Byl proveden jiný pokus. Sliny řinou, tlapa
se nehýbá, avšak pes potravu nepřijímá. Voda
jiné teploty opojení nevyvolala.
Tak činnost všech tělesných orgánů řízena mozkem.
Během vývoje závisel život organismu přizpůsobování nepřetržitým
změnám vnějšího prostředí, takové přizpůsobování vedlo specialisaci zdo
konalení smyslových orgánů.
Tento smysl jakýmsi „šestým", „vnitřním" smyslem člověka.pracovní činností člověka vzniklo vědomí který sice podřídil vědomí, ale
nezanikl. Když zapůsobili podnět pohybový, pes
pozvedl tlapu.
Nastávalo opojení. Avšak postačilo jen zaměnit oba podněty, místo vnitřního
vřadit vnější, hned nastoupila zábrana, pes přestal žrát.
558
.
Jestliže hned vnějším podnětu jídlu byl dán podnět vnitřní, touha po
pokrmu zvýšila.
Zjistilo se, pro každou činnost všech orgánů možno vytvořit podmíněný
reflex.
Pavlovovi žáci objevili vzájemné působení nejen mezi předním mozkem
a vnějším prostředím, nýbrž mezi mozkem prostředím vnitřním; mozek odpo
vídá podráždění jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí, zažívacího ústrojí atd. Když účinkovaly oba podněty současně, pes potravy
nedotkl. posledních dvacet let vytvořil svou školu, která neobyčejně
plodně rozvíjela Pavlovovo učení. Výsledkem celkové chování organismu. Potom, udržujíce tento podnět, připojili podnět pokrmový; tu
pohybová reakce byla přerušena nastalo vyměšování slin. několika pokusech opojením byla žaludku vlévána
voda téže teploty, jakou měl líh, pes byl opilý vodě stejně jako lihu. žaludku psa byl trubkou vléván líh určité koncentrace určité teploty. Byla studována řídicí
úloha mozku činnosti ledvin, jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí zažívacích
cest, výměně látek atd. psa byly vytvořeny dva podmíněné reflexy,
vnitřní pohybový vnější pokrmový. psa byly vytvořeny dva pokrmové podmíněné
reflexy vnější vnitřní.
Bylo dokázáno, vnitřní orgány mají své prostředí, které obklopuje,
avšak orgány samy jsou obdařeny schopností vnímat změny tohoto prostředí.
Co nastane, jestliže signály jednoho téhož typu ohlásí současně vněj
šího vnitřního prostředí? Kterého nich bude organismus dbát? bylo
ověřeno pokusem zvířaty.
Na vnější podněty následuje okamžitá informace mozku, měřitelná setiny
vteřiny, vnitřní následuje reakce pomalejší.
Tyto pokusy dokázaly, mozku děje jakési „oddělování" signálů
z prostředí vnitřního vnějšího jejich třídění podle „důležitosti".
U vnitřních orgánů byla nalezena zvláštní citlivá ústrojí, která vnímají
změny tlakové, chemické zpravují tom přední mozek.
Studiem „vnitřního smyslu" zabýval žák Pavlova Konstantin
Michajlovič Bykov. Tato škola ještě hlouběji pronikla vzájemné
spojitosti mezi mozkem vnitřním prostředím organismu. psa vytvořil nový, podmíněný reflex.
Nyní zcela jasné, mozek dostává signály vnitřních „událostech",
které nakonec projeví chování zvířat. Odpověď
následuje jen jeden reflex
