Byly znamenité gardové minomety sovětské reaktivní
dělostřelectvo. linií sovětských vojsk přilétaly střely, nimiž
se táhly ohnivé chvosty.
století, spojení pracemi anglického generála Congreva. Pravil: „Ať žije
a sílí sovětské dělostřelectvo postrachu nepřátel naší vlasti!"
R É
V prvních měsících Veliké vlastenecké války pocítili hitlerovci účinky jakési
nové, dosud neznámé zbraně.
Rozsah této práce můžeme představit podle několika údajů: Jenom jedna
zbrojovka vyrobila války pětkrát více děl než celý průmysl carského Ruska
za první světové války.
Hitlerovci nazvali tuto novou zbraň „pekelné varhany".
Nepřátelská palba místech, odkud tyto střely vylétaly, byla bezúspěšná.
Stará pyrotechnická kniha Fjodora Čelejeva přinesla popis nákresy bojo
vých raket XVI. Vybuchovaly velikou ničivou silou.
Bojovou činnost sovětského dělostřelectva zajišťovala obětavá práce tvůrců
sovětských zbraní zázemí.
Jenom při jediném útoku Berlín tisíce sovětských děl minometů vy
střílely více než půl druhého milionu pudů střel.
Raket používá vojenství již dávných dob.
V západní Evropě datuje širší upotřebení raket teprv začátku XIX. tři měsíce vyrobil Sovětský svaz více nábojů, než
kolikRusko spotřebovalo celouprvní světovou válku odroku 1914 roku 1918.“
„Jest obecně známo," pokračoval soudruh Stalin, „že sovětské dělostřelectvo
dosáhlo bojišti naprosté převahy nad dělostřelectvem nepřítele, sovětští
dělostřelci minometčíci vydobyli nehynoucí slávy výjimečné statečnosti
a hrdinství velitelé prokázali vysoké umění řízení palby."
Maršál dělostřelectva Voronov pravil, ruské dělostřelectvo mino
mety vystřílely válce nepřítele tolik nábojů min, kdyby položily do
řady, vytvořily pruh sedmkrát delší než zemský rovník. Jsou mezi nimi nákresy kombinovaných raket,
jejichž vynález staletí marně pokoušeli přisvojit mnozí západní vynálezci.
390
.
Soudruh Stalin vysoko ocenil práci dělostřeleb zbrojířů.Soudruh Stalin řekl:
„Jak známo, bylo dělostřelectvo silou, jež pomohla Rudé armádě zastavit
postup nepřítele Leningradu Moskvě. Sovětští vojáci něžně
říkali „Kaťuša". Avšak bouřlivý rozvoj
dělostřelectví, užívajícího drážkovaných vývrtů hlavní, trvající desetiletí do
druhé světové války, zatlačil bojové užívání raket. Avšak Rusku byly
rakety prakticky používány důsledně studovány již mnohem dříve.
Dělostřelectvo bylo silou, která zajistila Rudé armádě porážku německého
vojska Stalingradu Voroněže, Kurska, Bělgorodu, Charkova Kyjeva,
Vitěbska Bobrujska, Leningradu Minská, Jas Kišiněva. století.
Zařízení, vrhající tajemné střely, mizelo právě tak rychle, jak objevovalo.
V minulosti dnes patří prvé místo výrobě tohoto druhu zbraní Rusku,
Sovětskému svazu
