Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 484 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před­ stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti. Geologická mapa Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí o geologii této oblasti. Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu, který nepodobá povlovnému svahu západnímu. Ruský učenec dokázal, vý­ chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou. Již toto dílo velmi proslavilo. Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost velikého geologa. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových oborů nauky zemi. Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků. Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti. Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory — se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje pohyby zemské kůry. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně- ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby, kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes. Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské kůry, její pohyb, chvění ohyby. Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou a tvůrčí prací. 475 . Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez­ ných rud Urale. Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály během mnoha tisíciletí. Karpinskij nakreslil také mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů — pochodů, které dějí zčásti dnes. Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou­ vislost vědeckým výzkumem Uralu.osmdesátých letech XIX. Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během doby rudná ložiska. století začal svou činnost mladý důlní inženýr Alexander Petrovič Karpinskij. Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska. Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu. Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda. Ural, který poutal pozornost četných badatelů, poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci. Tyto krupičky, vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské kůry. Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili jeho předchůdci sám