Neúnavný geolog pracoval také drsné Nové Zemi polárním ostrově
Spicberkách, zas slunečné Ferganě.
Již první rok činnosti přinesl četné úspěchy. Výsledkem dvouleté činnosti skupiny nadaných
geologů, jejímž čele byl Černyšev, byla velmi přesná podrobná geologická
mapa Donbasu. Již mládí byl Černyšev vynikající
autoritou oboru svrchních paleozoických usazenin.
Od roku 1903 své smrti roku 1914 byl Černyšev ředitelem Geologic
kého výboru svou plodnou činností tomto místě rozmnožil slávu tohoto
významného ústavu. Sovětští horníci ještě dnes často zadívají tuto dokonalou
mapu, když plánují nové práce „sovětské kotelně", jak někdy Donbas
nazývá.
Mnoho „bílých míst" odstranil geologických map také stařešina sovětských
geologů, dodnes zdraví žijící akademik Vladimír Afanasjevič Obručev, jeden
z nejoblíbenějších žáků Mušketova. Černyšev byl stálém spojení všemi účastníky vý
prav, které výbor vysílal; dával jim rady pokyny pomáhal slovem činem.
481
.
Když byla kreslena dokonalá geologická mapa evropského Ruska, níž
pracoval Geologický výbor celých deset let, počínajíc rokem 1882, Černyšev,
který připravoval materiál Uralu Sibiři, projezdil tyto kraje křížem krážem.
Na Černyševův návrh jeho přímé spolupráce byly době provedeny
důležité práce; byly výzkumy Krivorožska, Apšeronského poloostrova, sever
ního Kavkazska Sibiře.
Obručev konal průzkumy kraji kolem Bajkalského jezera: studoval tamní
naleziště slídy výchozy kamenného uhlí srázných březích řeky Oky hledal
naleziště tuhy ostrově Olchonu uprostřed Bajkalského jezera.
Jakmile byla mapa dokončena, odebral Černyšev přání Geologického
výboru Donecké pánve.
Černyševova díla Urale stala vzorem pro výzkum dávných svrchně
paleozoických usazenin Rusku cizině.
Černyševovo jméno zaujímá zásluze jedno prvních míst dějinách
ruské geologie.„černyševská" stratigrafická schemata Uralu, která znázorňovala, jak jsou na
Urale uloženy sedimentární vrstvy jaké jejich složení, byla rozšířena ve
světle nových údajů, získaných sovětskými badateli. První dílo mladého badatele bylo poctěno zlatou medailí.
Výsledky svých bádání svrchních paleozoických vrstvách zemské kůry
uveřejnil Černyšev dvousvazkovém díle, které vyšlo roku 1902 jež dodnes
cennou příručkou geologů celého světa.
Svou první výpravu, jejíž cíle určil spolu Mušketovem, dokončil Obručev
roku 1886.
Roku 1889 zahájil Obručev průzkum sibiřských užitkových nerostů, které
zaujímaly velké místo jeho vědecké činnosti. Prozkoumal poušť Kara-kum došel samým hranicím Afga-
nistanu. Chamarda-
banu hledal lazurit zkoumal horké prameny Nilové poušti.
Černyševovy znamenité theorie byly výsledkem mnoha průzkumů bádání,
které neustále prováděl svých výpravách. Jeho jméno
se rázem stalo známé mezi ruskými zeměpisci geology
