Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 560 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento vědec našel místech zrakových hrbolků úsek předního mozku, který brzdí, zadržuje reflexy. Příčiiiou pohybu nálevníka podráždění buď solí, nebo kyslí­ kem, jejž vylučuje vodní řasa. Sůl škodlivá, kdežto kyslík pro život ne­ zbytný. Tuto důležitou otázku všech hlavních rysech vymezila a řešila ruská věda. Smyslovými orgány mozek zpravován o všech změnách, které dějí okolí, pohybové orgány zařizují podle toho svou reakci. Když Sečenov konal své pokusy žábou, objevil začátky nervové činnosti organismu, která vrcholu svého vývoje odlišuje člověka ode všech jiných tvorů mnohá století nazývala „duší" „obrazem božím". Schop­ nost organismu reagovat změny vnějším prostředí účelnými úkony to je nejdůležitější vlastnost všeho živého. Nepatrní nálevníci chvatně pohybují krůpěji vody dozadu i dopředu, jako nebyli nijak závislí okolním světě, stačí však jen vhodit do kapky krystalek soli nálevníci ihned vzdálí. Různá podráždění vyvolávají přiměřenou odpověď. Každá živá bytost ustavičné součinnosti okolním prostředím. Tento úsek byl později na­ zván „sečenovovské centrum" úkaz sám dostal název „centrální zábrana". Bez přizpůsobení podmínkám prostředí nemohl organismus udržet. Je 551 . Reakce podráždění vyšších živočichů děje ovšem mnohem složitěji než nálevníků. Ukázal, vyšší nervovou činnost člověka možno studovat pokusnou methodou. Sečenov zjistil při pokusech žabami, části předního mozku reagují na podráždění nestejně. Částečná zábrana dává mož­ nost soustředit jedno nejdůležitější dráždidlo, jež převládne nad ostatními. U nejjednodušších živočichů mají tyto odpovědi reflexy ráz bezděčný, automatický. Vyšší živočichové člověk mají složitou nervovou soustavu, spojující činnost mozku čidly orgány pohybu. Zato zase shluknou ze­ lené vodní řasy. Učenci se při zkoumání fýsiologických procesů plaše zastavovali hranic, nichž za­ čínala sféra „duševních" procesů. Mezi vlivy, které organismus vykonává vnější prostředí, patří také po­ dráždění.Í Ruští vědci, studujíce životnost orgánů lidského těla, setkali otázkou vlivu, který mají nervy nervová střediska, nejjednodušších uzlin až k přednímu mozku. Dlouhou dobu považovala psychická činnost člověka něco nezemského, nehmotného, „jiskru božského rozumu", kterou, jak zdálo, nebylo lze studovat takovými methodami, jakými studujeme činnost tělesnou. Zábrana chrání nervová centra před přepracováním, vyřazujíc čas spánku, zapomnění neb omámení spojení prostředím. Pouhá citlivost sama sobě neměla vý­ znamu, kdyby vzápětí nenastaly změny stavu celého organismu nebo jeho částí. Přímá odpověď organismu takové podráždění nazývá reflex. Mladý ruský vědec Ivan Michajlovič Sečenov směle nadzvedl závoj nad dosud temnou oblastí psychologických jevů