Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 459 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. Červená, Petrovská jiné. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících bran: Pokrovská brána. Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na vojenský význam svých staveb. neobyčejnou bystrostí umem vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb kolem Kremlu. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až k hradu. Dřevěné ohrady se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na ochranu před nepřítelem. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi k pozorování střelbě. začal stavět osady Děsně, na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně. Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými rozměry. Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého hlavního města důležitou. Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev­ ský Bělyj gorod smolenské hradby. Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem. V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře­ tího obranného pásma kolem hlavního města.Í Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav­ ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími bojovými zbraněmi. počátku byly hradby hliněné dřevěné, později i kamenné. Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti. Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné pásmo. Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst. „Není správné, kolem Kyjeva málo měst. Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly. V IX. Jestliže dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje­ vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné pevnosti, hrady, dneška. Stará Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod a Zemljanoj gorod. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část kitajgorodských hradeb.“ Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli. Stavitel obklopil střed Moskvy 451