Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 263 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ani pomoci, dokonce ani povšimnutí Voloskov nedočkal. V době tří let, roku 1800 roku 1803 uskutečnil Sobakin mnoho vy­ nálezů: hasicí stroj, váhy nové konstrukce, řezací stroj, kterým kovových desek vyřezávaly kroužky jako polotovary pro výrobu mincí, tiskací lis tisk bankovek, dva šroubořezné stroje, válcové dmychadlo bez klikového hřídele, které bylo mnohem výkonnější než obyčejné kovářské měchy, vrtací stroj vy- vrtávání velkých válců mnoho jiných." Oficiální carská věda, plazící přede vším, přicházelo zahraničí, nechala upadnout zapomenutí jméno velikého mechanika Těrentije Voloskova. Historická data nezvratně svědčí prvenství ruského mechanika. Surninovy stroje vyvrtávaly několik hlavní najednou, hotovily nich kroužky bodáků závity, prorážely otvory dřících bodáků atd. ★ ★ * Vynikajícím novátorem techniky byl Lev Sobakin. Znamenité vynálezy jsou spojeny také jménem mladšího vrstevníka Lva Sobakina, Alexeje Surnina. roce 1760 již pracovala Rusku mechanická přádelna, kterou Serpejsku zařídil Rodion Glinkov, kdežto Arkwright postavil svou přádelnu teprve roce 1771. Jméno Glinkov buržoasní historii techniky vůbec ne­ najdeme. Dělníci pouze se­ řídili stroje, načež stroje, poháněné hydraulicky, pracovaly samočinně. Surnin pokračoval díle Nartovově vytvořil automatické stroje, jež pro­ váděly rozmanité pracovní operace." Již jen tohoto jediného výtvoru Voloskovova, jenž byl původcem také mnoha jiných vynálezů, lze učinit představu, jak veliké nadání měl tento rževský mechanik. Ruská hloubavost neustále podílela rozvoji theorie mechaniky. Stejného údělu dožil také Rodion Glinkov, vynálezce prvního přáda- cího stroje světě. Zato velkou slávou jako vynálezce mechanického přádacího stroje opě­ vuje Angličan Arkwright, jehož Karel Marx nazval největším zlodějem cizích vynálezů. Tupé samoděržaví necitelně zahubilo kolikáté již! tento ruský talent. Předvádělo nich názorně pohybu vše, děje dané chvíli nebi. Všechna naše práce není nic než marnost. Takových automatických strojů době jiných zemích vůbec nebylo. témž roce, kdy 260 . V těžké době vlastenecké války byla Kutuzovova armáda vybavena doko­ nalými zbraněmi, vyrobenými Surninových obráběcích strojích.vesmíru'. Vynálezce, který přál tvořit užitku své vlasti, hořce pravil před smrtí, dívaje své hodiny: „Je smutno, když podívám. Akademik Kotělnikov, který pokračoval pracích Adodurovových Eulero- vých, vydal roce 1774 knihu rovnováze pohybu těles. Všechny tyto operace prováděly bez dozoru dělníků