Tato práce, které
jsme také zmínili kapitole „Tvůrci mechaniky**, matematickým vysvětle
ním letu rakety, jejíž váhy postupně ubývá, podle toho, jak hořením ubývá
prachu.
Kdo tuto pušku neznal! Tři pokolení vojáků bránila vlast touto puškou
v ruce.
Prvá bádání pohybu rakety prostorem uskutečnila roce 1897, to
rovněž Rusku. století
v západní Evropě Americe, znovu dokazuje neobyčejnou vědeckou jasno-
zřivost ruských učenců.Cizí vlády, když Rusku objednávaly vybavení závodů výrobu raket,
'trvaly tom, „zařízení výrobu raket musí být zhotoveno podle methody
Konstantinovovy**.
Minulost raket spjata ruskou vědou jejich budoucnost vědou
sovětskou. Ciolkovskij Meščer
skij svými pracemi vytyčili desetiletí dopředu cestu rozvoje nového odvětví
techniky.
Zásluha vytvoření vědy reaktivním pohybu náleží Konstantinu Eduar-
doviči Ciolkovskému.
Vynálezci pušky, kapitánu Sergeji Ivanoviči Mosinovi podařilo sestrojit
tuto zbraň tak dokonale, skoro beze všech konstrukčních změn úspěšně
užívalo půl století. „Ale ještě věda, kterou třeba teprve vytvořit,** napsal nedlouho
před svou smrtí.
395
.
P Ú
V roce 1941 byly oslavovány padesátiny „ruské tříčárkové pušky, vzor
z roku 1891“.
Konstantinov, který provedl veliké množství pokusů, vytvořil zvláštní
aparaturu zkoušení raket položil základy učení přístrojích reaktivním
pohonem.
Tento velký ruský učenec byl tvůrcem tryskového motoru, němž jsme již
psali kapitole „Ruské motory**.
Tato práce nepozbyla významu dodnes.
Za ten čas byly Francie, Anglie Amerika donuceny dvakrát Japonsko
dokonce třikrát přezbrojit své armády, protože zbraně, schválené vládami těchto
států, rychle zastarávaly. Jinou část pušek posypávali popelem prachem.
Je třeba říci, dálkové střely „V-2“, které svého času způsobily takový
rozruch, měly tryskový pohon, založený zcela principech, které již roce 1903
vypracoval Ciolkovskij pro kosmickou loď. To, mnohé jejich práce byly náhle „objeveny** XX.
V dnešní době tryskového motoru neužívá pouze letectví, nýbrž po
honu reaktivních střel. Vojáci házeli zcela nové pušky zem bláta, skládali
je jam zasypávali pískem.
Na jedné hlavních ruských střelnic roce 1890 děla první pohled
nepochopitelná věc. Konal profesor mechaniky Ivan Vsevolodovič Meščerskij,
který vydal dílo, nazvané „Dynamika proměnné hmoty**
