století, kdy rozvoj průmyslu byl obzvláště prudký, závisely
na správném vyřešení těchto problémů všechen další pokrok techniky úspěch
snah velké rychlosti větší výkon."
274
. „Jestliže kapalinová vrstvička, která
maže dvě tuhá tělesa, odděluje jedno těleso drahého, zřejmě nemůže vznik
nout přímé tření tuhých těles sebe. Ruský vědec, proslulý akademik Nikolaj
Pavlovič Petrov, uveřejnil roku 1882 „Inženýrském věstníku" práci nazvanou
„Tření strojích", níž osvětlil jedno „nejtemnějších míst" mechaniky.
Na kond XIX.
Velkou pozornost učenec věnoval problému mazání tředch ploch.nadáni pro praktické věci přivedlo Kňagininského myšlenku vynalézt stroj,
který sázel, tak reformovat typografický průmysl. Sestrojením prvního automatického sázecího stroje světě předešel
Kňagininskij mnoho let zahraniční vynálezce. Takto každá litera
byla zašifrována podobě zvláštního elektrického signálu."
Stroj Kňagininského skládal dvou částí: šifrovacího zařízení, které
psalo text, při čemž písmena byla nahrazena soustavou otvorů, prodírkovaných
v papírovém pásu, vlastního sázecího stroje.
Úsilí odstranění tření správný systém mazání technice velký význam. prvém případě tření bude skládat tření mezi tuhým
tělesem kapalinou tření, vznikajícího při otáčení vrstvičkách kapaliny
samé.
Automatický sázecí stroj Kňagininského byl velmi výkonný. Tření mazaném ložisku jiný ráz než
tření sucho.
Při práci stroje běžel pás kovovém bubnu, který byl spojen jedním
pólem elektrické baterie. Při průchodu pásu pod „tykadly" zapadly do
jeho otvorů kontakty některých tykadel dotkly bubnu. Signály řídily ústrojí
pro zachycování liter, které pod vlivem signálů vyjímalo zásobníku příslušné
litery přenášelo řadečníku, kde řadily potřebné řádky.
Kňagininskij předváděl svůj stroj Paříži pravděpodobně tam také uve
řejnil jeho popis výkresy.
Kňagininskij tím, sázecí technice použil elektřiny, předešel půl století
vynálezce prvního zahraničního automatického dálnopisného stroje (teletype-
setter).
* *
*
Velkých vědeckých úspěchů dosáhli ruští badatelé také oboru nauky
o třeni, což jedna nejobtížnějších nejdůležitějších kapitol nauky strojích. zcela jisto, konstruktéři sázecích strojů
v zahraničí obeznámili pracemi ruského vynálezce využili jeho myšlenek
k vytvoření svých strojů. Aby bylo možno vypočítat síly zde působící, nezbytno," pokračoval
Petrov, „aby konstruktéři strojů přibrali pomoc hydrodynamiku, nauku
o pohybu kapaliny. hodinu
vysázel 600 typů, znamená, svou rychlostí vyrovnal dnešním sázecím
strojům.
Petrov dokázal, správně mazané tuhé plochy nemohou zadřít, poně
vadž sebe odděluje tenký povlak. Nad pásem bylo umístěno několik vypražených kon
taktů způsob „tykadel", která byla spojena soustavou elektromagnetických
ústrojí drahým pólem baterie. Jeho automatický stroj objevil
o patnáct let dříve než linotyp šestadvacet let dříve než monotyp
