čtyřicet let své učitelské činnosti Zacharjin vychoval tisíce lékařů. Největší cenu Zachar-
jinových pracích jeho methoda vyšetřování nemocného, která stala vzorem
všeho klinického vyšetřování.
Při studiu nervové soustavy Filomafickij zjistil, člověk může napětím
vůle brzdit reakce podráždění. Roku 1876
v „Pracích oděské městské nemocnice*' článku vztahu zimničních nemocí
k psychosám" uveřejnil výsledky svých mnoholetých výzkumů tomto oboru. Tato methoda, níž jsme již zmínili, vyšším
stupněm vývoje Mudrovova učení.
★ ★
*
Před sto lety vyšla Rusku kniha Pirogovova spolupracovníka Alexeje
Matvejeviče Filomafického „Pojednání transfusi krve (jako jediném prostředku,
jak mnohých případech zachránit život)“ Práce Filomafického obsahuje popis
jeho pokusů transfusi krve psů."
Rosenblumova zpráva nové methodě léčby psychických nemocí nevyvo
lala ohlas učeném světě. knize uvedeno schema postupu při
transfusi krve, jež dokazuje, její autor předešel bezmála celé století konstrukci
přístrojů tomuto účelu.“ Filomafickij tak učinil první krok objevu úkazu zasta7
vení čili zabrzdění, jehož objev studium náleží čest velikému Sečenovovi.
Oděský lékař Alexander Samojlovič Rosenblum zjistil, léčení takových
chorob lze použít nemocí, provázených zvýšením tělesné teploty.
Tak roku 1848 síních moskevské university zrodila tato methoda, které
se našich dnů rozsáhle používá záchraně lidských životů."
Rosenblum své léčebné praxi nejednou pozoroval blahodárné působení
malarie tyfu duševně choré. vynikající objev našeho vědce dostal Wagner-Jauregg Nobelovu cenu. Více
než třicet vědeckých děl obsahuje jeho vědecký odkaz. vše lze odvodit jednoho
zákona: dvojího podráždění, účinkujícího nervy, vyvolá reakci nich,
které silnější; našem případě vůle silnější než podráždění, která vyvolá
vají pohybový reflex. Píše: „Člověk, který připravil očekává
nějaké podráždění, přijímá snáší klidně, člověk, který zasnil, leká při
nejmenším hluku nebo při lehkém dotyku rukou.
O tom promluvíme později.
★ ★
*
545
.
★ ★
*
V minulém století Rusku zrodil nový způsob léčby duševních chorob. Zato stať vídeňského psychiatra Wagnera-Jauregga
„O vlivu zimničních chorob psychosy", otištěná roku 1887, měla velikou
odezvu.
Psům, kteří pozbyli velkého množství krve, dodal krev jiných psů navracel
životu zvířata, zdánlivě již hynoucí. vlivu střídavé horečky psychosy," píše,
„nenašli jsme literatuře žádných údajů, avšak jak zřejmo mého pozorování,
je její léčivý vliv psychosy nepochybný.
„Střídavá zimnice," psal Rosenblum, „má vliv průběh psychos, které
se při zimnici nezřídka zlepší, docela pominou