Tvrdil, právě bahenní sopky
jsou neomylným znamením, jejich blízkosti vyskytuje nafta.
Gubkin dokázal mylnost tohoto tvrzení.
V prvních letech revoluci začal Gubkin příkazu Vladimíra Iljiče Lenina
spolu akademikem Lazarevem studovat magnetickou anomálii kurských
ložisek. Gubkin začal uvažovat nutnosti průzku
mu možných nalezišť nafty oblasti při Uralu Zavolží již prvních letech
sovětské vlády.
Učenec byl pevně přesvědčen, těchto místech, kde stopy nafty byly
objeveny již před půl druhým stoletím, vyskytuje „černé zlato” velkém
množství.
Proslavený geolog, pracovník oboru nafty, dosáhl značných úspěchů
i řešení tohoto úkolu oboru jemu vzdáleného.Před Gubkiňem vědci domnívali, tam, kde jsou činnosti bahenní
sopky, nemůže vyskytovat nafta. Úspěšná geologická výprava zpravidla začátkem obrovské pře
měny přírody života těchto oblastí. Také této pusté kazašské poušti
vyroste neuvěřitelně krátkém čase les naftových věží nimi nové
průmyslové středisko
498
.
Vrcholem Gubkinovy činnosti objev naftových oblastí Zavolží vybu
dování proslulého „Druhého Baku”.
Skvělé práce, které Gubkin provedl před Říjnovou revolucí, byly jen za
čátkem velkých vědeckých úspěchů, kterých tento vynikající učenec dosáhl za
sovětské vlády.
Sovětská věda vnáší život oblastí3 které tisíciletí vzdorovaly civili-
saci. Výprava Gůbkinova Lazare-
vova zjistila, pod kurskou půdou vyskytují nesmírná ložiska železné rudy
