Bolotov první dokázal praxi, nemůže být stejný osevní postup pro
několik zemí, neboť půda, podnebí ostatní podmínky jsou různých zemích,
ba částech naší veliké země nestejné.
Mnoho pozornosti věnoval Komov půdní výživě rostlin. Vždyť škodu nesprávného
použití minerálních hnojiv neviděl dosud ani Liebig, který přes půl století
budoval svou theorii minerální výživy rostlin. Pro hlinité půdy doporučuje vápenec, „neboť jeho dobré působení půdu
trvá dvacet let více, protože nejen činí půdu sypkou, ale jak víme, způsobilý
. století
Ivan Ivanovič Komov. Místo tehdy obvyklé
soustavy úhorového hospodářství ním souběžné tříhonné soustavy navrhl
výhodný systém, který lišil tím, osévaná půda dělila tři, nýbrž
na sedm honů.
Při popisu vzdušné výživy rostlin nazývá Komov vzduch „otcem rostlin"
a jejich „hlavním živitelem".
Přes šest set druhů jablek hrušek bylo popsáno, nakresleno roztříděno
podle druhů jeho knize „Nákres popis rozličných jablek, rostoucích pan
ských jiných zahradách", která první prací toho druhu světě.
.
Tyto stránky Bolotovových knih byly namířeny proti statkářům „anglo-
manům", kteří slepě přenášeli Ruska zkušenosti anglického zemědělství.
V této knize Komov píše hlubokých souvislostech agronomie jinými
vědami uvádí četná pozorování života rostlin. Při tom věnoval Bolotov zvláštní pozornost setí travin rozvoji
chovu zvířectva. speciální práci použití chlévní mrvy" uvedl Bolotov
způsoby, jak vyhnout zaplevelení polí.
Svým učením potírání plevele předstihl Bolotov jedenačtyřicet let zápa
doevropského agronoma Thaera, který byl považován zakladatele tohoto
oboru zemědělské vědy.
Komov také poukazoval možnost zlepšovat hnojením strukturní vlast
nosti půdy, což mnozí západoevropští vědci, kteří vědecky vystoupili mnohem
později, nechápali. „Co dobré pro neveliký kousek země
v Anglii, nehodí nedozírná ruská pole," napsal.
* *
¥
Zemědělské vědě značně prospěl znamenitý ruský agronom XVIII.
Velikou pozornost věnoval Bolotov ovocnářství.
Neobyčejně důležité Komovovo upozornění nutnost vápnění kyselých
půd. Bolotov zabýval problémem střídavého osevu.Bolotov psal tom, mrva znečistí půdu semeny plevele, která nebyla
strávena žaludku zvířat.
Roku 1788 uveřejnil svou práci zemědělství", vynikající příručku agro-
techniky pro více než třicet nejdůležitějších zemědělských plodin. Praví, listí rostlin světla „čistí" vzduch ve
tmě jej „znečišťuje". Považoval mrvu
za hlavní druh hnoje, avšak nebyl ani proti hnojení minerálnímu, ačkoli pouka
zoval to, někdy kyseliny soli rostlinám škodí. Zvláště mnoho plevele bývá hnojení půdy čerstvou,
nezetlelou mrvou
