Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 401 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Prvá bádání pohybu rakety prostorem uskutečnila roce 1897, to rovněž Rusku. 395 . Vynálezci pušky, kapitánu Sergeji Ivanoviči Mosinovi podařilo sestrojit tuto zbraň tak dokonale, skoro beze všech konstrukčních změn úspěšně užívalo půl století. Je třeba říci, dálkové střely „V-2“, které svého času způsobily takový rozruch, měly tryskový pohon, založený zcela principech, které již roce 1903 vypracoval Ciolkovskij pro kosmickou loď. Tento velký ruský učenec byl tvůrcem tryskového motoru, němž jsme již psali kapitole „Ruské motory**. V dnešní době tryskového motoru neužívá pouze letectví, nýbrž po­ honu reaktivních střel. Konal profesor mechaniky Ivan Vsevolodovič Meščerskij, který vydal dílo, nazvané „Dynamika proměnné hmoty**. P Ú V roce 1941 byly oslavovány padesátiny „ruské tříčárkové pušky, vzor z roku 1891“. „Ale ještě věda, kterou třeba teprve vytvořit,** napsal nedlouho před svou smrtí.Cizí vlády, když Rusku objednávaly vybavení závodů výrobu raket, 'trvaly tom, „zařízení výrobu raket musí být zhotoveno podle methody Konstantinovovy**. Minulost raket spjata ruskou vědou jejich budoucnost vědou sovětskou. To, mnohé jejich práce byly náhle „objeveny** XX. Kdo tuto pušku neznal! Tři pokolení vojáků bránila vlast touto puškou v ruce. Vojáci házeli zcela nové pušky zem bláta, skládali je jam zasypávali pískem. Ciolkovskij Meščer­ skij svými pracemi vytyčili desetiletí dopředu cestu rozvoje nového odvětví techniky. Zásluha vytvoření vědy reaktivním pohybu náleží Konstantinu Eduar- doviči Ciolkovskému. Za ten čas byly Francie, Anglie Amerika donuceny dvakrát Japonsko dokonce třikrát přezbrojit své armády, protože zbraně, schválené vládami těchto států, rychle zastarávaly. Tato práce nepozbyla významu dodnes. Na jedné hlavních ruských střelnic roce 1890 děla první pohled nepochopitelná věc. Konstantinov, který provedl veliké množství pokusů, vytvořil zvláštní aparaturu zkoušení raket položil základy učení přístrojích reaktivním pohonem. Tato práce, které jsme také zmínili kapitole „Tvůrci mechaniky**, matematickým vysvětle­ ním letu rakety, jejíž váhy postupně ubývá, podle toho, jak hořením ubývá prachu. století v západní Evropě Americe, znovu dokazuje neobyčejnou vědeckou jasno- zřivost ruských učenců. Jinou část pušek posypávali popelem prachem