Mendělejevovy myšlenky převzal anglický fysik William Ramsay, který
<roku 1912 uveřejnil článek, němž vysvětloval methodu podzemního zplynování. Byl dokonce
pozván specialista Francie, profesor Moureau.
Velkým přínosem přispěl geologii koncem XIX.
Lejst tvrdil, právě pod těmito pásmy leží dvě mohutná podzemní ložiska
železné rudy. Dnes jsou již Sovět
ském svazu doly, nichž provádí podzemní zplynování uhlí. Teprve SSSR byla prvé uskutečněna. Střelka stavěla jinak, než měla.
Lejst pozoroval chování střelky stovkách různých míst, zaznamenával
si výsledky pozorování zeměpisné mapy nakreslil podrobnou magnetickou
mapu krajiny, kterou zkoumal.
V době sovětské vlády byly provedeny průzkumy kurské magnetické ano
málie, které potvrdily Lejstovu předpověď.
Když ruský správce lékárny Vlasov roku 1907 určoval složení nažloutlých
kamenů, nalezených solikamské půdě, zjistil, obsahují velmi mnoho solí
značně cenného kovu draslíku. Lze použít jiného způsobu zapálit uhelnou sloj
a nechat hořet při malém přístupu vzduchu, tak přeměnit důl velký
plynový generátor.jeho chemické energie. Pod kurskou zemí byla opravdu
nalezena velmi bohatá ložiska železné rudy.
Inženýři, kteří kurské gubernii stavěli železnici, pozorovali, kom
pas chová velmi podivně.
Dějiny nám vyprávějí také jiných příkladech trestuhodné lhostejnosti
carské vlády vůči iniciativě ruských znalců zemského nitra. svém článku „Jedno velkých vítězství techniky", který byl
otištěn 21.
Vladimír Iljič Lenin, když poznal myšlenku podzemního zplynování,
nadšeně uvítal.
Avšak Lejst ponechal vlastní názor. sám ním jiní učenci
se přikláněli názoru, střelku kompasu působí jakési bludné elektrické
proudy půdě.
Četní badatelé pokoušeli vysvětlit tento záhadný úkaz.
Chemik Šamfgauzen, kterého komise pověřila, aby provedl rozbor solikamské
485
. Byla ustavena komise, aby prozkoumala tuto věc. této mapě jasně rýsovala dvě dlouhá pásma,
shodná místy, kde střelka zvlášť pronikavě odkláněla normální polohy.
Veliký Lenin předpovídal velkou budoucnost této methodě, která omezuje
podzemní práce nejmenší míru osvobozuje množství horníků namáhavé
práce.
Každého léta přijížděl Lejst kurské gubernie, kde procházel polích
s námořním kompasem ruce budil údiv těch, kdo potkávali. Uhlí bude měnit plyn vysoké kalorické hodnotě, který
bude možno odvádět potrubím závodů továren jako nejhodnotnější palivo
a jako užitečnou surovinu pro chemickou výrobu. století rovněž profesor
fysiky moskevské universitě Lejst, který specialisoval studium zem
ského magnetismu. Věřil, střelka odklání působením
železné rudy, která uložena zemském nitru. dubna 1913, předpověděl geniální prozíravostí, jak veliký užitek
přinese lidstvu podzemní zplynování uhlí.
Myšlenka podzemního zplynování, která zrodila Rusku, nebyla vhod
kapitalismu
