Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 396 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tři měsíce vyrobil Sovětský svaz více nábojů, než kolikRusko spotřebovalo celouprvní světovou válku odroku 1914 roku 1918.Soudruh Stalin řekl: „Jak známo, bylo dělostřelectvo silou, jež pomohla Rudé armádě zastavit postup nepřítele Leningradu Moskvě. Nepřátelská palba místech, odkud tyto střely vylétaly, byla bezúspěšná. Rozsah této práce můžeme představit podle několika údajů: Jenom jedna zbrojovka vyrobila války pětkrát více děl než celý průmysl carského Ruska za první světové války. Vybuchovaly velikou ničivou silou.“ „Jest obecně známo," pokračoval soudruh Stalin, „že sovětské dělostřelectvo dosáhlo bojišti naprosté převahy nad dělostřelectvem nepřítele, sovětští dělostřelci minometčíci vydobyli nehynoucí slávy výjimečné statečnosti a hrdinství velitelé prokázali vysoké umění řízení palby. V západní Evropě datuje širší upotřebení raket teprv začátku XIX. Jsou mezi nimi nákresy kombinovaných raket, jejichž vynález staletí marně pokoušeli přisvojit mnozí západní vynálezci. Bojovou činnost sovětského dělostřelectva zajišťovala obětavá práce tvůrců sovětských zbraní zázemí." Maršál dělostřelectva Voronov pravil, ruské dělostřelectvo mino­ mety vystřílely válce nepřítele tolik nábojů min, kdyby položily do řady, vytvořily pruh sedmkrát delší než zemský rovník. Hitlerovci nazvali tuto novou zbraň „pekelné varhany". Dělostřelectvo bylo silou, která zajistila Rudé armádě porážku německého vojska Stalingradu Voroněže, Kurska, Bělgorodu, Charkova Kyjeva, Vitěbska Bobrujska, Leningradu Minská, Jas Kišiněva. století, spojení pracemi anglického generála Congreva. Jenom při jediném útoku Berlín tisíce sovětských děl minometů vy­ střílely více než půl druhého milionu pudů střel. Avšak bouřlivý rozvoj dělostřelectví, užívajícího drážkovaných vývrtů hlavní, trvající desetiletí do druhé světové války, zatlačil bojové užívání raket. linií sovětských vojsk přilétaly střely, nimiž se táhly ohnivé chvosty. Stará pyrotechnická kniha Fjodora Čelejeva přinesla popis nákresy bojo­ vých raket XVI. Zařízení, vrhající tajemné střely, mizelo právě tak rychle, jak objevovalo. Soudruh Stalin vysoko ocenil práci dělostřeleb zbrojířů. Raket používá vojenství již dávných dob. Pravil: „Ať žije a sílí sovětské dělostřelectvo postrachu nepřátel naší vlasti!" R É V prvních měsících Veliké vlastenecké války pocítili hitlerovci účinky jakési nové, dosud neznámé zbraně. Sovětští vojáci něžně říkali „Kaťuša". 390 . V minulosti dnes patří prvé místo výrobě tohoto druhu zbraní Rusku, Sovětskému svazu. století. Avšak Rusku byly rakety prakticky používány důsledně studovány již mnohem dříve. Byly znamenité gardové minomety sovětské reaktivní dělostřelectvo