Vycházeje těchto zákonů vysvětlil, obrysý
moře souše jsou podřízeny vlastní zákonitosti. Provedl rekonstrukci mohutných zvrásně-
ných vrstev Uralu, ukázal, jaký útvar měl horský hřbet Uralu doby,
kdy pohyb zemské kůry přesunul jeho vrásy dal takový vzhled, jaký dnes. Tyto kysličníky, které usazovaly seskupovaly, vytvořily tak během
doby rudná ložiska. století začal svou činnost mladý důlní inženýr
Alexander Petrovič Karpinskij.
Karpinskij vypracoval theorii vzniku rudných nalezišť uvedl sou
vislost vědeckým výzkumem Uralu.osmdesátých letech XIX. Geologická mapa
Uralu, kterou nakreslil, byla dlouhá léta hlavním pramenem vědomostí
o geologii této oblasti. Karpinskij nakreslil také
mapu, níž byly znázorněny změny postupných zlomů, přesunů ohybů —
pochodů, které dějí zčásti dnes.
Díla Karpinského byla základem paleooceanografie paleogeografie, těch
oborů geologie, které zkoumají minulost zemské kůry změny, které dály
během mnoha tisíciletí.
Karpinskij spojil tyto nové obory nauky zemi jinými vědními obory —
se stratigrafií, která studuje usazeniny, tektonikou, naukou, která studuje
pohyby zemské kůry.
Vlastenecký učenec dal všechny své theoretické objevy služeb vlasti.
Karpinskij, který zabýval paleooceanografií, vysvětlil ráz dávné mořské
pánve, jejíž usazeniny vytvořily dnešní Donbas. Již toto dílo velmi proslavilo. Dokázal, jejich vznik měly vliv dvě síly, vítr voda.
Učenec rovněž vysvětlil vznik četných rud, uložených zemském nitru Ruska.
475
. Když položil základy učení rudných nalezištích, zobecnil
a theoreticky zdůvodnil celé bohatství vědeckých dokladů, které shromáždili
jeho předchůdci sám. Ural, který poutal pozornost četných badatelů,
poskytl budoucímu znamenitému učenci látku první práci.
Karpinskij ukázal způsob, jak rozřešit záhadu strmého východního svahu Uralu,
který nepodobá povlovnému svahu západnímu.
Karpinskij příklad názorně popsal vznik niklových povrchových želez
ných rud Urale.
Karpinskij, který řídil svými myšlenkami životě vývoji zemské kůry
a jejích vrstev, spojil rozličná geologická odvětví jedinou ucelenou vědu.
Zabývaje tektonikou, nakreslil dokonalou tektonickou mapu, která nám před
stavila geologické dějiny Ruska celé jejich složitosti.
Geniální učenec objevil důležité zákony, kterým podřízen život zemské
kůry, její pohyb, chvění ohyby.
Karpinskij prožil dlouhý život, který byl cele naplněn inspirátorskou
a tvůrčí prací.
Úloha větru, řekl Karpinskij, záležela tom, vítr porušoval horniny, které
obsahovaly krupičky železných niklových solí kysličníků.
Bylo obtížné jmenovat koutek Ruska, který byl neupoutal pozornost
velikého geologa. Tyto krupičky,
vyplavené porušené horniny, byly unášeny proudy vody trhlin zemské
kůry. Výsledkem činnosti tohoto velkého geologa bylo několik nových
oborů nauky zemi. Ruský učenec dokázal, vý
chodní svah nyní téměř úplně porušen pohřben pod západosibiřskou nížinou
