Na neschůdném sněhu aerosaních přivážela nejkratší cestou léčiva
a odváželi ranění.
Úspěchy byly tak zřejmé, první světové válce používala těchto
aerosaní zimě ruská armáda jako spojovacího prostředku.
Moderní aerosaně, vybavené mohutnými leteckými motory, jedou rychlostí
až sedmdesát kilometrů hodinu mají pohodlné vytopené kabiny. Aerosaně převážely pět cestujících dosahovaly veliké
rychlosti. Saně byly vyzkoušeny
v mnoha soutěžích stálých aerosaňových linkách drsném podnebí Arktidy.
Už rok potom, února 1911, vykonala Ruská automobilní společnost
první zkoušky pořádala závody aerosaní několika konstruktérů.
První aerosaně vrtulí sestrojila Rusku skupina inženýrů nadšenců
roku 1910. Proto zá
kladem dobrého chodu aerosaní jsou nejlehčí lyže. tomto
rámu byl umístěn jednoválcový motor, spojený řemenovým převodem vrtulí. Saně skládaly páru lyží, připevněných lehkému rámu.
Po Veliké říjnové socialistické revoluci konstrukcí stavbou aerosaní
začaly zabývat největší vědecké ústavy Sovětském svazu CAGI NÁMI.“ shodě tehdejší úrovní roz
voje techniky mohl Kulagin využít pro samohybné saně jen síly větru.
348
.První saně-samokluzy byly sestrojeny teprve sto let.
Byla vypracována dokonalá konstrukce aerosaní. Projížděl
se nich prázdných prostranstvích noci. Jejich lehké saně volně jezdily ledu řek moře plachtami. tomto období
stavěli aerosaně Moskvě Želtuchov Meller, Petrohradě Lebeděv, Ufě
Veděnějev, Kyjevě skupina studentů kyjevské university.
Téže síly využili pro dopravu ledě obyvatelé severních krajů Ruska —
pomořané.
Mezi četnými projekty, které Akademie došly, zasluhoval zvláštní pozor
nosti návrh poslaný Ruska.
V době Veliké vlastenecké války měla sovětská vojska zvláštní aerosaňové
jednotky, které konaly frontě sanitní službu.
Inženýr Kuzin uvážil tuto okolnost sestrojil roku 1912 aerosaně zname
nitými jízdními vlastnostmi. lehkou konstrukci saní byl postaven zvlášť lehký
letecký motor vrtulí.
Čím těžší byly saně, tím větší tření musily zdolávat při pohybu. Podívejme se, jak se
v jedné písemnosti počátku minulélo století popisuje tento zajímavý vynález
Moskvana Ivana Kulagina: „Jauzské papírny dělník Ivánek Kulagin vymyslil
saně plachtou, těch saní jsou dvě křídla jezdit mohou bez koní.
Tyto lehké saně, vypočtené jednoho člověka, jely rychlostí deset patnáct
kilometrů hodinu.
Jeho autorem byl znamenitý učenec, člen petrohradské Akademie věd
Daniel Bernoulli. Ruský akademik navrhoval opatřit lod bocích dvěma lopat
kovými koly, způsob těch, která jsou teď lodích říčních.
P Í
Roku 1753 vyhlásila pařížská Akademie věd soutěž konstrukci lodi,
která nebyla poháněna silou větru, nýbrž nějakou jinou mechanickou silou
