století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi
k pozorování střelbě. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly. začal stavět osady Děsně,
na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně. Červená, Petrovská jiné.
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po
sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících
bran: Pokrovská brána.
Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými
rozměry. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič
Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část
kitajgorodských hradeb. Stavitel obklopil střed Moskvy
451
.Í
Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav
ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími
bojovými zbraněmi.
V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře
tího obranného pásma kolem hlavního města. Stará
Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod
a Zemljanoj gorod.
Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na
ochranu před nepřítelem. neobyčejnou bystrostí umem
vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb
kolem Kremlu.“
Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla
v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli.
Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev
ský Bělyj gorod smolenské hradby. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později
i kamenné.
Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na
vojenský význam svých staveb. Dřevěné ohrady
se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni.
Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny.
Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého
hlavního města důležitou.
V IX.
Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu
opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné
pásmo. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél
hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až
k hradu.
„Není správné, kolem Kyjeva málo měst. Jestliže
dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje
vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné
pevnosti, hrady, dneška.
Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem.
Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst
