Učenec dospěl závěru, tato struktura dána
rozmístěním atomů krystalové mřížce. „Každé zemětřesení lze přirovnat," napsal
Golicyn, „ke svítilně, která krátce rozsvítí osvětlí nám chvíli zemské nitro,
a tím nám umožní spatřit, tam děje.
Abychom mohli zachytit světlo této „svítilny zemětřesení" rozeznat
v jejích paprscích zemské nitro, sestavil Golicyn zvláštní přístroje, nepřekona
telně citlivé; byly první seismografy. Zaznamenáme-li tedy,
o kolik odchýlily původního směru, můžeme určit, jakými vrstvami prošly. Jako prvnímu podařilo nakreslit podle tlumených znamení
podzemních otřesů přesnou mapu vzniku šíření pružných, chvění zemské
kůře.
Ať bylo ohnisko zemětřesení kdekoli byla chvění sebenepatrnější, za
znamenaly seismografy tato chvění, jakmile dospěla Golicynovým přístrojům,
a určily jejich sílu.
487
.
Golicyn, který považoval zemětřesení úkaz fysikálni, učinil velký krok
kupředu.
Fjodorov, který studoval krystaly, vnikl tak hluboko tajemství jejich
struktury jako nikdo před ním.
Sovětští učenci Vojuckij Nikiforov, žáci Golicynovi, pokračovali jeho
díle vypracovali novou methodu geofysikálního průzkumu, tak zvanou methodu
seismometrickou. Teprve vynikající geolog
Mušketov zavedl pravidelné pozorování podzemních otřesů.
Velká Golicynova zásluha záleží též tom, těchto záchvěvech objevil
prostředek poznání zemského nitra.
Když pružná vlnění narazí pevné horniny, částečně nich odrazí zamíří
k zemskému povrchu.Golicyn, který představoval zemi jako velikou fysikálni laboratoř, věnoval
svůj zájem jedné nejmocnějších přírodních sil zemětřesení. Jemu hlavně náleží zásluha založení nového oboru
nauky zemi seismologie.
Posléze Golicyn vypracoval ucelenou, matematicky dokonalou theorii
pružných chvění zemi.
Když přecházejí vrstvy vrstvy, mění vlny svůj směr. Sovětští geologové, kteří umělými výbuchy napodobují země
třesení, zachycují seismografem vlny, odražené zemskými vrstvami, přimějí
tak zemské nitro, aby odhalilo svá tajemství.
Avšak tato pozorování byla úryvkovitá nepravidelná. Učenci již dávno
zaznamenávali jednotlivé případy podzemních otřesů vedli tom záznamy.
Vrstvami, které jsou složeny hornin tvárnějších, probíhají vlny rychleji."
A skutečně, studujeme-li vlny pružných chvění, která procházejí zemskou
kůrou, můžeme učinit dosti přesnou představu fysikálních vlastnostech
hlubinných vrstev zemského nitra.
Rovněž velmi mnoho vykonal pro geologii jeden největších ruských
učenců, současník Golicynův, geniální krystalograf Fjodorov, jehož
činnosti jsme již zmínili kapitole „Ruští hutníci".
Golicyn rovněž používal vlastní dokonalé pozorovací methody, jež mu
umožnila řešit dokonce tak neuvěřitelně složitý úkol, jako určení ohniska
zemětřesení údajů pouze jedné stanice. Zachytíme-li tyto odražené vlny, můžeme určit, jaké
hloubce narazily první vlny překážku, pevnou horninu
