Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 353 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Úspěchy byly tak zřejmé, první světové válce používala těchto aerosaní zimě ruská armáda jako spojovacího prostředku. Saně skládaly páru lyží, připevněných lehkému rámu. Na neschůdném sněhu aerosaních přivážela nejkratší cestou léčiva a odváželi ranění. Saně byly vyzkoušeny v mnoha soutěžích stálých aerosaňových linkách drsném podnebí Arktidy. Jeho autorem byl znamenitý učenec, člen petrohradské Akademie věd Daniel Bernoulli. Aerosaně převážely pět cestujících dosahovaly veliké rychlosti. Čím těžší byly saně, tím větší tření musily zdolávat při pohybu. Tyto lehké saně, vypočtené jednoho člověka, jely rychlostí deset patnáct kilometrů hodinu.První saně-samokluzy byly sestrojeny teprve sto let. Projížděl se nich prázdných prostranstvích noci. Jejich lehké saně volně jezdily ledu řek moře plachtami. Už rok potom, února 1911, vykonala Ruská automobilní společnost první zkoušky pořádala závody aerosaní několika konstruktérů. První aerosaně vrtulí sestrojila Rusku skupina inženýrů nadšenců roku 1910. tomto rámu byl umístěn jednoválcový motor, spojený řemenovým převodem vrtulí. Moderní aerosaně, vybavené mohutnými leteckými motory, jedou rychlostí až sedmdesát kilometrů hodinu mají pohodlné vytopené kabiny. Proto zá­ kladem dobrého chodu aerosaní jsou nejlehčí lyže. Byla vypracována dokonalá konstrukce aerosaní. Ruský akademik navrhoval opatřit lod bocích dvěma lopat­ kovými koly, způsob těch, která jsou teď lodích říčních. Mezi četnými projekty, které Akademie došly, zasluhoval zvláštní pozor­ nosti návrh poslaný Ruska. lehkou konstrukci saní byl postaven zvlášť lehký letecký motor vrtulí. tomto období stavěli aerosaně Moskvě Želtuchov Meller, Petrohradě Lebeděv, Ufě Veděnějev, Kyjevě skupina studentů kyjevské university. Podívejme se, jak se v jedné písemnosti počátku minulélo století popisuje tento zajímavý vynález Moskvana Ivana Kulagina: „Jauzské papírny dělník Ivánek Kulagin vymyslil saně plachtou, těch saní jsou dvě křídla jezdit mohou bez koní. V době Veliké vlastenecké války měla sovětská vojska zvláštní aerosaňové jednotky, které konaly frontě sanitní službu. Téže síly využili pro dopravu ledě obyvatelé severních krajů Ruska — pomořané. Po Veliké říjnové socialistické revoluci konstrukcí stavbou aerosaní začaly zabývat největší vědecké ústavy Sovětském svazu CAGI NÁMI. Inženýr Kuzin uvážil tuto okolnost sestrojil roku 1912 aerosaně zname­ nitými jízdními vlastnostmi. 348 .“ shodě tehdejší úrovní roz­ voje techniky mohl Kulagin využít pro samohybné saně jen síly větru. P Í Roku 1753 vyhlásila pařížská Akademie věd soutěž konstrukci lodi, která nebyla poháněna silou větru, nýbrž nějakou jinou mechanickou silou