Učencova práce život byly pak přervány.
549
. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání. prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně. Ubili černosotěnci.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou. počátku ustává srdeční činnost dý
chání. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné. Avšak organismus ještě žije. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné.
Smrt organismu nenastává rázem. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu
