Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 484 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské kůry, její pohyb, chvění ohyby. Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou­ vislost vědeckým výzkumem Uralu. Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti. Ruský učenec dokázal, vý­ chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou. Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory — se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje pohyby zemské kůry. Geologická mapa Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí o geologii této oblasti. Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska. Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před­ stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti. Již toto dílo velmi proslavilo. 475 . Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během doby rudná ložiska. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových oborů nauky zemi. Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu. Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas. Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez­ ných rud Urale. Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu, který nepodobá povlovnému svahu západnímu. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili jeho předchůdci sám. století začal svou činnost mladý důlní inženýr Alexander Petrovič Karpinskij. Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály během mnoha tisíciletí. Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou a tvůrčí prací. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně- ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby, kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes. Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků. Ural, který poutal pozornost četných badatelů, poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci. Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost velikého geologa.osmdesátých letech XIX. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda. Tyto krupičky, vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské kůry. Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti. Karpinskij nakreslil také mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů — pochodů, které dějí zčásti dnes