Dlouhá vytrvalá zkoumání, sbírání geologických údajů jejich matema
tický rozbor vyvrcholily vypracováním nové svérázné methody, podle níž se
zhotovují mapy naftových vrstev.
Dobývání rašeliny, která velmi cenným palivem, dlouho patřilo mezi nej
namáhavější práce. Lenin, který považoval tento způsob dobývání rašeliny velký vynález,
snažil všemi způsoby, aby byl hojně zaváděn rašeliništích Sovětského svazu.
Pozornost učence byla upoutána záhadným úkazem: některé vrtné studny
v této oblasti nedávaly naftu, kdežto sousedních vrtných studní vytékala
plným proudem.
496
.
Mapy, nichž byly znázorněny podzemní útvary, odhalovaly zákonitost
uložení nafty této oblasti.
Tohoto způsobu dobývání rašeliny, který vynalezl Klasson, carském
Rusku neužívalo.
Klassonova způsobu začalo používat teprve Velké říjnové revoluci.
V. Osvobodil dělníky,
zaměstnané dobýváním rašeliny, úmorné škodlivé práce značně -zvýšil
kapacitu sovětského rašelinového průmyslu.
Klassonův vynález velmi usnadnil dobývání rašeliny.
Gubkinovo řešení problému uplatnilo daleko hranicemi kubaňské
oblasti. Již první Bokijova díla, uveřejněná začátkem
století, vzbudila velkou pozornost horníků celého světa methody, vypracované
badatelem, byly ihned zařazeny mezi nejsprávnější nejlepší prostředky plá
nování nových dolů. Stáli kolena bahně lopatami nabírali
rašelinu.
S jménem vynikajícího ruského elektroinženýra Roberta- Eduardoviče
Klassona spojen vznik jednoho největších vynálezů oboru těžby rašelino-
vých ložisek.method, používaných při propočtu důlních šachet; tyto methody zakládají na
rozsáhlém použití matematiky.
Ruský inženýr navrhl, aby byla rašelinová ložiska rozmělňována silnými
proudy vody aby tekutá hmota, která tak vznikne, byla přečerpávána místa
dobývání místu sušení.
Bokijova díla, nichž uplatnil Lomonosovovu myšlenku použití matematiky
v geologii, umožňovala důlním inženýrům, aby zakládali doly rychle, hospodárně
a spolehlivě.
Klasson byl první, kdo dovedl mechanisovat dobývání rašeliny.
V době sovětské vlády rovněž velmi značně uplatnily tvůrčí síly Ivana
Michajloviče Gubkina, který vešel dějin vědy jako zakladatel geologického
průzkumu nafty.
Gubkin začal vědecky pracovat již roku 1908 Kubáni. Kapitalisté, majitelé rašelinišť, považovali výhodnější po
užívat levné pracovní síly. Dělníci zaměstnaní při dobývání rašeliny pracovali ručně
a velmi těžkých podmínek.
Gubkin svém díle nejen odhalil tajemství kubaňských naftových vrstev,
nýbrž vůbec naučil prospektory, jak hledat podobná, zvlášť hluboko skrytá
naleziště. Učenec pobyl naftových polích celý rok
