Jeho autorem byl znamenitý učenec, člen petrohradské Akademie věd
Daniel Bernoulli.
Téže síly využili pro dopravu ledě obyvatelé severních krajů Ruska —
pomořané. Jejich lehké saně volně jezdily ledu řek moře plachtami.
P Í
Roku 1753 vyhlásila pařížská Akademie věd soutěž konstrukci lodi,
která nebyla poháněna silou větru, nýbrž nějakou jinou mechanickou silou. Saně byly vyzkoušeny
v mnoha soutěžích stálých aerosaňových linkách drsném podnebí Arktidy.
Byla vypracována dokonalá konstrukce aerosaní.
Už rok potom, února 1911, vykonala Ruská automobilní společnost
první zkoušky pořádala závody aerosaní několika konstruktérů.
Čím těžší byly saně, tím větší tření musily zdolávat při pohybu.
Po Veliké říjnové socialistické revoluci konstrukcí stavbou aerosaní
začaly zabývat největší vědecké ústavy Sovětském svazu CAGI NÁMI. Saně skládaly páru lyží, připevněných lehkému rámu. Ruský akademik navrhoval opatřit lod bocích dvěma lopat
kovými koly, způsob těch, která jsou teď lodích říčních.
348
. lehkou konstrukci saní byl postaven zvlášť lehký
letecký motor vrtulí. tomto
rámu byl umístěn jednoválcový motor, spojený řemenovým převodem vrtulí. Aerosaně převážely pět cestujících dosahovaly veliké
rychlosti. Proto zá
kladem dobrého chodu aerosaní jsou nejlehčí lyže.
V době Veliké vlastenecké války měla sovětská vojska zvláštní aerosaňové
jednotky, které konaly frontě sanitní službu.
Tyto lehké saně, vypočtené jednoho člověka, jely rychlostí deset patnáct
kilometrů hodinu. Projížděl
se nich prázdných prostranstvích noci.První saně-samokluzy byly sestrojeny teprve sto let.
Na neschůdném sněhu aerosaních přivážela nejkratší cestou léčiva
a odváželi ranění. tomto období
stavěli aerosaně Moskvě Želtuchov Meller, Petrohradě Lebeděv, Ufě
Veděnějev, Kyjevě skupina studentů kyjevské university.
První aerosaně vrtulí sestrojila Rusku skupina inženýrů nadšenců
roku 1910. Podívejme se, jak se
v jedné písemnosti počátku minulélo století popisuje tento zajímavý vynález
Moskvana Ivana Kulagina: „Jauzské papírny dělník Ivánek Kulagin vymyslil
saně plachtou, těch saní jsou dvě křídla jezdit mohou bez koní.“ shodě tehdejší úrovní roz
voje techniky mohl Kulagin využít pro samohybné saně jen síly větru.
Moderní aerosaně, vybavené mohutnými leteckými motory, jedou rychlostí
až sedmdesát kilometrů hodinu mají pohodlné vytopené kabiny.
Mezi četnými projekty, které Akademie došly, zasluhoval zvláštní pozor
nosti návrh poslaný Ruska.
Úspěchy byly tak zřejmé, první světové válce používala těchto
aerosaní zimě ruská armáda jako spojovacího prostředku.
Inženýr Kuzin uvážil tuto okolnost sestrojil roku 1912 aerosaně zname
nitými jízdními vlastnostmi
