Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 462 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tu stu letech ukázala ruská opevňovací věda plné slávě. Skvělá kvalita ruského opevňovacího umění jasně projevila poltavské bitvě Švédy. Ruské opevňování však shodovalo zvláštní povahou ruského vojáka, pro něhož vlast nade všecko. Armády mnohých států západní Evropy zpravidla skládaly vojsk na­ jatých žold. Zuby redut rozčísly jako ohromný hřeben, postavený cestu postupujících vojsk, sevřené šiky Švédů zmatené hloučky. Statečná obrana Bagrationových opevnění, dělostřelecké reduty Rajevského vůbec celý průběh tohoto velikého boje ukázaly, jak veliké škody může útočící armádě způsobit aktivní pevná obrana.” byl názor zahraničních velitelů ženijní služby. Odporovala tradiční, dávno ustálené soustavě celistvých opevnění. Dnes, kdy pěchota ohrožována mocnými bojovými prostředky, pro ni nejlepší ochranou země.Známé slovo „ženista“ objevilo Rusku doby Petra I. století. Na Západě báli používat podobných staveb ještě mnohem později, kon­ cem XVIII. Ale švédské bojové formace byly ihned porušeny, protože reduty byly značně vysu­ nuty kupředu. „Kasematy, bezpečné proti dělostřelecké palbě, působí ne­ příznivě odvahu vojáků, kteří při bombardování zdráhají vyjít, aby odrazili útok. Na přístupech Poltavě bylo vysunuto před hlavní síly ruské armády deset redut, pozemních opevnění, určených kruhové obraně. Velitelé pevností nepotřebovali obávat, vojáci při prvním nebezpečí skryjí zdech kasemat. Ve vojenských řádech doby Petra Velikého prvé poukazuje dů­ ležitost pozemních obranných staveb době vzrůstající bojové síly dělostřelectva. Petrova myšlenka vytvářet vysunuté přední posice byla dcbě novinkou. Vlastnosti ruského vojáka, který žádných okolností neustoupí před ne­ přítelem, měly vliv přípravu bojiště Borodina. Když švédská vojska narazila reduty, musila rozvinout bojové for­ mace, jak dělalo Západě, když vojska narazila souvislá opevnění. Potom vyřítily hlavní síly ruských vojsk drtily rozptýlené řady nepřítele. Jejich mínění nás neudivuje. Ruská armáda, armáda národní nikoli žoldnéřská, celém světě pro­ slavila prudkostí útoku houževnatostí obrany. 454 . Je zajímavé, době Petra Velikého prvé objevily zvláštní kasematy, chránící pevnostní posádku před dělostřeleckou palbou. Zájmy čest státu, jehož službách bojovali, byly žoldnéřům cizí. Prostranství mezi redutami bylo ostřelováno pušek, kdežto jízdní pluky podporovaly opevnění z týlu. Když vojáci zahrabou země, zákopů, utrpí za silné palby jen nepatrné ztráty. Na jeho pokyn byl utvořen zvláštní „oddíl ruských vojenských stavitelů”, zvaných ženisté, který položil základy ruského opevňovacího umění. Kasematy sloužily ochraně jen při silné dělostřelecké palbě, níž vojáci směle bih přímo nepřítelem