Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 560 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tuto důležitou otázku všech hlavních rysech vymezila a řešila ruská věda. Tento vědec našel místech zrakových hrbolků úsek předního mozku, který brzdí, zadržuje reflexy. U nejjednodušších živočichů mají tyto odpovědi reflexy ráz bezděčný, automatický. Každá živá bytost ustavičné součinnosti okolním prostředím. Pouhá citlivost sama sobě neměla vý­ znamu, kdyby vzápětí nenastaly změny stavu celého organismu nebo jeho částí. Sůl škodlivá, kdežto kyslík pro život ne­ zbytný. Tento úsek byl později na­ zván „sečenovovské centrum" úkaz sám dostal název „centrální zábrana". Když Sečenov konal své pokusy žábou, objevil začátky nervové činnosti organismu, která vrcholu svého vývoje odlišuje člověka ode všech jiných tvorů mnohá století nazývala „duší" „obrazem božím". Schop­ nost organismu reagovat změny vnějším prostředí účelnými úkony to je nejdůležitější vlastnost všeho živého. Vyšší živočichové člověk mají složitou nervovou soustavu, spojující činnost mozku čidly orgány pohybu. Příčiiiou pohybu nálevníka podráždění buď solí, nebo kyslí­ kem, jejž vylučuje vodní řasa. Učenci se při zkoumání fýsiologických procesů plaše zastavovali hranic, nichž za­ čínala sféra „duševních" procesů. Částečná zábrana dává mož­ nost soustředit jedno nejdůležitější dráždidlo, jež převládne nad ostatními. Přímá odpověď organismu takové podráždění nazývá reflex. Různá podráždění vyvolávají přiměřenou odpověď.Í Ruští vědci, studujíce životnost orgánů lidského těla, setkali otázkou vlivu, který mají nervy nervová střediska, nejjednodušších uzlin až k přednímu mozku. Ukázal, vyšší nervovou činnost člověka možno studovat pokusnou methodou. Nepatrní nálevníci chvatně pohybují krůpěji vody dozadu i dopředu, jako nebyli nijak závislí okolním světě, stačí však jen vhodit do kapky krystalek soli nálevníci ihned vzdálí. Zato zase shluknou ze­ lené vodní řasy. Mezi vlivy, které organismus vykonává vnější prostředí, patří také po­ dráždění. Dlouhou dobu považovala psychická činnost člověka něco nezemského, nehmotného, „jiskru božského rozumu", kterou, jak zdálo, nebylo lze studovat takovými methodami, jakými studujeme činnost tělesnou. Reakce podráždění vyšších živočichů děje ovšem mnohem složitěji než nálevníků. Je 551 . Sečenov zjistil při pokusech žabami, části předního mozku reagují na podráždění nestejně. Bez přizpůsobení podmínkám prostředí nemohl organismus udržet. Mladý ruský vědec Ivan Michajlovič Sečenov směle nadzvedl závoj nad dosud temnou oblastí psychologických jevů. Smyslovými orgány mozek zpravován o všech změnách, které dějí okolí, pohybové orgány zařizují podle toho svou reakci. Zábrana chrání nervová centra před přepracováním, vyřazujíc čas spánku, zapomnění neb omámení spojení prostředím