Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 556 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
“ Cenný Luninův objev zůstal Rusku bez povšimnutí. Roku 1886 ruský vědec Stolnikov roku. Roku 1902 vyšel „Zprávách Akademie věd“ Kuljabkův článek „Další pokusy oživením srdce, zvláště srdce lidského**. Lékaři znali polohu strukturu kostí svalů měli jen velmi povšechnou představu o zažívání krevním oběhu. Práce anglického vědce byly ovšem oceněny docela jinak. století nebyl živý organismus studován tak jako dnes. Avšak jméno ruského vědce, který první poukázal existenci vitaminů dovodil jejich působení na živočišný organismus, bylo zapomenuto. ★ ★ ¥ Průkopníky byli ruští lékaři oboru oživování orgánů živočišných lid­ ských. byly prvé pokusy, nichž později vzešla methoda oživování celého organismu. Při tom vyšla najevo velmi zajímavá věc: myši, živené umělým mlékem, rychle hynuly, kdežto myši, živené mlékem přírodním, byly zdravé. Základy němu položil Nikolaj Ivanovic Lunin. Roku 1912 polský vědec Kazimír Funk nazval neznámé látky „vitaminy** (od slova vita život) tento název vešel vědy trvale. Dosáhnuv dobrých výsledků při oživení srdce mimo organismus, při­ kročil nové úloze oživení lidského srdce. Zkoumala jen mrtvá forma jen zevnějšek » životnosti. Teprve třiceti letech vykonal anglický vědec Hopkins podobné pokusy bílými myšmi sta­ novil vzájemný vztah mezi nemocí (rachitis, kurděje) nedostatkem látek ne­ zbytných pro život, ale dosud neznámých, obsažených přírodní potravě. Nikolaj Ivanovič Lunin zakladatelem učení, které našich dnů stalo mocným činitelem snahách udržení zdraví. tomto článku byly podány přesné experimentální údaje otázce, kterou zabývalo lékařství fysiologie.1888 Pavlov začali své práce na oživování isolovaného srdce. Ruští vědci svými pracemi oboru oživování jednotlivých orgánů lidského těla vyvrátili idealistické názory podstatu života. Napsal o tom: přirozené potravě, jako mléko, zřejmě existují malých dávkách kromě známých základních složek potravy ještě dosud neznámé látky, ne­ zbytné pro život. Roku 1880 začal řadu pokusů, které měly vysvětlit, jakou úlohu ve výživě živého organismu mají které součástky výživy.naší zemi zrodilo učení vitaminech. Na podkladě svých pokusů dospěl Lunin závěru, potravě jsou látky co do množství neznatelné, avšak pro život organismu velmi důležité. Dále již začínala oblast idealistických představ; sám životní proces zůstával mimo vědecké zkoumání. Lunin krmil pokusné myši přírodním mlékem, kdežto jinou skupinu myší mlékem umělým, připraveným součástek mléka, vody, tuku, cukru, kaseinu solí. 547 . Až XIX. Vynikající ruský fysiolog Kuljabko začal roku 1901 pokusy isolovaným srdcem rozličných živočichů, ryb, ptáků, ssavců. Hopkins byl vyznamenán Chandlerovou medailí společně nizozemským učencem Éijkmanem po­ ctěn Nobelovou cenou