Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 382 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Badatelé zjistili, ruští mistři vyráběli tato děla tak, že svářeli kováním železné pruhy rouru hlaveň, aby byla pevnější, nasa­ zovali železné prstence. Toto ruské dělo chová leningradském Dělostřeleckém museu jako jedno z mála děl uchovaných dávných dob. Nejzajímavější však tom je, toto dělo nenabíjelo jistím hlavně, nýbrž zadní částí hlavně, jako děla nynější. Považoval vynálezce mechanického klínového závěru. Kanón byl určen střelbě malými kameny, zv. Zvonařští mistři, prvotřídní slevači, jako první osvojili tuto výrobu. Jaké bylo ruské dělostřelectvo těch dávných dobách? Více než před sto lety bylo Donu nalezeno starobylé dělo, které pochází XV. Mezi prvními dělolijci, jejichž jména známe, byli dva Jakubové. Zprvu lili Rusku děla pouze bronzu, stejně jako celém světě. Tam bylo klínové zařízení, uzavírající „vývrt" hlavně.hradeb, když bojová „služba", jak tehdy dělostřelectvu říkalo, „ohnivou střelbou" hájila hlavní město proti vpádu vojsk chána Tochtamyše. Překvapivé jsou jeho rozměry: průměr hlavně devětaosmdesát centimetrů délka přes pět metrů. Na hlavni tohoto obrovitého děla prostý nápis: „Dělo vyrobil dělolijec Ondrij Čochov. „broky". Tento závěr umožňoval nabíjet dělo zadní částí hlavně, jak říkají dělostřelci „zezadu", což jak víme, zvyšuje rychlost střelby děla. historii ruského dělostřelectva nich následovali „Jakubovi učedníci Vaňa Vasjuk" a dále dva znamenití mistři Semjon Dubinin Andrej Čochov. „Dělový král" dlouho procházel síně musea prohlížel skvělou práci ruských mistrů. I další archeologické objevy nám vyprávějí širokém rozmachu, který nastal ve výrobě děl již prvním století činnosti ruského dělostřelectva. Slevači „Dělového dvora" byli jak tvůrci dokonalých děl, tak znamenití umělci. Tehdy byl znám jako bohatý průmyslník a původce mnohých zdokonalení výrobě děl. V osmdesátých letech minulého století navštívil petrohradské Dělostřelecké museum německý „dělový král" Krupp. lafetu sloužila těžká dubová kláda. Děla jejich výroby, dochovaná do dnešní doby, jsou zdobena relieíy, jež zobrazují rozličné figury celé výjevy." Ruští vynálezci předstihli mnoho let, někdy staletí, výtvory cizozem­ ských mistrů. Váží 400 pudů. Proslulý „Dělový dvůr" Moskvě, založený roku 1478 příkaz Ivana III., kde soustřeďovala výroba ruských děl, byl jednou největších zbrojnic doby. tom nás přesvědčuje také to, okolí Usťužny Železnopolské, která byla jedním nej­ důležitějších kovoprůmyslových středisek Ruska, bylo nalezeno asi třicet děl, pocházejících XV. Na začátku XV. Čochov roce 1586 odlil známé „Dělo-car", které dnes chová Kremlu. století bylo Rusku zavedeno lití děl. 377 . století. První kanóny, podobně jako dnes lodi, měly každý svůj název jako „Vlk", „Gamajun", „Jednorožec", „Lev", které pocházejí vyobrazení odlitých na povrchu děl; děla ,,Bogdan" „Timofej" byla nazvána jmény svých tvůrců, mistrů zbrojířů. Jeho hlaveň byla kovaná zpevněná železnými prstenci. století