Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné. Ubili černosotěnci.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení. počátku ustává srdeční činnost dý
chání. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání.
Smrt organismu nenastává rázem. Avšak organismus ještě žije. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu.Učencova práce život byly pak přervány. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu.
549
.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné
