Vrtání studní dnes rovněž jedním hlavních prostředků průzkumu zem
ského nitra. Byly tam shromážděny vzorky
nerostů, které jen zřídka vyskytují, mnohé geologické unikáty.
Vynikající činnost prospektorů, kteří zabývali průzkumem nerostného
bohatství Ruska, nejen posílila ruský těžební průmysl, nýbrž měla též velký vliv
na rozvoj nauky zemském nitru.
Když Inostrancev studoval universitě, zabíraly universitní geologické
sbírky celkem jen dvě skříně. Museum se
stalo oporou vědecké pedagogické činnosti, kterou geologické katedře uni
versity Petrohradě široce rozvinul sám Inostrancev, jenž byl jejím prvním
profesorem.
S A
Důlní inženýr Nikolaj Kokšarov splnil svou činností touhu ruského genia
Michaila Vasiljeviče Lomonosova „Ruské mineralogii".
Za rok podal mladý učenec také habilitační práci, kterou věnoval bádání
o geologické minulosti západního břehu Ladožského jezera.
Velkou vědeckou hodnotu Geologické museum při leningradské uni
versitě, které bylo založeno pod vedením Inostrancevovým.Zároveň studiem zemského nitra vzrůstala také vynalézavost ruských
horníků. Hlavní část jeho díla byla věnována nerostům uralským.
Inostrancev zasvětil ruské geologii plné půlstoletí. Kokšarov shromáždil
na četných výpravách velkou sbírku nerostů, které vyskytují zemském nitru
ruské země.
Již svou disertační prací „Petrografický nástin ostrova Valaamy", kterou
dokončil roku 1867, představil Inostrancev jako nadaný učenec-novátor. Avšak zásluhou Inostrancevovy činnosti museum
přeměnilo bohatý ústav, známý celém světě.
Inostrancev prozkoumal horniny ostrově Valaamě jako první zavedl
mezi pomůcky pro studium nauky nerostech jeden nejlepších prostředků pro
výzkumnické práce mikroskop. Dnes
se stalo vrtání studní jediným způsobem dobývání nafty, „černého zlata“ .
V znamenité práci, kterou započal Kokšarov, pokračoval jiný učenec,
P. Jeho výzkumy Altaji,
471
.
Až doby používala důlní technika při dobývání nerostů pouze šachet.
Rovněž mnoho cenných předmětů dostal pro svou sbírku sběratelů
kamenů důlních inženýrů. Tím položil základy nového oboru geologie,
tak zvané mikroskopické petrografie. Jeremejev, jenž četnými cennými nálezy doplnil seznam ruských nerostů.
Velkým podílem přispěl rozvoji nauky zemi Alexander Alexandrovič
Inostrancev.
Ve svém klasickém díle, jehož první svazek vyšel roku 1850, popsal Kokša
rov velký počet nerostů.
Roku 1844 provedl ruský inženýr Semjonov první naftové vrty světě.
Ve třicátých letech XIX. století bratři Dubininové, kteří dobývali naftu,
vyloučili velmi vzácnou hořlavinu petrolej
