Bylo dokázáno, vnitřní orgány mají své prostředí, které obklopuje,
avšak orgány samy jsou obdařeny schopností vnímat změny tohoto prostředí.
558
. Odpověď
následuje jen jeden reflex.
Nyní zcela jasné, mozek dostává signály vnitřních „událostech",
které nakonec projeví chování zvířat. Sliny řinou, tlapa
se nehýbá, avšak pes potravu nepřijímá. Avšak postačilo jen zaměnit oba podněty, místo vnitřního
vřadit vnější, hned nastoupila zábrana, pes přestal žrát.
Tyto pokusy dokázaly, mozku děje jakési „oddělování" signálů
z prostředí vnitřního vnějšího jejich třídění podle „důležitosti". psa vytvořil nový, podmíněný reflex.
Na vnější podněty následuje okamžitá informace mozku, měřitelná setiny
vteřiny, vnitřní následuje reakce pomalejší.pracovní činností člověka vzniklo vědomí který sice podřídil vědomí, ale
nezanikl. Byla studována řídicí
úloha mozku činnosti ledvin, jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí zažívacích
cest, výměně látek atd.
Během vývoje závisel život organismu přizpůsobování nepřetržitým
změnám vnějšího prostředí, takové přizpůsobování vedlo specialisaci zdo
konalení smyslových orgánů. psa byly vytvořeny dva pokrmové podmíněné
reflexy vnější vnitřní.
Pavlovovi žáci objevili vzájemné působení nejen mezi předním mozkem
a vnějším prostředím, nýbrž mezi mozkem prostředím vnitřním; mozek odpo
vídá podráždění jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí, zažívacího ústrojí atd. posledních dvacet let vytvořil svou školu, která neobyčejně
plodně rozvíjela Pavlovovo učení. Výsledkem celkové chování organismu. Když účinkovaly oba podněty současně, pes potravy
nedotkl.
Tento smysl jakýmsi „šestým", „vnitřním" smyslem člověka.
Co nastane, jestliže signály jednoho téhož typu ohlásí současně vněj
šího vnitřního prostředí? Kterého nich bude organismus dbát? bylo
ověřeno pokusem zvířaty. Voda
jiné teploty opojení nevyvolala. Když zapůsobili podnět pohybový, pes
pozvedl tlapu.
Jestliže hned vnějším podnětu jídlu byl dán podnět vnitřní, touha po
pokrmu zvýšila.
Byl proveden jiný pokus. žaludku psa byl trubkou vléván líh určité koncentrace určité teploty.
U vnitřních orgánů byla nalezena zvláštní citlivá ústrojí, která vnímají
změny tlakové, chemické zpravují tom přední mozek.
Tak činnost všech tělesných orgánů řízena mozkem. Potom, udržujíce tento podnět, připojili podnět pokrmový; tu
pohybová reakce byla přerušena nastalo vyměšování slin.
Studiem „vnitřního smyslu" zabýval žák Pavlova Konstantin
Michajlovič Bykov. Tato škola ještě hlouběji pronikla vzájemné
spojitosti mezi mozkem vnitřním prostředím organismu. psa byly vytvořeny dva podmíněné reflexy,
vnitřní pohybový vnější pokrmový.
Zjistilo se, pro každou činnost všech orgánů možno vytvořit podmíněný
reflex. několika pokusech opojením byla žaludku vlévána
voda téže teploty, jakou měl líh, pes byl opilý vodě stejně jako lihu.
Nastávalo opojení
