Takto každá litera
byla zašifrována podobě zvláštního elektrického signálu.
Úsilí odstranění tření správný systém mazání technice velký význam.
Petrov dokázal, správně mazané tuhé plochy nemohou zadřít, poně
vadž sebe odděluje tenký povlak. století, kdy rozvoj průmyslu byl obzvláště prudký, závisely
na správném vyřešení těchto problémů všechen další pokrok techniky úspěch
snah velké rychlosti větší výkon. zcela jisto, konstruktéři sázecích strojů
v zahraničí obeznámili pracemi ruského vynálezce využili jeho myšlenek
k vytvoření svých strojů. „Jestliže kapalinová vrstvička, která
maže dvě tuhá tělesa, odděluje jedno těleso drahého, zřejmě nemůže vznik
nout přímé tření tuhých těles sebe. prvém případě tření bude skládat tření mezi tuhým
tělesem kapalinou tření, vznikajícího při otáčení vrstvičkách kapaliny
samé. Tření mazaném ložisku jiný ráz než
tření sucho. hodinu
vysázel 600 typů, znamená, svou rychlostí vyrovnal dnešním sázecím
strojům.
* *
*
Velkých vědeckých úspěchů dosáhli ruští badatelé také oboru nauky
o třeni, což jedna nejobtížnějších nejdůležitějších kapitol nauky strojích."
Stroj Kňagininského skládal dvou částí: šifrovacího zařízení, které
psalo text, při čemž písmena byla nahrazena soustavou otvorů, prodírkovaných
v papírovém pásu, vlastního sázecího stroje. Nad pásem bylo umístěno několik vypražených kon
taktů způsob „tykadel", která byla spojena soustavou elektromagnetických
ústrojí drahým pólem baterie. Při průchodu pásu pod „tykadly" zapadly do
jeho otvorů kontakty některých tykadel dotkly bubnu. Jeho automatický stroj objevil
o patnáct let dříve než linotyp šestadvacet let dříve než monotyp.
Automatický sázecí stroj Kňagininského byl velmi výkonný.
Kňagininskij tím, sázecí technice použil elektřiny, předešel půl století
vynálezce prvního zahraničního automatického dálnopisného stroje (teletype-
setter).
Při práci stroje běžel pás kovovém bubnu, který byl spojen jedním
pólem elektrické baterie.nadáni pro praktické věci přivedlo Kňagininského myšlenku vynalézt stroj,
který sázel, tak reformovat typografický průmysl. Sestrojením prvního automatického sázecího stroje světě předešel
Kňagininskij mnoho let zahraniční vynálezce.
Kňagininskij předváděl svůj stroj Paříži pravděpodobně tam také uve
řejnil jeho popis výkresy. Aby bylo možno vypočítat síly zde působící, nezbytno," pokračoval
Petrov, „aby konstruktéři strojů přibrali pomoc hydrodynamiku, nauku
o pohybu kapaliny."
274
.
Velkou pozornost učenec věnoval problému mazání tředch ploch. Ruský vědec, proslulý akademik Nikolaj
Pavlovič Petrov, uveřejnil roku 1882 „Inženýrském věstníku" práci nazvanou
„Tření strojích", níž osvětlil jedno „nejtemnějších míst" mechaniky.
Na kond XIX. Signály řídily ústrojí
pro zachycování liter, které pod vlivem signálů vyjímalo zásobníku příslušné
litery přenášelo řadečníku, kde řadily potřebné řádky
