Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 367 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozsah prací, které byly přitom vykonány, překvapuje svou velikostí. Vody veliké ruské řeky dospěly zdem starobylého moskevského Kremlu. Přes milion hektolitrů vody přechází každodenně Volhy řeky Moskvy, jejíž hladina hlavním městě zdvihla tři metry. století zvláštní vojenský oddíl pod vedením plukovníka Falejeva pokoušel výbušnými náložemi uvolnit střed řeky. Roku 1843 znovu začala stavět tak zvaná „nová cesta“ pro 362 . Práce jeho prokopání postupovaly nevídanou rychlostí. Průplav, který velikosti třetí světě, velkolepou dopravní tepnou. Neúspěch těchto pokusů vedl stavbě oklikového průplavu pro plavidla. Stavba byla provedena, ale průplav byl příliš nedokonalý prakticky ne­ mohlo využít. Tato myšlenka znovu objevila sto let, počátku minulého věku, kdy bylo nutno dodávat Moskvy veliké množství stavebního materiálu Povolží. Panamský průplav příklad stavěl třiatřicet let, Suezský přes deset let. Již pět let byla stavba průplavu skončena. na konci XVIII. trasy průplavu měly být zahrnuty řeky Istra Sestra. Voda sevřená žulou ohromnou silou tříštila kameny.Asi před dvěma sty lety předložil nadaný vynálezce Leontij Šamšurenkov návrh spojení Volhy řekou Moskvou. Se stejně mohutným rozmachem byl sovětské vlády řešen ještě jeden hydrotechnický dopravní problém splavnost Dněpru. Moskevský průplav nejen slouží potřebám sovětské dopravy, nýbrž dodává také vodu pro hlavní město. Jen lehká plavidla, řízená zkušenými místními plavci, mohla projet mezi kamennými zuby dněperských peřejí. Vodnatá řeka měla svém středním toku velké kamenité peřeje, pokrývající v některých místech téměř celou šířku řeky. dlouhé vodní cestě Černému moři stála tato přehrada celé věky znehodnocovala dopravní význam Dněpru. Přepravují něm miliony cestujících miliony tun nákladů. Toto jezero dobře známo Moskvanům milujícím rybolov. Moskevské moře, které přehrazené Volze utvořilo, rozlilo rozloze 327 čtverečních kilometrů. V minulosti bylo podniknuto mnoho pokusů splavnění peřejí. Průplav postupně zarůstal, sesouval se, zanechal sobě jako památku jen veliké Seněžské jezero, utvořené hrází řeky Sestry. Kanál byl vybudován. Celková délka Moskevského kanálu činí 128 kilometrů. Roku 1826 začala stavba, která protáhla téměř pětadvacet let. Stačí říci, než stavitelé převedli vodu Volhy hlavnímu městu, vykopali přes 200 milionů krychlových metrů zeminy použili více než sedmi milionů krych­ lových metrů betonu. Byl vypracován návrh průplayu spojujícího přítoky horní Volhy přítoky řeky Moskvy. Ale neměl dlouhého trvání. Železnice Petrohrad—Moskva, která byla vbrzku nato postavena, význam této celkem málo dokonalé vodní soustavy značně zmenšila. mnoho kilometrů bylo slyšet řev rachot hrozných peřejí, zvaných „Něnasytěc". Teprve naší době popud soudruha Stalina doopravdy hnulo problé­ mem spojení Volhy řekou Moskvou přistoupilo konečnému řešení