Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 389 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ve výrobě prachu bylo učiněno zvlášť mnoho nového druhé polovině minulého století, době revolučních přeměn dělostřelectví střelby vůbec. Prismatický prach stroje jeho výrobu, zkonstruované Vyšněgradským, 384 . * * * Mnoho nového zavedli ruští vědci při výrobě střelného prachu svými vynálezy zlepšili jeho složení. Vnitřní část opotřebování odstraní Princip „lajnerování** dělové hlavně Kolokolcevův vynález 1876 a vracely automaticky původního postavení. Tak ochtské prachárně postavil Vyšněgradskij zvláštní převod pohonu do jednotlivých závodů, vzdálených strojovny několik verst, aby zabránilo nebezpečí výbuchu. Dnes tohoto konstrukčního prin­ cipu, ,,lajnerování“, užívá všech armádách loďstvech světa. Jak vypadala výroba střelného prachu Rusku začátku XVIII.rDUšE složena dvou Částí. Aby mohlo zase užívat těžkých děl aby mohla přepravovat, navrhl již v roce 1876 rozebíratelné hlavně, složené zvláštního těla hlavně poměrně tenké vestavovatelné roury, zvané „lajner". V roce 1904 vynalezl námořní poručík Vlasjev minomet, kterého se plně využilo při obraně Port-Arturu. Ivan Alexejevič Vyšněgradskij, vynikající inženýr-mechanik, pracující spolu s Majevským Gadolinem dělostřelecké správě, značně pozvedl výrobu prachu a zejména mechanisaci pracháren. Vyšněgradskému náleží prvenství výrobě prismatického střelného prachu, jehož zrna tvoří malé hranolky, hořící rychleji než obyčejná „beztvará" zrna. Inženýr Kolokolcev předčil zahraniční techniku svým vynálezem padesát let." Přední ruští znalci „tabáku pro děla" zavedli mnoho nového technologii výroby prachu zlepšili jeho balistické vlastnosti, jak dnes říkáme. Následkem toho značně zvětšila balistická síla prachu tím nosnost děl. století, můžeme dobře posoudit podle sdělení dánského vyslance, který napsal: Rusku si necení střelného prachu více než písku stěží najdeš Evropě stát, kde jej vyráběli takovém množství takové jakosti síly, nemůže srovnávat se zdejším. Děl Baranovského, která se objevila čtvrt století dříve než stejná děla západní Evropě Americe, použí­ vali letech 1877—1878 ruští vojáci válce Tureckem