Tu stu letech ukázala ruská opevňovací věda plné slávě. Kasematy
sloužily ochraně jen při silné dělostřelecké palbě, níž vojáci směle bih
přímo nepřítelem.
Ruské opevňování však shodovalo zvláštní povahou ruského vojáka, pro
něhož vlast nade všecko.
Zuby redut rozčísly jako ohromný hřeben, postavený cestu postupujících
vojsk, sevřené šiky Švédů zmatené hloučky.
Potom vyřítily hlavní síly ruských vojsk drtily rozptýlené řady nepřítele.
Ruská armáda, armáda národní nikoli žoldnéřská, celém světě pro
slavila prudkostí útoku houževnatostí obrany. Ale
švédské bojové formace byly ihned porušeny, protože reduty byly značně vysu
nuty kupředu. Prostranství mezi
redutami bylo ostřelováno pušek, kdežto jízdní pluky podporovaly opevnění
z týlu.
454
. Jejich mínění nás
neudivuje.
Petrova myšlenka vytvářet vysunuté přední posice byla dcbě novinkou.
Skvělá kvalita ruského opevňovacího umění jasně projevila poltavské
bitvě Švédy. Statečná
obrana Bagrationových opevnění, dělostřelecké reduty Rajevského vůbec celý
průběh tohoto velikého boje ukázaly, jak veliké škody může útočící armádě
způsobit aktivní pevná obrana.
Dnes, kdy pěchota ohrožována mocnými bojovými prostředky, pro ni
nejlepší ochranou země.
Na jeho pokyn byl utvořen zvláštní „oddíl ruských vojenských stavitelů”,
zvaných ženisté, který položil základy ruského opevňovacího umění.
Je zajímavé, době Petra Velikého prvé objevily zvláštní kasematy,
chránící pevnostní posádku před dělostřeleckou palbou.
Na přístupech Poltavě bylo vysunuto před hlavní síly ruské armády deset
redut, pozemních opevnění, určených kruhové obraně.
Ve vojenských řádech doby Petra Velikého prvé poukazuje dů
ležitost pozemních obranných staveb době vzrůstající bojové síly dělostřelectva.
Armády mnohých států západní Evropy zpravidla skládaly vojsk na
jatých žold. „Kasematy, bezpečné proti dělostřelecké palbě, působí ne
příznivě odvahu vojáků, kteří při bombardování zdráhají vyjít, aby odrazili
útok.” byl názor zahraničních velitelů ženijní služby.
Na Západě báli používat podobných staveb ještě mnohem později, kon
cem XVIII.
Odporovala tradiční, dávno ustálené soustavě celistvých opevnění. Velitelé pevností nepotřebovali
obávat, vojáci při prvním nebezpečí skryjí zdech kasemat. století.
Vlastnosti ruského vojáka, který žádných okolností neustoupí před ne
přítelem, měly vliv přípravu bojiště Borodina.
Když švédská vojska narazila reduty, musila rozvinout bojové for
mace, jak dělalo Západě, když vojska narazila souvislá opevnění. Zájmy čest státu, jehož službách bojovali, byly žoldnéřům cizí. Když vojáci zahrabou země, zákopů, utrpí za
silné palby jen nepatrné ztráty.Známé slovo „ženista“ objevilo Rusku doby Petra I
