Až XIX. byly prvé pokusy, nichž později vzešla
methoda oživování celého organismu.
Roku 1902 vyšel „Zprávách Akademie věd“ Kuljabkův článek „Další
pokusy oživením srdce, zvláště srdce lidského**. Avšak jméno ruského
vědce, který první poukázal existenci vitaminů dovodil jejich působení
na živočišný organismus, bylo zapomenuto.
547
. Dosáhnuv dobrých výsledků při oživení srdce mimo organismus, při
kročil nové úloze oživení lidského srdce.
Roku 1886 ruský vědec Stolnikov roku.
★ ★
¥
Průkopníky byli ruští lékaři oboru oživování orgánů živočišných lid
ských. Základy němu položil Nikolaj
Ivanovic Lunin.naší zemi zrodilo učení vitaminech. Napsal
o tom: přirozené potravě, jako mléko, zřejmě existují malých dávkách
kromě známých základních složek potravy ještě dosud neznámé látky, ne
zbytné pro život. Lékaři
znali polohu strukturu kostí svalů měli jen velmi povšechnou představu
o zažívání krevním oběhu. Dále již začínala oblast idealistických představ; sám životní proces
zůstával mimo vědecké zkoumání. Zkoumala jen mrtvá forma jen zevnějšek »
životnosti.1888 Pavlov začali své práce
na oživování isolovaného srdce.
Roku 1912 polský vědec Kazimír Funk nazval neznámé látky „vitaminy**
(od slova vita život) tento název vešel vědy trvale.
Na podkladě svých pokusů dospěl Lunin závěru, potravě jsou látky co
do množství neznatelné, avšak pro život organismu velmi důležité. Hopkins byl vyznamenán
Chandlerovou medailí společně nizozemským učencem Éijkmanem po
ctěn Nobelovou cenou. Při tom vyšla najevo velmi zajímavá věc: myši, živené umělým
mlékem, rychle hynuly, kdežto myši, živené mlékem přírodním, byly zdravé.
Lunin krmil pokusné myši přírodním mlékem, kdežto jinou skupinu myší
mlékem umělým, připraveným součástek mléka, vody, tuku, cukru,
kaseinu solí. tomto článku byly podány
přesné experimentální údaje otázce, kterou zabývalo lékařství fysiologie.
Nikolaj Ivanovič Lunin zakladatelem učení, které našich dnů stalo
mocným činitelem snahách udržení zdraví. Ruští vědci svými pracemi oboru oživování
jednotlivých orgánů lidského těla vyvrátili idealistické názory podstatu života.“
Cenný Luninův objev zůstal Rusku bez povšimnutí. Práce
anglického vědce byly ovšem oceněny docela jinak. Teprve třiceti
letech vykonal anglický vědec Hopkins podobné pokusy bílými myšmi sta
novil vzájemný vztah mezi nemocí (rachitis, kurděje) nedostatkem látek ne
zbytných pro život, ale dosud neznámých, obsažených přírodní potravě. Roku 1880 začal řadu pokusů, které měly vysvětlit, jakou úlohu
ve výživě živého organismu mají které součástky výživy. Vynikající ruský fysiolog Kuljabko
začal roku 1901 pokusy isolovaným srdcem rozličných živočichů, ryb, ptáků,
ssavců. století nebyl živý organismus studován tak jako dnes
