Rostlinná potrava působí zvířata silněji než živočišná, neboť svým
složením vzdálenější organismům zvířat, aby organismus osvojil, potřebuje
většího přizpůsobení.
Kaverzněv také dávno před oficiálními zakladateli moderní evoluční
theorie zjišťoval vliv podnebí vývoj zvířat říkal: „Psi horkých
krajin jsou bez srsti, kdežto psi severu jsou pokryti hustou teplou srsti**
507
.
Velký význam přikládá působení potravy organismus. „Psi
horkých krajů jsou bez srsti, kdežto psi severu jsou pokryti hustou, teplou
srstí."
Stejně vysvětluje různost srsti evropského asijského skotu. Neboť
maso potrava člověkem zpracovaná odpovídají přirozenosti zvířat, která ta
kovou potravu požívají. Domnívá se, teplota působí hlavně zevní pokrývku těla zvířat. Naopak rostliny jejich plody obsahují vlastnosti půdy,
pokud taková potrava syrová nikoli zvláště připravená.Kaverzněv podrobně určuje tyto příčiny. Potrava něj
působí chemicky, přímo dodává nové vlastnosti.
„Vliv potravy," píše Kaverzněv, „jeví celkem silněji více působí ta
zvířata, která živí travinami plody, než ta, která živí pouze masem, jež
si získávají sama, nebo tou potravou, kterou dostávají rukou člověka."
Vlivy teploty, souvisící přeměnou podnebí, staví Kaverzněv druhé
místo
