Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Smrt organismu nenastává rázem.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus.
549
. prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou.Učencova práce život byly pak přervány.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně. Avšak organismus ještě žije. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné. Ubili černosotěnci. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti. počátku ustává srdeční činnost dý
chání. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí".
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost
