Ruská hloubavost neustále podílela rozvoji theorie mechaniky.
V těžké době vlastenecké války byla Kutuzovova armáda vybavena doko
nalými zbraněmi, vyrobenými Surninových obráběcích strojích. témž roce, kdy
260
. Ani pomoci, dokonce ani povšimnutí Voloskov nedočkal.
Vynálezce, který přál tvořit užitku své vlasti, hořce pravil před smrtí,
dívaje své hodiny: „Je smutno, když podívám.vesmíru'.
Tupé samoděržaví necitelně zahubilo kolikáté již! tento ruský
talent."
Oficiální carská věda, plazící přede vším, přicházelo zahraničí,
nechala upadnout zapomenutí jméno velikého mechanika Těrentije Voloskova. Takových
automatických strojů době jiných zemích vůbec nebylo.
Historická data nezvratně svědčí prvenství ruského mechanika.
Zato velkou slávou jako vynálezce mechanického přádacího stroje opě
vuje Angličan Arkwright, jehož Karel Marx nazval největším zlodějem cizích
vynálezů. Jméno Glinkov buržoasní historii techniky vůbec ne
najdeme. Dělníci pouze se
řídili stroje, načež stroje, poháněné hydraulicky, pracovaly samočinně.
Stejného údělu dožil také Rodion Glinkov, vynálezce prvního přáda-
cího stroje světě. roce
1760 již pracovala Rusku mechanická přádelna, kterou Serpejsku zařídil
Rodion Glinkov, kdežto Arkwright postavil svou přádelnu teprve roce 1771.
Všechny tyto operace prováděly bez dozoru dělníků.
V době tří let, roku 1800 roku 1803 uskutečnil Sobakin mnoho vy
nálezů: hasicí stroj, váhy nové konstrukce, řezací stroj, kterým kovových
desek vyřezávaly kroužky jako polotovary pro výrobu mincí, tiskací lis tisk
bankovek, dva šroubořezné stroje, válcové dmychadlo bez klikového hřídele,
které bylo mnohem výkonnější než obyčejné kovářské měchy, vrtací stroj vy-
vrtávání velkých válců mnoho jiných.
Znamenité vynálezy jsou spojeny také jménem mladšího vrstevníka Lva
Sobakina, Alexeje Surnina. Všechna naše
práce není nic než marnost.
★ ★
*
Vynikajícím novátorem techniky byl Lev Sobakin.
Surnin pokračoval díle Nartovově vytvořil automatické stroje, jež pro
váděly rozmanité pracovní operace. Surninovy stroje vyvrtávaly několik hlavní
najednou, hotovily nich kroužky bodáků závity, prorážely otvory dřících
bodáků atd."
Již jen tohoto jediného výtvoru Voloskovova, jenž byl původcem také
mnoha jiných vynálezů, lze učinit představu, jak veliké nadání měl tento
rževský mechanik.
Akademik Kotělnikov, který pokračoval pracích Adodurovových Eulero-
vých, vydal roce 1774 knihu rovnováze pohybu těles. Předvádělo nich názorně pohybu vše, děje dané
chvíli nebi
