Červená, Petrovská jiné. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél
hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až
k hradu. Dřevěné ohrady
se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. Stará
Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod
a Zemljanoj gorod.
Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu
opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné
pásmo.
V IX.
Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev
ský Bělyj gorod smolenské hradby. Stavitel obklopil střed Moskvy
451
.
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později
i kamenné.
Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po
sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících
bran: Pokrovská brána. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič
Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly. Jestliže
dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje
vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné
pevnosti, hrady, dneška. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi
k pozorování střelbě. začal stavět osady Děsně,
na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně. neobyčejnou bystrostí umem
vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb
kolem Kremlu.
„Není správné, kolem Kyjeva málo měst.
Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na
ochranu před nepřítelem. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část
kitajgorodských hradeb.
V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře
tího obranného pásma kolem hlavního města.
Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na
vojenský význam svých staveb.Í
Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav
ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími
bojovými zbraněmi.“
Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla
v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli.
Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem.
Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny.
Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého
hlavního města důležitou.
Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými
rozměry
