' R
Vynález spalovacího motoru zahájil novou éru rozvoji dopravy pozemní,
vodní vzdušné. příznačné, Kateřina II. Tak tomu bylo ge
niálním vynálezem Ignatije Stěpanoviče Kostoviče, který prvý zkonstruoval
benzinový motor elektrickým zapalováním.
Daimlera.
Bádání sovětských vědců však vyvrací Daimlerovo prvenství konstrukci
motoru potvrzuje nespornou prioritu ruského inženýra, který několik let
předešel stavbu motorů zahraničí.** dva byli, kdo zničili Polzunovův stroj
a zůstavili něm jen zbořeniště, pro něž udrželo lidové pojmenování „polzu-
novovské popeliště**. Podle jeho slov Polzunov pouze „napodobil proslulý anglický stroj
se dvěma válci**, ačkoliv době skutečnosti nikde světě takových strojů
ještě nebylo. Neznali nemilovali
svou zemi ruský lid, přejímali cizí obyčeje módy klaněli zahraniční^
„novotám**.zapomenuto? Proč tak nekriticky počal oslavovat anglický vynálezce Watt,
který postavil svůj parní stroj teprve roku 1784, dvacet let sestro
jení ruského parního stroje ?
Vinu tom měli lidé, kteří tehdejším Rusku vládli.
298
. Daimler sestrojil 1885 petrolejový spalovací motor výkonem asi
deseti koní umístil jej kočár. stalo devět let tom, co
zemřel bídě ruský tvůrce parního stroje, geniální Polzunov. tehdy prý zrodil motor. roku 1775 nabízela prostřednictvím
svého vyslance Anglii ještě málo známému Wattoví místo Rusku neslý
chané štědrou odměnu tisíc liber sterlingů. Jistě byl udiven velikostí tohoto kolosálního
stroje. Úmyslně však popsal „polzunovovský div“ jako dílo žalostné života
neschopné.
Polzunovův stroj byl nakonec zničen zločinem ředitelů hutě, Irmana Mille-
ra.
Po celá desetiletí zamlčovali západní historikové jejich stoupenci Rusku
vedoucí úlohu ruského myšlení tomto oboru techniky.
Sovětští badatelé, historikové techniky, zjistili dějinnou pravdu Polzuno-
vovi veškeré její slávě. Roku 1779 vydali neuvěřitelný rozkaz: „Ohňový stroj rozebrat, strojovnu
zbourat dříví účelně upotřebit.
Jeho proslulost nesmrtelná.
Polzunovova památka však nemohla být vyrvána srdcí ruských lidí. drahá všem lidem naší vlasti, níž prvé
ira světě práce stala svobodnou technika změnila skutečného přítele
člověka.
Ještě mnoho let jeho smrti altajští starousedlíci vyprávěli Polzuno-
vovi, člověku, který pochopil tajemství síly ohně který pokusil mocným
strojem ulehčit práci svých krajanů.
Až nedávná mělo to, vynález německého inženýra G. jiného však
mohlo vládnoucích kruhů očekávat ?
Polzunovův stroj době viděl vlastní oči profesor Falk, zahraniční
učenec, který cestoval Rusku
