Avšak zásluhou Inostrancevovy činnosti museum
přeměnilo bohatý ústav, známý celém světě.
Inostrancev prozkoumal horniny ostrově Valaamě jako první zavedl
mezi pomůcky pro studium nauky nerostech jeden nejlepších prostředků pro
výzkumnické práce mikroskop.
Ve svém klasickém díle, jehož první svazek vyšel roku 1850, popsal Kokša
rov velký počet nerostů.
Za rok podal mladý učenec také habilitační práci, kterou věnoval bádání
o geologické minulosti západního břehu Ladožského jezera. století bratři Dubininové, kteří dobývali naftu,
vyloučili velmi vzácnou hořlavinu petrolej.
Rovněž mnoho cenných předmětů dostal pro svou sbírku sběratelů
kamenů důlních inženýrů.
Inostrancev zasvětil ruské geologii plné půlstoletí. Byly tam shromážděny vzorky
nerostů, které jen zřídka vyskytují, mnohé geologické unikáty.
Když Inostrancev studoval universitě, zabíraly universitní geologické
sbírky celkem jen dvě skříně.
Vrtání studní dnes rovněž jedním hlavních prostředků průzkumu zem
ského nitra.
Již svou disertační prací „Petrografický nástin ostrova Valaamy", kterou
dokončil roku 1867, představil Inostrancev jako nadaný učenec-novátor.
Roku 1844 provedl ruský inženýr Semjonov první naftové vrty světě.Zároveň studiem zemského nitra vzrůstala také vynalézavost ruských
horníků.
Vynikající činnost prospektorů, kteří zabývali průzkumem nerostného
bohatství Ruska, nejen posílila ruský těžební průmysl, nýbrž měla též velký vliv
na rozvoj nauky zemském nitru.
S A
Důlní inženýr Nikolaj Kokšarov splnil svou činností touhu ruského genia
Michaila Vasiljeviče Lomonosova „Ruské mineralogii".
Velkým podílem přispěl rozvoji nauky zemi Alexander Alexandrovič
Inostrancev. Jeremejev, jenž četnými cennými nálezy doplnil seznam ruských nerostů. Dnes
se stalo vrtání studní jediným způsobem dobývání nafty, „černého zlata“ . Hlavní část jeho díla byla věnována nerostům uralským. Jeho výzkumy Altaji,
471
.
Ve třicátých letech XIX.
Velkou vědeckou hodnotu Geologické museum při leningradské uni
versitě, které bylo založeno pod vedením Inostrancevovým. Kokšarov shromáždil
na četných výpravách velkou sbírku nerostů, které vyskytují zemském nitru
ruské země. Museum se
stalo oporou vědecké pedagogické činnosti, kterou geologické katedře uni
versity Petrohradě široce rozvinul sám Inostrancev, jenž byl jejím prvním
profesorem. Tím položil základy nového oboru geologie,
tak zvané mikroskopické petrografie.
V znamenité práci, kterou započal Kokšarov, pokračoval jiný učenec,
P.
Až doby používala důlní technika při dobývání nerostů pouze šachet
