Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 560 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nepatrní nálevníci chvatně pohybují krůpěji vody dozadu i dopředu, jako nebyli nijak závislí okolním světě, stačí však jen vhodit do kapky krystalek soli nálevníci ihned vzdálí. Pouhá citlivost sama sobě neměla vý­ znamu, kdyby vzápětí nenastaly změny stavu celého organismu nebo jeho částí. Je 551 . Ukázal, vyšší nervovou činnost člověka možno studovat pokusnou methodou. Mezi vlivy, které organismus vykonává vnější prostředí, patří také po­ dráždění. Částečná zábrana dává mož­ nost soustředit jedno nejdůležitější dráždidlo, jež převládne nad ostatními. Smyslovými orgány mozek zpravován o všech změnách, které dějí okolí, pohybové orgány zařizují podle toho svou reakci. Sůl škodlivá, kdežto kyslík pro život ne­ zbytný. Učenci se při zkoumání fýsiologických procesů plaše zastavovali hranic, nichž za­ čínala sféra „duševních" procesů. Když Sečenov konal své pokusy žábou, objevil začátky nervové činnosti organismu, která vrcholu svého vývoje odlišuje člověka ode všech jiných tvorů mnohá století nazývala „duší" „obrazem božím". Tento úsek byl později na­ zván „sečenovovské centrum" úkaz sám dostal název „centrální zábrana". Tuto důležitou otázku všech hlavních rysech vymezila a řešila ruská věda. Bez přizpůsobení podmínkám prostředí nemohl organismus udržet.Í Ruští vědci, studujíce životnost orgánů lidského těla, setkali otázkou vlivu, který mají nervy nervová střediska, nejjednodušších uzlin až k přednímu mozku. Každá živá bytost ustavičné součinnosti okolním prostředím. Zábrana chrání nervová centra před přepracováním, vyřazujíc čas spánku, zapomnění neb omámení spojení prostředím. Schop­ nost organismu reagovat změny vnějším prostředí účelnými úkony to je nejdůležitější vlastnost všeho živého. Mladý ruský vědec Ivan Michajlovič Sečenov směle nadzvedl závoj nad dosud temnou oblastí psychologických jevů. Příčiiiou pohybu nálevníka podráždění buď solí, nebo kyslí­ kem, jejž vylučuje vodní řasa. Sečenov zjistil při pokusech žabami, části předního mozku reagují na podráždění nestejně. Zato zase shluknou ze­ lené vodní řasy. Různá podráždění vyvolávají přiměřenou odpověď. U nejjednodušších živočichů mají tyto odpovědi reflexy ráz bezděčný, automatický. Tento vědec našel místech zrakových hrbolků úsek předního mozku, který brzdí, zadržuje reflexy. Vyšší živočichové člověk mají složitou nervovou soustavu, spojující činnost mozku čidly orgány pohybu. Dlouhou dobu považovala psychická činnost člověka něco nezemského, nehmotného, „jiskru božského rozumu", kterou, jak zdálo, nebylo lze studovat takovými methodami, jakými studujeme činnost tělesnou. Přímá odpověď organismu takové podráždění nazývá reflex. Reakce podráždění vyšších živočichů děje ovšem mnohem složitěji než nálevníků