Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý
moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti.
Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské
pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas. Tyto krupičky,
vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské
kůry. Již toto dílo velmi proslavilo. století začal svou činnost mladý důlní inženýr
Alexander Petrovič Karpinskij. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových
oborů nauky zemi.
Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory —
se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje
pohyby zemské kůry.osmdesátých letech XIX.
Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost
velikého geologa. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil
a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili
jeho předchůdci sám. Ural, který poutal pozornost četných badatelů,
poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci.
Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před
stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti. Ruský učenec dokázal, vý
chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou.
475
.
Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska.
Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou
vislost vědeckým výzkumem Uralu. Geologická mapa
Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí
o geologii této oblasti.
Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda. Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během
doby rudná ložiska.
Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu,
který nepodobá povlovnému svahu západnímu.
Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské
kůry, její pohyb, chvění ohyby.
Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které
obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně-
ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby,
kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes.
Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch
oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály
během mnoha tisíciletí.
Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry
a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu.
Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou
a tvůrčí prací.
Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez
ných rud Urale. Karpinskij nakreslil také
mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů —
pochodů, které dějí zčásti dnes
