Prvním, jak času, tak významu této slavné skupině byl
Pafnutij Lvovič Čebyšev. Mnohé jeho práce
nesou názvy naprosto nematematické: sestavování geografických map",
„O stříhání šatů", ozubených kolech" atd.
68
. Současně zlepšením Wattova rovnoběžníku vytvořil Če
byšev celou znamenitou theorii mechanismů, čímž vyzbrojil techniky ěním
propočítávat konstruovat nejsložitější skloubení pák, ojnic, šestizubých pas
torků kol. Ostrogradskij byl veliký učenec právem považován jednoho
ze zakladatelů ruské matematické školy. století dala ruská věda světu mnoho významných mate
matiků. Ale jak rušná
a namáhavá byla tvůrčí práce tohoto bouřliváka novátora vědy! Čebyševovy
myšlenky dodnes pomáhají vědě jejím pokroku.
Velký theoretik sloužil praxi, ale ani praxe nezůstala nic dlužna. Přichází pomoc
inženýrům, kteří již velmi dlouho snažili zdokonalit Wattův rovnoběžník
(paralelogram).
Methody, které Čebyšev nalezl, užívá dodnes při stříhání látky padáky,
při sestavování některých přístrojů atd.
Čebyševův život byl klidný, pravidelný, navenek jednotvárný. Za
nechal čas řešení praktických otázek pak dává genius tohoto velkého
theoretika orlí let. „Spo
jení theorie praxí," říkal vědec, „poskytuje prospěšné výsledky, při čemž užitek
nemá pouze praxe; věda pod jejím vlivem rozvíjí objevuje stále nové oblasti
bádání nebo nové stránky problémů, třeba již dávno známých. Pro evropské Rusko dokládá Čebyšev své řešení numerickým
výpočtem ukazuje, bude-li mapa kreslit způsobem, odpovídajícím jeho
výsledkům, bude porušení měřítka sníženo polovinu.
V polovině XIX."
Těmito názory řídila veškerá Čebyševova činnost.Velcí čelní ruští učenci využívali své tvůrčí prád moudrých rad Ostro-
gradského."
V práci sestavování geografických map" podává Čebyšev vyčerpávající
odpověď otázku, jak určit takovou projekci, při níž porušení měřítka bylo
co nejmenší. všech těchto Čebyševových pracích budeme podrobně mluvit
v kapitole „Tvůrci mechaniky". těchto pracích podává Čebyšev
matematickými prostředky řešení problémů pro praxi neobyčejně důležitých
a týkajících hospodárného racionálního využití prostředků. Získali něho dokonalou methodu pro přesný výpočet to
hoto mechanismu. Čebyšev psal:
„Velká většina praktických problémů vede hledání maximálních minimálních
hodnot, otázkám pro vědu úplně novým; pouze řešením takových úloh
můžeme uspokojit potřeby praxe, která vždy požaduje nejlepší nejvýhod
nější.
Nechť snobové „ryzí vědy" opovrhují „přízemními" problémy praxe —
Čebyšev není nimi.
Podobně jako Euler Ostrogradskij, nevyhýbal ani Čebyšev praxi.
Praktické otázky vítal Čebyšev jako tvůrčí podněty.
Jeho zájem praktické problémy byl tak veliký, osobně vysvětloval krej
čím výsledky svých prací, nimž dospěl své rozpravě stříhání šatů"; učil
je nejrozumnějšímu nejhospodárnějšímu způsobu, jak nastříhat látku šaty
