Nedostatek takové klasifikace byl citelný.
Mongeova klasifikace však ukázala tak složitá, učenec, když při třídění
došel jedenadvacáté třídě, zanechal své práce.
V třicátých letech našeho století byly německých rakouských odborných
časopisech uveřejňovány články jakéhosi profesora Rosenauera, který informoval
svět svých úspěších oboru klasifikace strojů. Svou klasifikaci založil ruský vědec na
rozboru těchto konstrukčních prvků mechanismu. Západě však nikdo ani nepokusil zlo
děje pranýřovat. Fran
couzský učenec Monge tehdy pokusil vnést pořádek světa mechanismů. století existo
valo veliké množství rozmanitých mechanismů stále jich přibývalo. Byly
jednoduché mechanismy, skládající jen několika dvojic pák kol, ale byly
i složité soustavy mnoha ozubených kol, kotoučů, pák jiných součástí. Naopak našli tam ochránci, kteří dokonce pokoušeli
zjednat Linenovi slávu.
Problém vytvoření skutečně vědecké systematiky mechanismů zůstával dlouho
nevyřešen. skutečnosti Rosenauer,
který kdysi byl posluchačem petrohradské polytechniky, níž přednášel Assur,
uveřejňoval pod svým jménem nepatrně pozměněné výňatky klasického díla
Assurova. počátku XX.
Někteří nich snažili vzít základ klasifikace ráz pohybu, konaného me
chanismem. Podle Assura můžeme mechanismy představit
jako zvláštní seskupení těchto prvků. Byl podvrh, nicméně však byl ochotně otiskován stránkách
vědeckých časopisů rakouských německých. století.
Věda Západě reagovala Assurovy objevitelské práce velmi podivně.
Všechny tyto soustavy však ukázaly umělé, neživotné.
Vyznat mnohotvárné změti strojů mechanismů bylo možno jen za
předpokladu, našel určitý základní princip, který umožnil roztřídit
je skupiny. Willis navrhoval klasifikovat mechanismy podle toho, jak
se jimi mění rychlosti. jedné skupiny zařadili mechanismy, které převádějí přímočarý
pohyb pohyb kruhový, druhé skupiny mechanismy, převádějící kruhový
pohyb křivočarý, atd.
Na základě pronikavého vědeckého rozboru mechanismů dospěl Assur
k závěru, každý, nejsložitější mechanismus můžeme považovat soubor
několika jednodušších složek.
V téže době uveřejnil Německu jiný profesor.
Assurova práce nejen pomohla vyznat dosavadních strojích, nýbrž
stala též užitečným vodítkem při navrhování nových strojů. Linen, „svou vlastní'* klasi
fikaci strojů, která nebyla ničím jiným než přímým napodobením vynikající
práce Assurovy.
Později klasifikace mechanismů ujali jiní zahraniční vědci, Hachette,
Béthencourt, Willis.
Linenův čin byl prostě krádež. Mechanismy
zjevně stejnorodé byly podle těchto klasifikací zařazeny různých skupin.
První pokusy sestavit klasifikaci strojů konaly XVIII.
Tento naléhavý problém mechaniky dovedl rozřešit teprve ruský vědec. 'Americký vědec Dejong svých článcích,
uveřejňovaných letech 1942—43, prohlásil Linena tvůrce vědecké klasifi-
283
