„Procházejme nyní naší rodnou zemí," vyzýval Lomonosov, „prohlížejme
polohu míst rozdělme rudy způsobilé zpracování nezpůsobilých, hledejme
kovy, zlato, stříbro jiné nerosty, nalézejme drahokamy, mramory, břidlice
a třeba smaragdy, acháty diamanty “
Učenec nebyl sám, kdo snažil poznat rodnou zemi.lenku. Zavedl matematiku nauky elektřině chemie snažil se, aby po
mohl geologii touto nejmocnější zbraní vědeckého bádání.
Roku 1763 podnikl Krašeninnikov spolu jiným ruským akademikem
Gmelinem významnou expedici Kamčatku.
Velký učenec spatřoval geologii klíč pokladnici zemského nitra usilovně
a bez oddechu snažil, aby pro blaho vlasti tento klíč nalezl.
Roku 1763 uveřejnil výzvu všem současníkům, aby posílali Petro
hradu vzorky rud jiných nerostů.
Studium zemského nitra Ruska zaujímalo důležité místo činnosti mnohých
ruských cestovatelů, Lomonosovových současníků. Mnoho pozornosti rovněž věnovala průzkumu zemského nitra východní
i západní Sibiře také vzdáleného Kamčatského poloostrova. Zamýšlel sestavit sbírku ruských rud jiných nerostů, aby
se každý mohl vlastní oči přesvědčit, jak pohádkově bohaté zemské nitro
Ruska.
466
.
V těchto klasických dílech, nichž vypravuje přírodě obyvatelstvu
v dalekých ruských oblastech, věnováno mnoho místa také geologii.
* *
*
Ruský učenec věnoval bedlivou pozornost rodné zemi.
Výzva ruského genia, použít matematiky geologii, nás překvapuje neob
vyklou smělostí myšlenky, neboť tom právě záleží to, tato nauka nyní usiluje
a čím bude ovládána budoucnosti. Rozhořčeně odpo
roval cizincům, kteří tvrdili, „půlnoční země nemohou být tak bohaté na
nerosty jako země jižní, pro slabé pronikání slunečních paprsků země"."
V posledních letech života přistoupil Lomonosov uskutečnění svého
oblíbeného úmyslu.
Lomonosov předvídavě napsal: „Podle mnohých úkazů lze domnívat, také
na severu vládne bohatá štědrá příroda. Výprava nashromáždila země
pisný dějepisný materiál, prostudovala zvířenu rostlinstvo seznámila se
s obyvatelstvem Sibiře Kamčatky, jeho zaměstnáním, způsobem života kul
turou. Lomonosov, který založil vědeckou geo
logii, měl hlavně mysli, jako všech svých ostatních dílech, její službu
zájmům národa vlasti.
Výsledkem výpravy Kamčatku byly znamenité knihy „Popis Kamčatské
země" Krašeninnikova „Cesty Sibiří" Gmelina. Část výpravy,
která odebrala tento poloostrov, aby provedla průzkum, vedl Krašeninni
kov, kdežto Gmelin ostatními účastníky výpravy pokračovali studiu Sibiře.
Syn vojáka, Štěpán Petrovič Krašeninnikov, jeden prvních ruských členů
Akademie, odchovanec téže moskevské slovansko-řecko-latinské akademie, na
níž učil Lomonosov, proslavil svými průzkumy Sibiře Kamčatky