Velkou vědeckou hodnotu Geologické museum při leningradské uni
versitě, které bylo založeno pod vedením Inostrancevovým.
Za rok podal mladý učenec také habilitační práci, kterou věnoval bádání
o geologické minulosti západního břehu Ladožského jezera.
Inostrancev prozkoumal horniny ostrově Valaamě jako první zavedl
mezi pomůcky pro studium nauky nerostech jeden nejlepších prostředků pro
výzkumnické práce mikroskop.
Velkým podílem přispěl rozvoji nauky zemi Alexander Alexandrovič
Inostrancev. Tím položil základy nového oboru geologie,
tak zvané mikroskopické petrografie. Jeremejev, jenž četnými cennými nálezy doplnil seznam ruských nerostů.
Až doby používala důlní technika při dobývání nerostů pouze šachet. Kokšarov shromáždil
na četných výpravách velkou sbírku nerostů, které vyskytují zemském nitru
ruské země. Hlavní část jeho díla byla věnována nerostům uralským.
Roku 1844 provedl ruský inženýr Semjonov první naftové vrty světě.
Inostrancev zasvětil ruské geologii plné půlstoletí. Avšak zásluhou Inostrancevovy činnosti museum
přeměnilo bohatý ústav, známý celém světě.
S A
Důlní inženýr Nikolaj Kokšarov splnil svou činností touhu ruského genia
Michaila Vasiljeviče Lomonosova „Ruské mineralogii".
Ve svém klasickém díle, jehož první svazek vyšel roku 1850, popsal Kokša
rov velký počet nerostů. Jeho výzkumy Altaji,
471
. století bratři Dubininové, kteří dobývali naftu,
vyloučili velmi vzácnou hořlavinu petrolej.
V znamenité práci, kterou započal Kokšarov, pokračoval jiný učenec,
P. Dnes
se stalo vrtání studní jediným způsobem dobývání nafty, „černého zlata“ .Zároveň studiem zemského nitra vzrůstala také vynalézavost ruských
horníků.
Rovněž mnoho cenných předmětů dostal pro svou sbírku sběratelů
kamenů důlních inženýrů.
Již svou disertační prací „Petrografický nástin ostrova Valaamy", kterou
dokončil roku 1867, představil Inostrancev jako nadaný učenec-novátor. Byly tam shromážděny vzorky
nerostů, které jen zřídka vyskytují, mnohé geologické unikáty.
Vrtání studní dnes rovněž jedním hlavních prostředků průzkumu zem
ského nitra.
Vynikající činnost prospektorů, kteří zabývali průzkumem nerostného
bohatství Ruska, nejen posílila ruský těžební průmysl, nýbrž měla též velký vliv
na rozvoj nauky zemském nitru. Museum se
stalo oporou vědecké pedagogické činnosti, kterou geologické katedře uni
versity Petrohradě široce rozvinul sám Inostrancev, jenž byl jejím prvním
profesorem.
Ve třicátých letech XIX.
Když Inostrancev studoval universitě, zabíraly universitní geologické
sbírky celkem jen dvě skříně
