'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem.
Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu.Nedostatek takové klasifikace byl citelný. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů. století.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor.
Linenův čin byl prostě krádež.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů. počátku XX. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen.
Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí
