Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 459 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti. Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny. začal stavět osady Děsně, na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně. V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře­ tího obranného pásma kolem hlavního města. Dřevěné ohrady se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými rozměry. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později i kamenné.Í Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav­ ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími bojovými zbraněmi. Jestliže dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje­ vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné pevnosti, hrady, dneška. Stavitel obklopil střed Moskvy 451 . Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst.“ Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi k pozorování střelbě. Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na ochranu před nepřítelem. Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev­ ský Bělyj gorod smolenské hradby. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část kitajgorodských hradeb. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly. Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na vojenský význam svých staveb. Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem. „Není správné, kolem Kyjeva málo měst. neobyčejnou bystrostí umem vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb kolem Kremlu. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících bran: Pokrovská brána. V IX. Stará Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod a Zemljanoj gorod. Červená, Petrovská jiné. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až k hradu. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné pásmo. Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého hlavního města důležitou