Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 382 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tom nás přesvědčuje také to, okolí Usťužny Železnopolské, která byla jedním nej­ důležitějších kovoprůmyslových středisek Ruska, bylo nalezeno asi třicet děl, pocházejících XV. lafetu sloužila těžká dubová kláda. První kanóny, podobně jako dnes lodi, měly každý svůj název jako „Vlk", „Gamajun", „Jednorožec", „Lev", které pocházejí vyobrazení odlitých na povrchu děl; děla ,,Bogdan" „Timofej" byla nazvána jmény svých tvůrců, mistrů zbrojířů. Zvonařští mistři, prvotřídní slevači, jako první osvojili tuto výrobu. I další archeologické objevy nám vyprávějí širokém rozmachu, který nastal ve výrobě děl již prvním století činnosti ruského dělostřelectva.hradeb, když bojová „služba", jak tehdy dělostřelectvu říkalo, „ohnivou střelbou" hájila hlavní město proti vpádu vojsk chána Tochtamyše. Na hlavni tohoto obrovitého děla prostý nápis: „Dělo vyrobil dělolijec Ondrij Čochov. Tento závěr umožňoval nabíjet dělo zadní částí hlavně, jak říkají dělostřelci „zezadu", což jak víme, zvyšuje rychlost střelby děla. Jeho hlaveň byla kovaná zpevněná železnými prstenci. Čochov roce 1586 odlil známé „Dělo-car", které dnes chová Kremlu. Překvapivé jsou jeho rozměry: průměr hlavně devětaosmdesát centimetrů délka přes pět metrů. „broky". století. Nejzajímavější však tom je, toto dělo nenabíjelo jistím hlavně, nýbrž zadní částí hlavně, jako děla nynější. 377 . Váží 400 pudů. Na začátku XV., kde soustřeďovala výroba ruských děl, byl jednou největších zbrojnic doby. V osmdesátých letech minulého století navštívil petrohradské Dělostřelecké museum německý „dělový král" Krupp. Slevači „Dělového dvora" byli jak tvůrci dokonalých děl, tak znamenití umělci. Mezi prvními dělolijci, jejichž jména známe, byli dva Jakubové. Toto ruské dělo chová leningradském Dělostřeleckém museu jako jedno z mála děl uchovaných dávných dob. Považoval vynálezce mechanického klínového závěru. století. Jaké bylo ruské dělostřelectvo těch dávných dobách? Více než před sto lety bylo Donu nalezeno starobylé dělo, které pochází XV. Proslulý „Dělový dvůr" Moskvě, založený roku 1478 příkaz Ivana III. Badatelé zjistili, ruští mistři vyráběli tato děla tak, že svářeli kováním železné pruhy rouru hlaveň, aby byla pevnější, nasa­ zovali železné prstence. Tehdy byl znám jako bohatý průmyslník a původce mnohých zdokonalení výrobě děl. Děla jejich výroby, dochovaná do dnešní doby, jsou zdobena relieíy, jež zobrazují rozličné figury celé výjevy. Zprvu lili Rusku děla pouze bronzu, stejně jako celém světě. historii ruského dělostřelectva nich následovali „Jakubovi učedníci Vaňa Vasjuk" a dále dva znamenití mistři Semjon Dubinin Andrej Čochov. Tam bylo klínové zařízení, uzavírající „vývrt" hlavně. století bylo Rusku zavedeno lití děl." Ruští vynálezci předstihli mnoho let, někdy staletí, výtvory cizozem­ ských mistrů. Kanón byl určen střelbě malými kameny, zv. „Dělový král" dlouho procházel síně musea prohlížel skvělou práci ruských mistrů