počátku byly hradby hliněné dřevěné, později
i kamenné. století obklopovaly ruská města vysoké dřevěné ohrady věžemi
k pozorování střelbě.
Stejný význam mělo rozložení opevněných klášterů kolem měst.
V IX.“
Tato města, obklopující širokém kruhů hlavní město Kyjevské říše, byla
v podstatě pevnostmi, postavenými proti nepříteli.
Tehdejší mohutné hradby tvořila opevnění dřeva hlíny.
Samo ruské slovo „gorod" (město) ukazuje, osady kdysi hradily na
ochranu před nepřítelem.
Historie nám zachovala jméno znamenitého stavitele, který stavěl moskev
ský Bělyj gorod smolenské hradby. Stavitel obklopil střed Moskvy
451
. Červená, Petrovská jiné.
Počátky ruské vojenské ženijní práce nutno hledat daleké minulosti.
Moskevský, pskovský smolenský hrad nás udivují svými neobyčejnými
rozměry. Dřevěné ohrady
se vyplnily zemí kamením; trámy pokryly hlínou, aby odolávaly ohni. Malé osady, které jmenovaly ,,ostrog“, byly ohrazeny ostrými kůly.
V roce 1592 ukončil „mistr městských staveb" Fjodor Koň stavbu tře
tího obranného pásma kolem hlavního města.
Je zajímavé, dávné minulosti obrana měst opírala soustavu
opevněných osad, vzdálených města, které kolem něho vytvářely opevněné
pásmo.
Stavitelé- ruských měst byli zkušení opevňovatelé, kteří již pomýšleli na
vojenský význam svých staveb.
„Není správné, kolem Kyjeva málo měst. jejich vysokých, dobře opevněných věží bylo možno střílet podél
hradeb chránit tak proti nepříteli, když podařilo přiblížit až
k hradu. Dnes těchto opevnění plně dochoval pouze Kreml část
kitajgorodských hradeb.
Starý letopis vypráví, jak kníže Vladimír Kyjevský pokládal obranu svého
hlavního města důležitou. Stará
Moskva měla příklad čtyři taková pásma: Kreml, Kitaj gorod, Bělyj gorod
a Zemljanoj gorod.
Velká města neměla jen jedno, nýbrž několik obranných pásem. Všechny ostatní stavby dávné minulosti zůstavily po
sobě jenom historické názvy, jako Zemljanoj, nebo názvy dnes již neexistujících
bran: Pokrovská brána.Í
Obranné stavby, přeprava, spojení, maskování, světlomety, boj proti otrav
ným látkám, vše součástí arsenálu bojeschopnosti armády, spolu jejími
bojovými zbraněmi. Jestliže
dnes pradávná opevnění již zmizela povrchu zemského jejich stopy obje
vují jenom při vykopávkách, zachovaly stavby pozdější doby, kamenné
pevnosti, hrady, dneška. neobyčejnou bystrostí umem
vedl Fjodor Koň několik let stavbu mohutných věží, tajných chodeb hradeb
kolem Kremlu. Byl tesařský synek Fjodor Saveljevič
Koň, zvaný tak podle bohatýrské postavy síly. začal stavět osady Děsně,
na Vostře, Trubeževě, Sule Stugně
