Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 393 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nechť vyjádří své mínění ti, kdož sobě pocítili, dokáží ruští dělo­ střeleb Moskevský vrchní dělostřelec Štěpán ostřeloval roce 1514 Smolensk, obsazený polskými vojáky, jak sdělují polští historikové, „strašnou činností svých děl rozkolísal hradby srážel lidi celých houfech**.“ Dlužno podotknout, Ivan Hrozný, jenž sám velel při obléhání Kazaně, byl reorganisátorem dělostřelectva.** S pomocí „Jednorožců** použili ruští dělostřelci prvé historii nové taktiky, ohromující protivníka. Evropa byla překvapena, když prvé objevili skvěle osvědčili „Jednorožci**, které vynalezl polovici XVIII. Suvorovova vojska zmocnila prvotřídní turecké pevnosti, vybudované německými francouzskými specialisty. Velkolepou úlohu mělo ruské dělostřelectvo při vyhnání Napoleonových vojsk při hrdinné obraně Sevastopolu. V ruském letopise vypráví, jak roku 1558 při dobývání Narvy vojsky Ivana Hrozného psala německá posádka svému velmistrovi: „Jestliže nám ne­ pošlete posilu, nebudeme moci odolat takové velké palbě vzdáme města i posice. století ruský dělostřelec Mar­ tynov; zařadil výzbroje Petrův odchovanec Šuvalov. Zajišťovali útok dělostřeleckou podporou, pálili po nepříteli přes hlavy svých vojsk, znamená, prováděli totéž, čeho širším měřítku používají boje nynější vojska. Šuvalovští „Jedno- rožci“, lehká pohyblivá děla, střílela koulemi, kartáči trhavými zápalnými střelami.** Je jistě sotva možné lépe popsat činnost sto padesáti děl při obléhání Kazaně roku 1552, než jak učinil svého času kronikář: hřmění píšťal, nářek a kvílení, třesk děl, mocný jako hrom, záblesky silné dělové palby výstřely a kouř píšťal.Přehled historie ruských děl byl neúplný, kdybychom nevzpomněli hrdinských činů mužů, bojujících těmito zbraněmi proti nepříteli ruských dělo­ střeleb. Pevnost bývala pokládána nedo­ bytnou. Ruská armáda, ozbrojená těmito děly, zvítězila roce 1759 Kunners- dorfu rok nato ostřelovaly „Jednorožci** Berlín. tomu došlo teprve půl století prvních ruských zkušeností, které skvěle osvědčily. Při útoku Izmail tak ruští dělostřelci rychle umlčeli nepřátelská děla. Ruské dělostřelectvo dokázalo svou převahu nad dělostřelectvem švédským v poltavské bitvě. Jako první zřídil plukovní dělostřelectvo, dělostřelectvo, něhož vznikly pravidelné vojenské jednotky, neobyčejně úspěšně používal. O prvenství ruského dělostřelectva krásně vypráví jeden historických dokumentů doby: „Prušácké dělostřelectvo bylo hřmění našich děl bez­ mocné nemohlo najít stanoviště, protože jim naše děla nikde nedovolila. 387 . zajímavé, západní historikové přiznávají myšlenku formování plukovního dělostřelectva švédskému králi Gustavu Adolfovi, který převzal tento nápad Ruska, svých vojenských neúspěších Pskova