prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou. Tento stav nazývá „klinická smrť*. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
549
. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. Ubili černosotěnci. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání.
Smrt organismu nenastává rázem. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic. počátku ustává srdeční činnost dý
chání.Učencova práce život byly pak přervány. Avšak organismus ještě žije.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak
