové „ryzí vědy" opovrhují „přízemními" problémy praxe —
Čebyšev není nimi.
Podobně jako Euler Ostrogradskij, nevyhýbal ani Čebyšev praxi. Ostrogradskij byl veliký učenec právem považován jednoho
ze zakladatelů ruské matematické školy
