Smrt organismu nenastává rázem. Ubili černosotěnci.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu.Učencova práce život byly pak přervány.
549
. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti. počátku ustává srdeční činnost dý
chání. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné. Avšak organismus ještě žije. Tento stav nazývá „klinická smrť*. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt
