Hopkins byl vyznamenán
Chandlerovou medailí společně nizozemským učencem Éijkmanem po
ctěn Nobelovou cenou. Roku 1880 začal řadu pokusů, které měly vysvětlit, jakou úlohu
ve výživě živého organismu mají které součástky výživy. Dosáhnuv dobrých výsledků při oživení srdce mimo organismus, při
kročil nové úloze oživení lidského srdce.1888 Pavlov začali své práce
na oživování isolovaného srdce. Ruští vědci svými pracemi oboru oživování
jednotlivých orgánů lidského těla vyvrátili idealistické názory podstatu života. Avšak jméno ruského
vědce, který první poukázal existenci vitaminů dovodil jejich působení
na živočišný organismus, bylo zapomenuto.
Na podkladě svých pokusů dospěl Lunin závěru, potravě jsou látky co
do množství neznatelné, avšak pro život organismu velmi důležité.
Roku 1902 vyšel „Zprávách Akademie věd“ Kuljabkův článek „Další
pokusy oživením srdce, zvláště srdce lidského**. Dále již začínala oblast idealistických představ; sám životní proces
zůstával mimo vědecké zkoumání. Napsal
o tom: přirozené potravě, jako mléko, zřejmě existují malých dávkách
kromě známých základních složek potravy ještě dosud neznámé látky, ne
zbytné pro život. byly prvé pokusy, nichž později vzešla
methoda oživování celého organismu.
Až XIX. Základy němu položil Nikolaj
Ivanovic Lunin.“
Cenný Luninův objev zůstal Rusku bez povšimnutí.naší zemi zrodilo učení vitaminech. Zkoumala jen mrtvá forma jen zevnějšek »
životnosti.
★ ★
¥
Průkopníky byli ruští lékaři oboru oživování orgánů živočišných lid
ských. Vynikající ruský fysiolog Kuljabko
začal roku 1901 pokusy isolovaným srdcem rozličných živočichů, ryb, ptáků,
ssavců.
Lunin krmil pokusné myši přírodním mlékem, kdežto jinou skupinu myší
mlékem umělým, připraveným součástek mléka, vody, tuku, cukru,
kaseinu solí.
Roku 1886 ruský vědec Stolnikov roku. tomto článku byly podány
přesné experimentální údaje otázce, kterou zabývalo lékařství fysiologie. století nebyl živý organismus studován tak jako dnes. Práce
anglického vědce byly ovšem oceněny docela jinak. Při tom vyšla najevo velmi zajímavá věc: myši, živené umělým
mlékem, rychle hynuly, kdežto myši, živené mlékem přírodním, byly zdravé. Teprve třiceti
letech vykonal anglický vědec Hopkins podobné pokusy bílými myšmi sta
novil vzájemný vztah mezi nemocí (rachitis, kurděje) nedostatkem látek ne
zbytných pro život, ale dosud neznámých, obsažených přírodní potravě.
Nikolaj Ivanovič Lunin zakladatelem učení, které našich dnů stalo
mocným činitelem snahách udržení zdraví. Lékaři
znali polohu strukturu kostí svalů měli jen velmi povšechnou představu
o zažívání krevním oběhu.
547
.
Roku 1912 polský vědec Kazimír Funk nazval neznámé látky „vitaminy**
(od slova vita život) tento název vešel vědy trvale
