Nejzajímavější však tom je, toto dělo nenabíjelo jistím
hlavně, nýbrž zadní částí hlavně, jako děla nynější. Tam bylo klínové zařízení,
uzavírající „vývrt" hlavně.
Kanón byl určen střelbě malými kameny, zv. „broky". Badatelé zjistili, ruští mistři vyráběli tato děla tak,
že svářeli kováním železné pruhy rouru hlaveň, aby byla pevnější, nasa
zovali železné prstence.
I další archeologické objevy nám vyprávějí širokém rozmachu, který nastal
ve výrobě děl již prvním století činnosti ruského dělostřelectva.
Mezi prvními dělolijci, jejichž jména známe, byli dva Jakubové. historii
ruského dělostřelectva nich následovali „Jakubovi učedníci Vaňa Vasjuk"
a dále dva znamenití mistři Semjon Dubinin Andrej Čochov. tom nás
přesvědčuje také to, okolí Usťužny Železnopolské, která byla jedním nej
důležitějších kovoprůmyslových středisek Ruska, bylo nalezeno asi třicet děl,
pocházejících XV. Tehdy byl znám jako bohatý průmyslník
a původce mnohých zdokonalení výrobě děl.
Na hlavni tohoto obrovitého děla prostý nápis: „Dělo vyrobil dělolijec
Ondrij Čochov. Proslulý „Dělový dvůr" Moskvě,
založený roku 1478 příkaz Ivana III.
377
.
„Dělový král" dlouho procházel síně musea prohlížel skvělou práci ruských
mistrů.
Na začátku XV. Překvapivé jsou
jeho rozměry: průměr hlavně devětaosmdesát centimetrů délka přes pět metrů. století. Váží 400 pudů.
První kanóny, podobně jako dnes lodi, měly každý svůj název jako „Vlk",
„Gamajun", „Jednorožec", „Lev", které pocházejí vyobrazení odlitých na
povrchu děl; děla ,,Bogdan" „Timofej" byla nazvána jmény svých tvůrců,
mistrů zbrojířů. Děla jejich výroby, dochovaná do
dnešní doby, jsou zdobena relieíy, jež zobrazují rozličné figury celé výjevy.
Toto ruské dělo chová leningradském Dělostřeleckém museu jako jedno
z mála děl uchovaných dávných dob. Slevači „Dělového dvora" byli jak
tvůrci dokonalých děl, tak znamenití umělci. lafetu sloužila těžká
dubová kláda. Považoval vynálezce
mechanického klínového závěru."
Ruští vynálezci předstihli mnoho let, někdy staletí, výtvory cizozem
ských mistrů. Zprvu lili Rusku děla
pouze bronzu, stejně jako celém světě., kde soustřeďovala výroba ruských
děl, byl jednou největších zbrojnic doby. Tento závěr umožňoval nabíjet dělo zadní částí
hlavně, jak říkají dělostřelci „zezadu", což jak víme, zvyšuje rychlost střelby děla. století.hradeb, když bojová „služba", jak tehdy dělostřelectvu říkalo, „ohnivou
střelbou" hájila hlavní město proti vpádu vojsk chána Tochtamyše. Jeho
hlaveň byla kovaná zpevněná železnými prstenci.
V osmdesátých letech minulého století navštívil petrohradské Dělostřelecké
museum německý „dělový král" Krupp. Čochov roce
1586 odlil známé „Dělo-car", které dnes chová Kremlu. Zvonařští mistři,
prvotřídní slevači, jako první osvojili tuto výrobu.
Jaké bylo ruské dělostřelectvo těch dávných dobách? Více než před sto
lety bylo Donu nalezeno starobylé dělo, které pochází XV. století bylo Rusku zavedeno lití děl
