Nohy člověka opíraly malá stupátka osy předního kola. Ale tento dřevěný velocipéd roku 1845, který si
mimochodem zasloužil názvu „kostitřes", byl miiohem méně dokonalý než
Artamonovův. ulicích Moskvy bylo hlučno.
Vyslovovalo při tom obyčejně jméno Karla von Drais něm jsme hovo
řili), který roku 1813 vynašel „koloběžku".
346
. předním kole, jehož průměr byl dvakrát větší než průměr
kola zadního, byly upevněny pedály. Konaly oficiální
slavnosti korunování cara Alexandra I. Dřevěné sedlo bylo připevněno na
pružině.
Jak praví slovník, „odměnil" Alexander vynálezce samohybu osvobodil
ho nevolnické závislosti.
V jeho čele jel jakémsi divném vozidle člověk.
Příjmení člověka, sedícího „samotočném vozíku“, znělo Artamonov.
Ze slovníku dovídáme, verchoturští šlechtici chtěli získat „nejvyšší
pozornost" imperátorovu, tak vypravili nevolníka-vynálezce Artamonova do
Moskvy jeho samohybu nařídili ukázat Moskvě přesně den
korunování.
Dalekou cestu 2500 kilometrů urazil Artamonov bídných cestách Ruska,
ale přijel stanovené lhůtě.
Vozidlo člověkem nikdo sebou netáhl, nikdo zezadu nepostrkoval,
jelo samo nepadalo stranu, což vzbuzovalo obecný podiv, ačkoli jeho kola
byla postavena nikoli vedle sebe jako obyčejných vozů, nýbrž sebou. Soudilo
se také, první šlapadla předního kola velocipédu sestrojil anglický me
chanik Mac-Millan roku 1840 teprve pěti letech Francouz Michaux
nazval vozidlo velocipéd. tomto vozidle sedělo jako na
koni jezdec odstrkoval nohama země.
Artamonovův velocipéd, sestrojený téměř půl století před „kostitřesem",
byl celý kovu.
Po velmi dlouhou dobu soudilo, velocipéd byl vynalezen hranicemi. Nebyla žádná šlapadla.
Velocipéd velmi starý skoro půl druhého století!
Dlouhá cesta vede prvního velocipédu modernímu jízdnímu kolu,
jehož používají statisíce lidí jako pohodlného dopravního prostředku.
Přijel Moskvy dalekého Uralu, verchoturského újezdu, samohybu
vlastní konstrukce.U
Bylo září roku 1801.
O této historii nám skoupě vypravuje „Slovník verchoturského újezdu11,
který chován sverdlovské oblastní knihovně. Svobodný člověk Artamonov odjel svém samo
hybu nazpět Ural. Řídítka, velocipédový rám kola vše
bylo zhotoveno lehkých železných pásů.
Když slavnosti dostoupily vrcholu, objevil neočekávaně podivný průvod
velikého davu lidí. Seděl jako koni na
lavičce nad dvěma tenkými železnými koly.
Tak dovídáme zrození prvního velocipédu světě první největší
velocipédové jízdě celkové délce přes pět tisíc kilometrů
