Nyní jsou všechny helikoptéry světě vybaveny tímto zdařilým mecha
nismem, sloužícím jako výškové směrové kormidlo, ale také jako samočinný
regulátor stability stroje vzduchu. Lomonosov vymyslil předvedl stroj,
který nazval ,aerodrom‘ který určen tomu, aby křídly, uváděnými vodo
rovně pohybu hodinovým perem, stlačoval vzduch vznášel horních
vrstev atmosféry Stroj byl zavěšen lanku, přehozeném přes dvě kladky,
a udržoval rovnováze závažím, zavěšeným druhému konci lanka."
Tak Rusku byl tedy téměř před dvěma sty lety prvé světě vyzkoušen
fungující model helikoptéry. Roku 1869 začal Lodygin konstruovat helikoptéru napsal: „Když na
nějakou hmotu bude působit Archimedův šroub když síla šroubu bude větší
než váha hmoty, zdvihne hmota směrem působení síly. Brzy potom postavil Jurjevovu helikoptéru
studentský vzduchoplavecký kroužek Žukovského byla předváděna mezi
národní letecké výstavě roku 1912, kde Jurjev dostal zlatou medaili.
Po Říjnové revoluci konstrukci helikoptér věnoval Ústřední aerohydrody-
namický ústav. nutno
se zmínit práci Lodygina, kterého čtenář zná jako vynálezce elektrické
žárovky. tento princip převzali
od Jurjeva četní zahraniční konstruktéři. Když
bylo pero spuštěno, stroj rychle stoupal, tak sliboval žádanou činnost." Helikoptéra měla mít
dvě vrtule poháněné elektromotory, jednu vodorovnou pro stoupání jednu
svislou pro pohyb vpřed. Vy
tváří opačnou sílu, jež zabraňuje otáčení helikoptéry.
Na Lomonosovově myšlence pracovalo mnoho ruských vynálezců.
Veliká vodorovná vrtule, jejíž pomocí stroj vznášel vzduchu, byla
vybavena zvláštním zařízením automatem pro sklánění vrtule, čímž řídil
směr stroj nabyl stability.
Protože helikoptéra podle zákona reakce při otáčení vrtule snaží otáčet na
opačnou stranu, zabránil tomu Jurjev malou svislou vrtulí ocase stroje. Žádný zahraniční model helikoptéry nelétal mohl jen
„skákat".Stroj byl brzo vyroben vyzkoušen. Zajímavý projekt Lodyginův zůstal nedokončen.
368
. zápisech petrohradské Akademie věd
se této události vypravuje takto: „Rada.
Boris Nikolajevič Jurjev, nyní řádný člen Akademie věd SSSR, začal
svou práci helikoptéře roku 1909.
V tomto výtvoru ruského inženýra byla jednoduchost zařízení spojena dů
myslným řešením mnoha konstrukčních otázek. Tam byla roku 1930 postavena první skutečně létající helikoptéra
„CAGI-ZA-1".
Přehled jmen ruských vynálezců, kteří zabývali sestrojováním helikoptéry,
vede nás žákovi Žukovského, Borisovi Nikolajeviči Jurjevovi, který
vyřešil tento důležitý problém správně zajímavě.
Už několik leť sestrojil laureát Stalinovy ceny Bratuchin účasti akade
mika Jurjeva dvouvrtulovou helikoptéru velmi dobrými letovými vlastnostmi.
První světová válka překazila plán zdokonalení znamenitého Jurjevova
vynálezu.
Teprve později létající helikoptéry objevily Americe byly přitom velmi
podobné sovětským
