Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis.Nedostatek takové klasifikace byl citelný.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně.
Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny. 'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí.
Linenův čin byl prostě krádež. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků. počátku XX. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy. století. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo