Roku 1880 začal řadu pokusů, které měly vysvětlit, jakou úlohu
ve výživě živého organismu mají které součástky výživy. Napsal
o tom: přirozené potravě, jako mléko, zřejmě existují malých dávkách
kromě známých základních složek potravy ještě dosud neznámé látky, ne
zbytné pro život. Teprve třiceti
letech vykonal anglický vědec Hopkins podobné pokusy bílými myšmi sta
novil vzájemný vztah mezi nemocí (rachitis, kurděje) nedostatkem látek ne
zbytných pro život, ale dosud neznámých, obsažených přírodní potravě.
Na podkladě svých pokusů dospěl Lunin závěru, potravě jsou látky co
do množství neznatelné, avšak pro život organismu velmi důležité. Ruští vědci svými pracemi oboru oživování
jednotlivých orgánů lidského těla vyvrátili idealistické názory podstatu života. Základy němu položil Nikolaj
Ivanovic Lunin. století nebyl živý organismus studován tak jako dnes.1888 Pavlov začali své práce
na oživování isolovaného srdce.
Nikolaj Ivanovič Lunin zakladatelem učení, které našich dnů stalo
mocným činitelem snahách udržení zdraví.
547
.
★ ★
¥
Průkopníky byli ruští lékaři oboru oživování orgánů živočišných lid
ských.“
Cenný Luninův objev zůstal Rusku bez povšimnutí.
Roku 1886 ruský vědec Stolnikov roku. byly prvé pokusy, nichž později vzešla
methoda oživování celého organismu. Lékaři
znali polohu strukturu kostí svalů měli jen velmi povšechnou představu
o zažívání krevním oběhu.
Roku 1912 polský vědec Kazimír Funk nazval neznámé látky „vitaminy**
(od slova vita život) tento název vešel vědy trvale. Při tom vyšla najevo velmi zajímavá věc: myši, živené umělým
mlékem, rychle hynuly, kdežto myši, živené mlékem přírodním, byly zdravé. tomto článku byly podány
přesné experimentální údaje otázce, kterou zabývalo lékařství fysiologie. Vynikající ruský fysiolog Kuljabko
začal roku 1901 pokusy isolovaným srdcem rozličných živočichů, ryb, ptáků,
ssavců. Dosáhnuv dobrých výsledků při oživení srdce mimo organismus, při
kročil nové úloze oživení lidského srdce. Práce
anglického vědce byly ovšem oceněny docela jinak.naší zemi zrodilo učení vitaminech. Dále již začínala oblast idealistických představ; sám životní proces
zůstával mimo vědecké zkoumání.
Až XIX. Avšak jméno ruského
vědce, který první poukázal existenci vitaminů dovodil jejich působení
na živočišný organismus, bylo zapomenuto.
Roku 1902 vyšel „Zprávách Akademie věd“ Kuljabkův článek „Další
pokusy oživením srdce, zvláště srdce lidského**. Hopkins byl vyznamenán
Chandlerovou medailí společně nizozemským učencem Éijkmanem po
ctěn Nobelovou cenou.
Lunin krmil pokusné myši přírodním mlékem, kdežto jinou skupinu myší
mlékem umělým, připraveným součástek mléka, vody, tuku, cukru,
kaseinu solí. Zkoumala jen mrtvá forma jen zevnějšek »
životnosti
