Rovnice, sestavené základě
principu Ostrogradského, ukazují inženýrům cestu nejlepšímu rozřešení da
ných problémů. Připadla nejodpovědnější úloha stavba
železničních mostů, která době byla ještě málo prostudovaným oborem sta
vební mechaniky.
Jedním takových lidí byl geniální matematik mechanik Michail Vasil-
jevič Ostrogradskij, který zahájil svou činnost, jak již čtenáři známo, prvé
polovině XIX.
Jen některé svých pozoruhodných nápadů mohl znamenitý vynálezce
Surnin uskutečnit prakticky vtělit kov nebo dřevo.
Zabýval theorii rázu, sestavil rovnice pohybu tuhého tělesa, prostudoval
šíření vln hladině kapalin atd.
Zkušenosti zahraničních současníků, stavějících železniční mosty Evropě
a Americe, nemohly rovněž mnoho říci nadanému ruskému inženýrovi.
Tvůrčí talent Žuravského rozvinul době bouřlivého vývoje železnič
ního stavitelství. století.
Ostrogradskij napsal ještě mnoho skvělých prací theoretické mechanice.
Ruští vynálezci však byli velcí vlastenci.
S použitím tohoto principu možno matematickými rovnicemi vyjádřit
pohyb sebesložitějších soustav kol, pák, kulis atd.
Velikým přínosem Ostrogradského pro vědu bylo stanovení „principu nej-
menší akce“, což základní kámen theoretické mechaniky.
Zkušenosti poznatky jeho předchůdců, stavitelů obyčejných mostů, málo
se hodily pro projektování železničních mostů, které musí nést značně větší
dynamická zatížení. Veškeré mechanické
soustavy řídí principem, jejž objevil Ostrogradskij.
Na Západě ovšem zapomněli veliký objev ruského vědce. Mluvou matematických sym
bolů možno vyjádřit každý mechanický pochod.Sobakin Surnin konstruovali své stroje, uveřejnil akademik Gurjev své
práce theorii strojů mechanismů. Většina jeho vynálezů
zůstala pouze projektech. mák
nedbajíce pravdy spojují tam principem nejmenší akce jméno Angličana Ha-
miltona.
Většina ruských novátorů vědě technice byla nucena tvořit neuvěři
telně těžkých podmínek. Zaníceni horoucí láskou vlasti
neustávali své tvůrčí činnosti stále noví noví bojovníci pokrok vědy
i techniky vyrůstali ruského lidu.
Tak příklad akademik Kotělnikov, původem prostého lidu, měl ne
ustále spory akademiky cizinci, kteří snažili znevažovat jeho práce doka
zovat nezpůsobilost Rusů vědecké tvůrčí činnosti.
Mechaniku velice obohatil také žák Ostrogradského, inženýr Dmitrij Iva-
novič Žuravskij. Mladý inženýr byl jedním těch, kdož horlivě zúčastnili
výstavby komunikací zemi. Jména mnohých nich stala pýchou všeho
pokrokového lidstva. Přední pracovníci ruské techniky neměli vůbec žádnou
podporu vlády, naopak neustále musili zápasit nedůvěrou někdy přímo
i nepřátelstvím. Ame-
262
