Kapitalisté, majitelé rašelinišť, považovali výhodnější po
užívat levné pracovní síly.
Dlouhá vytrvalá zkoumání, sbírání geologických údajů jejich matema
tický rozbor vyvrcholily vypracováním nové svérázné methody, podle níž se
zhotovují mapy naftových vrstev. Již první Bokijova díla, uveřejněná začátkem
století, vzbudila velkou pozornost horníků celého světa methody, vypracované
badatelem, byly ihned zařazeny mezi nejsprávnější nejlepší prostředky plá
nování nových dolů.
Gubkin svém díle nejen odhalil tajemství kubaňských naftových vrstev,
nýbrž vůbec naučil prospektory, jak hledat podobná, zvlášť hluboko skrytá
naleziště.
V době sovětské vlády rovněž velmi značně uplatnily tvůrčí síly Ivana
Michajloviče Gubkina, který vešel dějin vědy jako zakladatel geologického
průzkumu nafty.
Ruský inženýr navrhl, aby byla rašelinová ložiska rozmělňována silnými
proudy vody aby tekutá hmota, která tak vznikne, byla přečerpávána místa
dobývání místu sušení. Lenin, který považoval tento způsob dobývání rašeliny velký vynález,
snažil všemi způsoby, aby byl hojně zaváděn rašeliništích Sovětského svazu.
Gubkinovo řešení problému uplatnilo daleko hranicemi kubaňské
oblasti.
Klassonova způsobu začalo používat teprve Velké říjnové revoluci.
Mapy, nichž byly znázorněny podzemní útvary, odhalovaly zákonitost
uložení nafty této oblasti.
Klasson byl první, kdo dovedl mechanisovat dobývání rašeliny.method, používaných při propočtu důlních šachet; tyto methody zakládají na
rozsáhlém použití matematiky.
Tohoto způsobu dobývání rašeliny, který vynalezl Klasson, carském
Rusku neužívalo.
Klassonův vynález velmi usnadnil dobývání rašeliny.
Bokijova díla, nichž uplatnil Lomonosovovu myšlenku použití matematiky
v geologii, umožňovala důlním inženýrům, aby zakládali doly rychle, hospodárně
a spolehlivě. Dělníci zaměstnaní při dobývání rašeliny pracovali ručně
a velmi těžkých podmínek.
Dobývání rašeliny, která velmi cenným palivem, dlouho patřilo mezi nej
namáhavější práce. Učenec pobyl naftových polích celý rok.
V. Stáli kolena bahně lopatami nabírali
rašelinu.
Gubkin začal vědecky pracovat již roku 1908 Kubáni.
S jménem vynikajícího ruského elektroinženýra Roberta- Eduardoviče
Klassona spojen vznik jednoho největších vynálezů oboru těžby rašelino-
vých ložisek. Osvobodil dělníky,
zaměstnané dobýváním rašeliny, úmorné škodlivé práce značně -zvýšil
kapacitu sovětského rašelinového průmyslu.
Pozornost učence byla upoutána záhadným úkazem: některé vrtné studny
v této oblasti nedávaly naftu, kdežto sousedních vrtných studní vytékala
plným proudem.
496
