Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak. Ubili černosotěnci. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení.
549
.
Smrt organismu nenastává rázem. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". Avšak organismus ještě žije. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. počátku ustává srdeční činnost dý
chání.Učencova práce život byly pak přervány. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti. prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost
