Dřevěné ohrady
se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po
sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících
bran: Pokrovská brána. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly.
Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél
hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až
k hradu. Červená, Petrovská jiné. Stavitel obklopil střed Moskvy
451
.
Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého
hlavního města důležitou.
„Není správné, kolem Kyjeva málo měst.Í
Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav
ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími
bojovými zbraněmi.
Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev
ský Bělyj gorod smolenské hradby. začal stavět osady Děsně,
na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně.“
Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla
v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli.
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti.
Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi
k pozorování střelbě. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později
i kamenné. Jestliže
dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje
vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné
pevnosti, hrady, dneška.
Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu
opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné
pásmo.
Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na
ochranu před nepřítelem.
Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na
vojenský význam svých staveb.
V IX. neobyčejnou bystrostí umem
vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb
kolem Kremlu.
V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře
tího obranného pásma kolem hlavního města.
Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny.
Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými
rozměry. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič
Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. Stará
Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod
a Zemljanoj gorod. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část
kitajgorodských hradeb
