tuto theorii ještě dnes opírají
konstruktéři mohutných antén vysílacích stanic, velkých zvedacích jeřábů nebo
stožárů dálkového vedení proudu vysokého napětí. Jeho syzraňský most
přes řeku Volhu neměl dlouho sobě rovna Evropě, jak velikosti, tak co
do svéráznosti konstrukce. Potom zatížil model, dráty stahující konstrukci rozkmital jako struny
a zjistil, tyto dráty různých částech nosníku vydávají tóny různé výšky.
V době Žuravskij vypracoval také obecnou theorii navrhování mřížových
prutových soustav pro jehlanové stavby.
Práce Žuravského dočkala důstojných pokračovatelů řadě mnoha
a mnoha ruských stavebních inženýrů.
Znamenitá schopnost Žuravského vědecky správnému chápání problémů
praktické stavební techniky jasně projevila, když byl svěřen úkol na
vrhnout vybudovat kovovou věž chrámu Petropavlovské pevnosti. Americký inženýr, pohrdaje přesným
matematickým výpočtem, stavěl příhradové mostní konstrukce tak, jejich
jednotlivé pruty byly zcela stejné celé délce nosníku, jak poblíž podpor,
tak uprostřed, kde most prohýbá.
Pokusy, modely matematické výpočty, které Žuravskij prováděl během
stavby věže, umožnily ruskému inženýrovi objevit velmi důležité způsoby vý
počtu nosníku tvaru Takové nosníky jsou nezbytným prvkem mostů, krovů
na budovách, železných koster závodních dílen, zkrátka všech velikých staveb.
Očekávání Žuravského splnilo, zatížení jednotlivých členů nosníku nebylo
stejné různých jeho částech. této cestě dosáhl velikých
úspěchů.
Žuravskij pečlivě prostudoval příhradovou konstrukci Howovu. Vybudoval tomu
zvláštní laboratoř, které žádná zahraniční laboratoř nevyrovnala. Ruský inže
nýr sestrojil model této konstrukce tomto modelu nahradil svorníkové spoje
dráty. Běleljubskij byl iniciátorem hojného používání vě
deckých způsobů zkoušek materiálu železničním stavitelství. Snažil nejprve nejpodrobněji ujasnit
povahu napětí, které vznikne všech částech budoucí stavby.
Žuravskij rozhodl pro stavbu jehlanovité věže, ačkoli taková úlohabyla
řešena světové technice prvé. Takto Žuravskij přesným pokusem zjistil zá
kladní vadu mostů amerického inženýra.rické mosty, sestavované nosníků podle soustavy inženýra Howa považované
tehdy nejlepší, nebyly dosti spolehlivé. Ruský inženýr Kerbedz podle
methody Žuravského vystavěl roku 1856 příhradový lehký, avšak neobyčejně
pevný kovový most přes řeku Lugu.
★ *
*
264
.
Druhý následovník Žuravského, Nikolaj Apollonovič Běleljubskij, vešel do
historie techniky jako tvůrce velikého počtu znamenitých mostů, kterými byly
nahrazeny dřevěné mosty, stavěné době Žuravského.
Zjištění Howova omylu bylo Žuravskému východiskem vytvoření zá
kladních vědeckých method pro stavbu mostů.
Žuravskij vypracoval způsob výpočtů mostních nosníků podle své theorie
navrhl vybudoval mnoho pozoruhodných železničních mostů, přes řeky Mstu
a Cnu jiné řeky
