Mluvou matematických sym
bolů možno vyjádřit každý mechanický pochod. Ame-
262
. Většina jeho vynálezů
zůstala pouze projektech. Přední pracovníci ruské techniky neměli vůbec žádnou
podporu vlády, naopak neustále musili zápasit nedůvěrou někdy přímo
i nepřátelstvím.
Jedním takových lidí byl geniální matematik mechanik Michail Vasil-
jevič Ostrogradskij, který zahájil svou činnost, jak již čtenáři známo, prvé
polovině XIX.
Zabýval theorii rázu, sestavil rovnice pohybu tuhého tělesa, prostudoval
šíření vln hladině kapalin atd.
Tvůrčí talent Žuravského rozvinul době bouřlivého vývoje železnič
ního stavitelství.
Na Západě ovšem zapomněli veliký objev ruského vědce. Rovnice, sestavené základě
principu Ostrogradského, ukazují inženýrům cestu nejlepšímu rozřešení da
ných problémů.
Velikým přínosem Ostrogradského pro vědu bylo stanovení „principu nej-
menší akce“, což základní kámen theoretické mechaniky.
Zkušenosti zahraničních současníků, stavějících železniční mosty Evropě
a Americe, nemohly rovněž mnoho říci nadanému ruskému inženýrovi.Sobakin Surnin konstruovali své stroje, uveřejnil akademik Gurjev své
práce theorii strojů mechanismů. století. mák
nedbajíce pravdy spojují tam principem nejmenší akce jméno Angličana Ha-
miltona.
Jen některé svých pozoruhodných nápadů mohl znamenitý vynálezce
Surnin uskutečnit prakticky vtělit kov nebo dřevo.
Zkušenosti poznatky jeho předchůdců, stavitelů obyčejných mostů, málo
se hodily pro projektování železničních mostů, které musí nést značně větší
dynamická zatížení.
Ruští vynálezci však byli velcí vlastenci.
Většina ruských novátorů vědě technice byla nucena tvořit neuvěři
telně těžkých podmínek. Připadla nejodpovědnější úloha stavba
železničních mostů, která době byla ještě málo prostudovaným oborem sta
vební mechaniky.
S použitím tohoto principu možno matematickými rovnicemi vyjádřit
pohyb sebesložitějších soustav kol, pák, kulis atd.
Ostrogradskij napsal ještě mnoho skvělých prací theoretické mechanice. Jména mnohých nich stala pýchou všeho
pokrokového lidstva. Veškeré mechanické
soustavy řídí principem, jejž objevil Ostrogradskij. Zaníceni horoucí láskou vlasti
neustávali své tvůrčí činnosti stále noví noví bojovníci pokrok vědy
i techniky vyrůstali ruského lidu.
Tak příklad akademik Kotělnikov, původem prostého lidu, měl ne
ustále spory akademiky cizinci, kteří snažili znevažovat jeho práce doka
zovat nezpůsobilost Rusů vědecké tvůrčí činnosti.
Mechaniku velice obohatil také žák Ostrogradského, inženýr Dmitrij Iva-
novič Žuravskij. Mladý inženýr byl jedním těch, kdož horlivě zúčastnili
výstavby komunikací zemi
