Avšak tito učenci, kteří prováděli průzkum Ruska Lomonosovově smrti,
nezabývali jen shromažďováním zpráv rudných nalezištích jejich po
pisem, nýbrž vysvětlovali některé geologické úkazy.
O uralských pokladech také vypráví knize akademika Pallase „Cesto
vání rozličných místech Ruské říše“ Pallas popisuje velký počet starých dolů,
které nalezl Urale které svědčí bohatých nalezištích kovů.
Mnoho zajímavých geologických zpráv nalézáme knihách Ozerec-
kovského „Popis poloostrova Koly Astrachaně" Zujeva „Zápisky
Vasilije Zujeva cestě Petrohradu Chersonu letech 1781—82“, nichž
tito účastníci výprav Lepjochinových Pallasových popisovali své pozdější
samostatné cesty. Lepjochin, opíraje svá pozo
rování, předpovídá, Jižním Urale naleznou ložiska nerostů. příklad Lepjochin
psal, hory časem mohou proměnit údolí jeskyně nejčastěji vzni
kají vymílací činností vod, mluvil jevech, které dnes geologové nazývají
krasové.
Jako odpovídali Lomonosovovu výzvu, stali všichni noví badatelé —
a byli mezi nimi znamenití akademici prostí Rusové průzkumníky přírod
ního bohatství vlasti.
469
.Nejkrásnéjší krasové útvary jsou území československá
neznámá, asfalt nová naleziště železných rud. Právě tak důle
žité objevy učinil Pallas Altaji minusinském kťaji. Učenec
mluvil nesmírném bohatství zemského nitra Urale horlivě nabádal, aby
byla prozkoumána
