Nedostatek takové klasifikace byl citelný.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII.
Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis. počátku XX. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů.
Linenův čin byl prostě krádež. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem. 'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
. století.
Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti
