Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo.
Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů.
Linenův čin byl prostě krádež.Nedostatek takové klasifikace byl citelný.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny. 'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek. počátku XX.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor. století. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat
