Inostrancev prozkoumal horniny ostrově Valaamě jako první zavedl
mezi pomůcky pro studium nauky nerostech jeden nejlepších prostředků pro
výzkumnické práce mikroskop.
Velkou vědeckou hodnotu Geologické museum při leningradské uni
versitě, které bylo založeno pod vedením Inostrancevovým.Zároveň studiem zemského nitra vzrůstala také vynalézavost ruských
horníků.
Velkým podílem přispěl rozvoji nauky zemi Alexander Alexandrovič
Inostrancev. Byly tam shromážděny vzorky
nerostů, které jen zřídka vyskytují, mnohé geologické unikáty. Jeremejev, jenž četnými cennými nálezy doplnil seznam ruských nerostů.
Inostrancev zasvětil ruské geologii plné půlstoletí. Museum se
stalo oporou vědecké pedagogické činnosti, kterou geologické katedře uni
versity Petrohradě široce rozvinul sám Inostrancev, jenž byl jejím prvním
profesorem.
Když Inostrancev studoval universitě, zabíraly universitní geologické
sbírky celkem jen dvě skříně. Hlavní část jeho díla byla věnována nerostům uralským. Tím položil základy nového oboru geologie,
tak zvané mikroskopické petrografie.
V znamenité práci, kterou započal Kokšarov, pokračoval jiný učenec,
P.
Roku 1844 provedl ruský inženýr Semjonov první naftové vrty světě.
Již svou disertační prací „Petrografický nástin ostrova Valaamy", kterou
dokončil roku 1867, představil Inostrancev jako nadaný učenec-novátor. Dnes
se stalo vrtání studní jediným způsobem dobývání nafty, „černého zlata“ . Jeho výzkumy Altaji,
471
.
S A
Důlní inženýr Nikolaj Kokšarov splnil svou činností touhu ruského genia
Michaila Vasiljeviče Lomonosova „Ruské mineralogii".
Rovněž mnoho cenných předmětů dostal pro svou sbírku sběratelů
kamenů důlních inženýrů. Avšak zásluhou Inostrancevovy činnosti museum
přeměnilo bohatý ústav, známý celém světě.
Vrtání studní dnes rovněž jedním hlavních prostředků průzkumu zem
ského nitra.
Vynikající činnost prospektorů, kteří zabývali průzkumem nerostného
bohatství Ruska, nejen posílila ruský těžební průmysl, nýbrž měla též velký vliv
na rozvoj nauky zemském nitru. Kokšarov shromáždil
na četných výpravách velkou sbírku nerostů, které vyskytují zemském nitru
ruské země.
Ve třicátých letech XIX.
Až doby používala důlní technika při dobývání nerostů pouze šachet.
Ve svém klasickém díle, jehož první svazek vyšel roku 1850, popsal Kokša
rov velký počet nerostů.
Za rok podal mladý učenec také habilitační práci, kterou věnoval bádání
o geologické minulosti západního břehu Ladožského jezera. století bratři Dubininové, kteří dobývali naftu,
vyloučili velmi vzácnou hořlavinu petrolej
