tvůrci prvního letadla světě, setkáme jménem vynikajícího Rusa
Alexandra Fjodoroviče Možajského. Připoutal velikému draku, jejž táhla lano
trojka koní, podle svědectví očitých svědků, kteří tuto událost zaznamenali
v „Kronštadtském věstníku", ročník 1877—1878, dvakrát vznesl do
vzduchu pohodlně létal".
Právě vědecky odůvodnil „aerodynamický" let, ověřil správnost svých
závěrů modelu potom postavil vyzkoušel letadlo, šestadvacet let před
Američany bratry Wrightovými, kterým hranicemi ještě dnes přisuzuje
prvenství stavbě letadla.
Prvenství podobných výzkumech obyčejně přisuzuje rakouskému plach-
taři Lilienthalovi,1 ale ten jimi začal zabývat teprve deset let po
Možajském."
Možajskij začal studiem klouzavého snášení letícího ptáka. red. Zkoumal křídla
a ocas holuba, vypočítával jejich rozměry, polohu těžiště ptáků usilovně se
snažil vyrvat přírodě tajemství letu. Létal dokonce tehdy, když na
něj jako dodatečné zatížení kladli dosti těžký důstojnický kordík. (Pozn.
S neobyčejnou houževnatostí řešil otázku otázkou, jak naskytovaly
na cestě vytouženým cílem."
Když Možajskij obeznámil vzdušným drakem, přešel dalšímu stupni
zkoumání: sestrojil model letadla.
Ještě výše ocenil létající model Možajského člen moskevského Technického
výboru, plukovník Bogoslovskij.
Alexander Fjodorovič Možajskij narodil roku 1825 rodině námořního
důstojníka, absolvoval kadetní školu stal námořníkem, důstojníkem vá
lečné lodi „Prochor". Jeho syn vzpomínal
na tento krok Možajského později napsal: „Alexander Fjodorovič kladl vznik
své myšlenky vzduchoplaveckého přístroje roku 1855 odvodil pozorování
ptáků.
Od studia ptáků přešel ruský badatel pokusům vzdušnými draky. Tu
dosáhl Znamenitých úspěchů.
Skoro třicet let svého života zasvětil Možajskij studiu vzdušné plavby. Byl poháněn třemi vrtulemi; otáčely hodinovým perem. Dělo rovněž deset let před prvními podobnými
pokusy Francii Anglii.
Námořní služba Možajského neuspokojovala; zajímala otázka vzducho-
plavby, ještě jako zcela mladý člověk odešel výslužby. vyd.
Podle vyprávění profesora Alymova vzduchoplavce Spicyna, kteří byli při
pokusech přítomni, model „létal zcela volně".)
323
. lednu roku 1877 napsal „Kronštadtském
věstníku":
1 Otto Lilienthal narodil 1848 Anklamu (Přední Pomořany), zemřel 1896
v Rhinové (Prusko). Psal: „Čím větší rychlost pohybu, tím větší tíhu plocha unese.
Možajskij odvodil základě mnoha pokusů základní zákon pro vztlak
křídla.
Jeho sebeobětovný pracovitý život, tvůrčí život geniálního člověka, úporně
zápasícího uskutečnění své ideje, poznali jsme teprve nedávných letech ve
vší jeho velikosti, díky výzkumům sovětských badatelů. Tento model již měl všechny základní složky
moderního letadla
