Sibiřští kozáci bitev XVI. Obléhací věži velel
„guljajnyj vojevoda".
V době Ivana Hrozného při slavném útoku Kazaň roce 1552 užívalo se
již pohyblivých obléhacích věží, kterým pro jejich pohyblivost říkalo „kráčející
věž".
Posádku „kráčející věže" tvořilo několik desítek mužů. „Ostorožky" Sibiřanů, naježené zbraněmi, byly vlastně dřevě
nými „tanky" dávné minulosti. Rozebranou „krá
čející věž" obyčejně vojskem dopravovalo vozatajstvo.
Tento stroj dobývání pevností byl postaven dřevěných desek, spojených
železnými skobami; tvořil dobře chráněnou mnohoposchoďovou věž, jejímiž
střílnami mířily nepřítele desítky děl.
Bouřlivý rozvoj dělostřelectva zvláště zesílení jeho průbojnosti zastavily
další užívání dřevěných strojů.
Hlavní předností nynějšího tanku jeho schopnost pohybu terénu —
stroj jede bezpečně cestou necestou.
Až dlouhých staletích mohla vojenská technika vrátit myšlence
sestrojení opravdového válečného stroje. století hojně užívali pohyblivých vozů
„ostorožků", které chránily před nepřátelskými střelami.
440
. době, jež předcházela zrození tanku,
uskutečnili Rusové mnoho cenných vynálezů, připravujících jeho výrobu.
V dýmu děl palbě píšťal nepřátelským pevnostem zvolna pohybovaly
těžké nemotorné kráčející věže, „křižníky souše" dávné minulosti. Postrkovali svůj
bojový vůz směrem nepříteli úplné jeho blízkosti, přitom nevydávali
„ Ostorožky“ sibiřských kozáků jsou vlastní dřevině tanky středověku
v nebezpečí. Byla celá mnohoposchoďová pohybující pevnost. Uvnitř vozidla byli
za stěnami silných dubových prken skryti ozbrojení vojáci. Tento nezranitelný kozácký válečný stroj byl velmi pohyblivý byl
i dobře vyzbrojen
