Chemik Šamfgauzen, kterého komise pověřila, aby provedl rozbor solikamské
485
.
Lejst tvrdil, právě pod těmito pásmy leží dvě mohutná podzemní ložiska
železné rudy. této mapě jasně rýsovala dvě dlouhá pásma,
shodná místy, kde střelka zvlášť pronikavě odkláněla normální polohy.
Velkým přínosem přispěl geologii koncem XIX. Lze použít jiného způsobu zapálit uhelnou sloj
a nechat hořet při malém přístupu vzduchu, tak přeměnit důl velký
plynový generátor.
Inženýři, kteří kurské gubernii stavěli železnici, pozorovali, kom
pas chová velmi podivně. Střelka stavěla jinak, než měla. Teprve SSSR byla prvé uskutečněna.
V době sovětské vlády byly provedeny průzkumy kurské magnetické ano
málie, které potvrdily Lejstovu předpověď. Uhlí bude měnit plyn vysoké kalorické hodnotě, který
bude možno odvádět potrubím závodů továren jako nejhodnotnější palivo
a jako užitečnou surovinu pro chemickou výrobu.
Když ruský správce lékárny Vlasov roku 1907 určoval složení nažloutlých
kamenů, nalezených solikamské půdě, zjistil, obsahují velmi mnoho solí
značně cenného kovu draslíku. Byl dokonce
pozván specialista Francie, profesor Moureau. Byla ustavena komise, aby prozkoumala tuto věc.
Četní badatelé pokoušeli vysvětlit tento záhadný úkaz. sám ním jiní učenci
se přikláněli názoru, střelku kompasu působí jakési bludné elektrické
proudy půdě.
Mendělejevovy myšlenky převzal anglický fysik William Ramsay, který
<roku 1912 uveřejnil článek, němž vysvětloval methodu podzemního zplynování.
Dějiny nám vyprávějí také jiných příkladech trestuhodné lhostejnosti
carské vlády vůči iniciativě ruských znalců zemského nitra.
Avšak Lejst ponechal vlastní názor.
Každého léta přijížděl Lejst kurské gubernie, kde procházel polích
s námořním kompasem ruce budil údiv těch, kdo potkávali.
Lejst pozoroval chování střelky stovkách různých míst, zaznamenával
si výsledky pozorování zeměpisné mapy nakreslil podrobnou magnetickou
mapu krajiny, kterou zkoumal.
Vladimír Iljič Lenin, když poznal myšlenku podzemního zplynování,
nadšeně uvítal. svém článku „Jedno velkých vítězství techniky", který byl
otištěn 21.jeho chemické energie. Věřil, střelka odklání působením
železné rudy, která uložena zemském nitru. století rovněž profesor
fysiky moskevské universitě Lejst, který specialisoval studium zem
ského magnetismu. dubna 1913, předpověděl geniální prozíravostí, jak veliký užitek
přinese lidstvu podzemní zplynování uhlí.
Veliký Lenin předpovídal velkou budoucnost této methodě, která omezuje
podzemní práce nejmenší míru osvobozuje množství horníků namáhavé
práce.
Myšlenka podzemního zplynování, která zrodila Rusku, nebyla vhod
kapitalismu. Pod kurskou zemí byla opravdu
nalezena velmi bohatá ložiska železné rudy. Dnes jsou již Sovět
ském svazu doly, nichž provádí podzemní zplynování uhlí
