Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec.
Linenův čin byl prostě krádež.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu. 'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých.Nedostatek takové klasifikace byl citelný. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek.
Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII. počátku XX. století. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti
