Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti.
Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu,
který nepodobá povlovnému svahu západnímu. Geologická mapa
Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí
o geologii této oblasti.
Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před
stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti. Ruský učenec dokázal, vý
chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou.
475
.
Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory —
se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje
pohyby zemské kůry.
Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost
velikého geologa.osmdesátých letech XIX. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových
oborů nauky zemi. Karpinskij nakreslil také
mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů —
pochodů, které dějí zčásti dnes.
Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou
a tvůrčí prací. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil
a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili
jeho předchůdci sám. Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý
moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti.
Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez
ných rud Urale.
Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch
oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály
během mnoha tisíciletí. Tyto krupičky,
vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské
kůry.
Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry
a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu. Již toto dílo velmi proslavilo. století začal svou činnost mladý důlní inženýr
Alexander Petrovič Karpinskij. Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během
doby rudná ložiska. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda.
Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské
pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas.
Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které
obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků.
Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně-
ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby,
kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes.
Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou
vislost vědeckým výzkumem Uralu. Ural, který poutal pozornost četných badatelů,
poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci.
Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské
kůry, její pohyb, chvění ohyby
