Učencova práce život byly pak přervány. prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou.
Smrt organismu nenastává rázem.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy. Avšak organismus ještě žije. Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. Ubili černosotěnci. počátku ustává srdeční činnost dý
chání.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek.
549
. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení
