Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 480 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velkou vědeckou hodnotu Geologické museum při leningradské uni­ versitě, které bylo založeno pod vedením Inostrancevovým. Již svou disertační prací „Petrografický nástin ostrova Valaamy", kterou dokončil roku 1867, představil Inostrancev jako nadaný učenec-novátor. Hlavní část jeho díla byla věnována nerostům uralským. Ve třicátých letech XIX. Vrtání studní dnes rovněž jedním hlavních prostředků průzkumu zem­ ského nitra. Jeho výzkumy Altaji, 471 . Museum se stalo oporou vědecké pedagogické činnosti, kterou geologické katedře uni­ versity Petrohradě široce rozvinul sám Inostrancev, jenž byl jejím prvním profesorem. Ve svém klasickém díle, jehož první svazek vyšel roku 1850, popsal Kokša­ rov velký počet nerostů. Inostrancev zasvětil ruské geologii plné půlstoletí.Zároveň studiem zemského nitra vzrůstala také vynalézavost ruských horníků. Dnes se stalo vrtání studní jediným způsobem dobývání nafty, „černého zlata“ . Kokšarov shromáždil na četných výpravách velkou sbírku nerostů, které vyskytují zemském nitru ruské země. Velkým podílem přispěl rozvoji nauky zemi Alexander Alexandrovič Inostrancev. Až doby používala důlní technika při dobývání nerostů pouze šachet. Jeremejev, jenž četnými cennými nálezy doplnil seznam ruských nerostů. Roku 1844 provedl ruský inženýr Semjonov první naftové vrty světě. Tím položil základy nového oboru geologie, tak zvané mikroskopické petrografie. Byly tam shromážděny vzorky nerostů, které jen zřídka vyskytují, mnohé geologické unikáty. století bratři Dubininové, kteří dobývali naftu, vyloučili velmi vzácnou hořlavinu petrolej. Rovněž mnoho cenných předmětů dostal pro svou sbírku sběratelů kamenů důlních inženýrů. Za rok podal mladý učenec také habilitační práci, kterou věnoval bádání o geologické minulosti západního břehu Ladožského jezera. Vynikající činnost prospektorů, kteří zabývali průzkumem nerostného bohatství Ruska, nejen posílila ruský těžební průmysl, nýbrž měla též velký vliv na rozvoj nauky zemském nitru. Inostrancev prozkoumal horniny ostrově Valaamě jako první zavedl mezi pomůcky pro studium nauky nerostech jeden nejlepších prostředků pro výzkumnické práce mikroskop. S A Důlní inženýr Nikolaj Kokšarov splnil svou činností touhu ruského genia Michaila Vasiljeviče Lomonosova „Ruské mineralogii". Když Inostrancev studoval universitě, zabíraly universitní geologické sbírky celkem jen dvě skříně. Avšak zásluhou Inostrancevovy činnosti museum přeměnilo bohatý ústav, známý celém světě. V znamenité práci, kterou započal Kokšarov, pokračoval jiný učenec, P