Bolotov první dokázal praxi, nemůže být stejný osevní postup pro
několik zemí, neboť půda, podnebí ostatní podmínky jsou různých zemích,
ba částech naší veliké země nestejné.
Roku 1788 uveřejnil svou práci zemědělství", vynikající příručku agro-
techniky pro více než třicet nejdůležitějších zemědělských plodin.
V této knize Komov píše hlubokých souvislostech agronomie jinými
vědami uvádí četná pozorování života rostlin. Při tom věnoval Bolotov zvláštní pozornost setí travin rozvoji
chovu zvířectva.
* *
¥
Zemědělské vědě značně prospěl znamenitý ruský agronom XVIII. Zvláště mnoho plevele bývá hnojení půdy čerstvou,
nezetlelou mrvou.
. speciální práci použití chlévní mrvy" uvedl Bolotov
způsoby, jak vyhnout zaplevelení polí. Praví, listí rostlin světla „čistí" vzduch ve
tmě jej „znečišťuje".
Velikou pozornost věnoval Bolotov ovocnářství. Pro hlinité půdy doporučuje vápenec, „neboť jeho dobré působení půdu
trvá dvacet let více, protože nejen činí půdu sypkou, ale jak víme, způsobilý
.
Tyto stránky Bolotovových knih byly namířeny proti statkářům „anglo-
manům", kteří slepě přenášeli Ruska zkušenosti anglického zemědělství.
Při popisu vzdušné výživy rostlin nazývá Komov vzduch „otcem rostlin"
a jejich „hlavním živitelem". Místo tehdy obvyklé
soustavy úhorového hospodářství ním souběžné tříhonné soustavy navrhl
výhodný systém, který lišil tím, osévaná půda dělila tři, nýbrž
na sedm honů.Bolotov psal tom, mrva znečistí půdu semeny plevele, která nebyla
strávena žaludku zvířat. století
Ivan Ivanovič Komov. Bolotov zabýval problémem střídavého osevu.
Svým učením potírání plevele předstihl Bolotov jedenačtyřicet let zápa
doevropského agronoma Thaera, který byl považován zakladatele tohoto
oboru zemědělské vědy. Považoval mrvu
za hlavní druh hnoje, avšak nebyl ani proti hnojení minerálnímu, ačkoli pouka
zoval to, někdy kyseliny soli rostlinám škodí.
Přes šest set druhů jablek hrušek bylo popsáno, nakresleno roztříděno
podle druhů jeho knize „Nákres popis rozličných jablek, rostoucích pan
ských jiných zahradách", která první prací toho druhu světě.
Mnoho pozornosti věnoval Komov půdní výživě rostlin.
Komov také poukazoval možnost zlepšovat hnojením strukturní vlast
nosti půdy, což mnozí západoevropští vědci, kteří vědecky vystoupili mnohem
později, nechápali.
Neobyčejně důležité Komovovo upozornění nutnost vápnění kyselých
půd. Vždyť škodu nesprávného
použití minerálních hnojiv neviděl dosud ani Liebig, který přes půl století
budoval svou theorii minerální výživy rostlin. „Co dobré pro neveliký kousek země
v Anglii, nehodí nedozírná ruská pole," napsal
