Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 382 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proslulý „Dělový dvůr" Moskvě, založený roku 1478 příkaz Ivana III. století. století bylo Rusku zavedeno lití děl. „broky". Jaké bylo ruské dělostřelectvo těch dávných dobách? Více než před sto lety bylo Donu nalezeno starobylé dělo, které pochází XV. Mezi prvními dělolijci, jejichž jména známe, byli dva Jakubové. Váží 400 pudů. Tehdy byl znám jako bohatý průmyslník a původce mnohých zdokonalení výrobě děl. Čochov roce 1586 odlil známé „Dělo-car", které dnes chová Kremlu. První kanóny, podobně jako dnes lodi, měly každý svůj název jako „Vlk", „Gamajun", „Jednorožec", „Lev", které pocházejí vyobrazení odlitých na povrchu děl; děla ,,Bogdan" „Timofej" byla nazvána jmény svých tvůrců, mistrů zbrojířů. tom nás přesvědčuje také to, okolí Usťužny Železnopolské, která byla jedním nej­ důležitějších kovoprůmyslových středisek Ruska, bylo nalezeno asi třicet děl, pocházejících XV. 377 . Považoval vynálezce mechanického klínového závěru." Ruští vynálezci předstihli mnoho let, někdy staletí, výtvory cizozem­ ských mistrů. Toto ruské dělo chová leningradském Dělostřeleckém museu jako jedno z mála děl uchovaných dávných dob. Na začátku XV. Kanón byl určen střelbě malými kameny, zv. Zvonařští mistři, prvotřídní slevači, jako první osvojili tuto výrobu. Tento závěr umožňoval nabíjet dělo zadní částí hlavně, jak říkají dělostřelci „zezadu", což jak víme, zvyšuje rychlost střelby děla. Zprvu lili Rusku děla pouze bronzu, stejně jako celém světě. Slevači „Dělového dvora" byli jak tvůrci dokonalých děl, tak znamenití umělci. „Dělový král" dlouho procházel síně musea prohlížel skvělou práci ruských mistrů. I další archeologické objevy nám vyprávějí širokém rozmachu, který nastal ve výrobě děl již prvním století činnosti ruského dělostřelectva. V osmdesátých letech minulého století navštívil petrohradské Dělostřelecké museum německý „dělový král" Krupp. Na hlavni tohoto obrovitého děla prostý nápis: „Dělo vyrobil dělolijec Ondrij Čochov. Jeho hlaveň byla kovaná zpevněná železnými prstenci. Děla jejich výroby, dochovaná do dnešní doby, jsou zdobena relieíy, jež zobrazují rozličné figury celé výjevy. století. Tam bylo klínové zařízení, uzavírající „vývrt" hlavně. Překvapivé jsou jeho rozměry: průměr hlavně devětaosmdesát centimetrů délka přes pět metrů. Nejzajímavější však tom je, toto dělo nenabíjelo jistím hlavně, nýbrž zadní částí hlavně, jako děla nynější. lafetu sloužila těžká dubová kláda. historii ruského dělostřelectva nich následovali „Jakubovi učedníci Vaňa Vasjuk" a dále dva znamenití mistři Semjon Dubinin Andrej Čochov., kde soustřeďovala výroba ruských děl, byl jednou největších zbrojnic doby. Badatelé zjistili, ruští mistři vyráběli tato děla tak, že svářeli kováním železné pruhy rouru hlaveň, aby byla pevnější, nasa­ zovali železné prstence.hradeb, když bojová „služba", jak tehdy dělostřelectvu říkalo, „ohnivou střelbou" hájila hlavní město proti vpádu vojsk chána Tochtamyše