Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na
ochranu před nepřítelem. Stará
Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod
a Zemljanoj gorod. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi
k pozorování střelbě.
Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič
Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly.
Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu
opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné
pásmo. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly.
Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem.
Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými
rozměry.
„Není správné, kolem Kyjeva málo měst. začal stavět osady Děsně,
na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně. Dřevěné ohrady
se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. neobyčejnou bystrostí umem
vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb
kolem Kremlu.
V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře
tího obranného pásma kolem hlavního města. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél
hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až
k hradu.“
Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla
v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli.
Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého
hlavního města důležitou.
Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev
ský Bělyj gorod smolenské hradby. Červená, Petrovská jiné. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po
sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících
bran: Pokrovská brána. Stavitel obklopil střed Moskvy
451
.Í
Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav
ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími
bojovými zbraněmi. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později
i kamenné.
Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na
vojenský význam svých staveb. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část
kitajgorodských hradeb. Jestliže
dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje
vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné
pevnosti, hrady, dneška.
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti.
V IX.
Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst
