Tupé samoděržaví necitelně zahubilo kolikáté již! tento ruský
talent.
V době tří let, roku 1800 roku 1803 uskutečnil Sobakin mnoho vy
nálezů: hasicí stroj, váhy nové konstrukce, řezací stroj, kterým kovových
desek vyřezávaly kroužky jako polotovary pro výrobu mincí, tiskací lis tisk
bankovek, dva šroubořezné stroje, válcové dmychadlo bez klikového hřídele,
které bylo mnohem výkonnější než obyčejné kovářské měchy, vrtací stroj vy-
vrtávání velkých válců mnoho jiných. Dělníci pouze se
řídili stroje, načež stroje, poháněné hydraulicky, pracovaly samočinně."
Již jen tohoto jediného výtvoru Voloskovova, jenž byl původcem také
mnoha jiných vynálezů, lze učinit představu, jak veliké nadání měl tento
rževský mechanik.
Zato velkou slávou jako vynálezce mechanického přádacího stroje opě
vuje Angličan Arkwright, jehož Karel Marx nazval největším zlodějem cizích
vynálezů.
Stejného údělu dožil také Rodion Glinkov, vynálezce prvního přáda-
cího stroje světě.
Znamenité vynálezy jsou spojeny také jménem mladšího vrstevníka Lva
Sobakina, Alexeje Surnina. Předvádělo nich názorně pohybu vše, děje dané
chvíli nebi.
Všechny tyto operace prováděly bez dozoru dělníků. Takových
automatických strojů době jiných zemích vůbec nebylo.
V těžké době vlastenecké války byla Kutuzovova armáda vybavena doko
nalými zbraněmi, vyrobenými Surninových obráběcích strojích. témž roce, kdy
260
. Jméno Glinkov buržoasní historii techniky vůbec ne
najdeme. Surninovy stroje vyvrtávaly několik hlavní
najednou, hotovily nich kroužky bodáků závity, prorážely otvory dřících
bodáků atd.
★ ★
*
Vynikajícím novátorem techniky byl Lev Sobakin.
Akademik Kotělnikov, který pokračoval pracích Adodurovových Eulero-
vých, vydal roce 1774 knihu rovnováze pohybu těles. roce
1760 již pracovala Rusku mechanická přádelna, kterou Serpejsku zařídil
Rodion Glinkov, kdežto Arkwright postavil svou přádelnu teprve roce 1771.
Ruská hloubavost neustále podílela rozvoji theorie mechaniky.
Surnin pokračoval díle Nartovově vytvořil automatické stroje, jež pro
váděly rozmanité pracovní operace. Všechna naše
práce není nic než marnost.
Vynálezce, který přál tvořit užitku své vlasti, hořce pravil před smrtí,
dívaje své hodiny: „Je smutno, když podívám.vesmíru'. Ani pomoci, dokonce ani povšimnutí Voloskov nedočkal."
Oficiální carská věda, plazící přede vším, přicházelo zahraničí,
nechala upadnout zapomenutí jméno velikého mechanika Těrentije Voloskova.
Historická data nezvratně svědčí prvenství ruského mechanika
