Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry
a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu. Tyto krupičky,
vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské
kůry. Ruský učenec dokázal, vý
chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou. Již toto dílo velmi proslavilo.
Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před
stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti.
Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez
ných rud Urale.
475
.
Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu,
který nepodobá povlovnému svahu západnímu. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil
a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili
jeho předchůdci sám. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových
oborů nauky zemi. Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během
doby rudná ložiska.
Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost
velikého geologa. Ural, který poutal pozornost četných badatelů,
poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci. Geologická mapa
Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí
o geologii této oblasti. Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý
moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti.
Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory —
se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje
pohyby zemské kůry.
Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska.
Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou
a tvůrčí prací.
Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které
obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně-
ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby,
kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes.osmdesátých letech XIX.
Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské
pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas. Karpinskij nakreslil také
mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů —
pochodů, které dějí zčásti dnes.
Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou
vislost vědeckým výzkumem Uralu.
Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské
kůry, její pohyb, chvění ohyby. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda.
Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti.
Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch
oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály
během mnoha tisíciletí. století začal svou činnost mladý důlní inženýr
Alexander Petrovič Karpinskij
